Vláda premiéra Borise Johnsona požádala úředníky z ministerstva zahraničí, aby prozkoumali možnost směřovat žadatele o britský azyl do zámořských států v rámci systému podobného tomu australskému, který je uplatňován v Papui-Nové Guineji či na Nauru.
Lidé Dominica Raaba, britského ministra zahraničních věcí, podle materiálu vystupovali kriticky k návrhům vzešlým z ikonického domu číslo 10 na Downing Street, kde Johnson sídlí. Jeden dokument uvádí, že žádost o radu ohledně možností zadržovacích zařízení ve třetích zemích vzešla přímo od samotného premiéra.
‚Dozrál čas, abychom hodili naši koloniální minulost za hlavu.’ Ostrovní Barbados se chce zbavit britské královny |
Dokument označený jako oficiální a citlivý, který spatřil světlo světa počátkem září, shrnuje doporučení úředníků, jež byla vrácena vládě. Podnětem ke vzniku měl být zájem vlády o to, jak jiné země vyřizují žádosti o azyl. Vzorem se stala právě Austrálie, která migranty udržuje na tichomořských ostrovech, zatímco zpracovává jejich žádosti, čímž jim zabraňuje dostat se na lodi přímo na kontinent.
Australský systém přitom stojí ročně v přepočtu 213 miliard korun a přitahuje kritiku ze strany lidsko-právních skupin, OSN a dokonce i britské vlády samotné, která měla dle Guardianu Austrálii v soukromí vyjádřit své obavy ohledně týrání migrantů v zámořských zadržovacích centrech.
V britském návrhu bylo za ideální destinace, kde vybudovat vyčkávací centra pro migranty, vybráno Maroko, Moldavsko, Papua Nová Guinea či vzdálené ostrovy. Jenže tento plán byl v odpovědi vládě sťat právě ministerstvem zahraničí: „Je vysoce nepravděpodobné, že by jakýkoli severoafrický stát, včetně Maroka, souhlasil s přijímáním žadatelů o azyl. Žádná severoafrická země, včetně Maroka, nemá plně fungující azylový systém. Maroko by nemělo prostředky (ani chuť) platit za vznik centra.“
Nápad vysílat žadatele o azyl do Moldavska zase úředníci potopili s tím, že ve východoevropské zemi existuje dlouhotrvající konflikt ohledně Podněstří, dále poukazují na zdejší korupci. „Pokud azylová centra závisí na spolehlivé, transparentní a důvěryhodné spolupráci soudního systému hostitelské země, v Moldavsku bychom se na toto nemohli spolehnout,“ vysvětlilo ministerstvo.
U zasílání žadatelů o azyl na Papuu Novou Guineu zase úředníci varovali před významnými politickými a logistickými překážkami, čímž mysleli, že země je vzdálené více než 13 tisíc kilometrů, má křehký systém veřejného zdravotnictví a je jednou z posledních zemí na světě v počtu zdravotnického personálu na velikost populace. Jeden dokument dodává: „Z politického hlediska považujeme šance na pozitivní spolupráci s vládou za téměř nulovou.“
Ostrov, kde pobýval Napoleon
V materiálech je také zmiňován návrh postavit detenční centra na jihoatlantických ostrovech Svatá Helena či Ascension. Druhý jmenovaný ostrov, který se nachází z těchto dvou blíž Londýnu, je od britských ostrovů stále vzdálen více jak 6,5 tisíce kilometrů. Navíc více než 1200 km na jakoukoliv světovou stranu od něj není nic jiného než voda. Návrh využít odlehlé ostrovy sopečného původu dodnes spadající pod britskou správu k zadržení migrantů, zatímco se budou vyřizovat jejich žádosti, již dříve během středy zmínila i Priti Patelová, britská ministryně vnitra.
K těmto plánům zas ministerstvo říká, že by byly „extrémně nákladné a logisticky komplikované“ vzhledem k odlehlosti ostrovů. „Odhadovaná cena je 220 milionů liber (více jak 6,5 miliardy korun, pozn.red.) na 1000 lůžek a provozní náklady 200 milionů liber (zhruba 5,9 miliardy korun, pozn.red.). V souvislosti se Svatou Helenou budeme muset zvážit, zda jsme ochotni v plánu pokračovat, pokud projeví místní vláda námitky,“ píše se v materiálu.
Nejmenovaný zdroj z ministerstva zahraničních věcí vyloučil, že by úředníci měli něco osobního vůči návrhu, námitky prý šly zcela na rub praktičnosti plánu. „Bylo to něco, co si Úřad vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska objednal a na co jsme my reagovali s plnou vervou, abychom ukázali, jak by věci mohly fungovat,“ uvedl. Dále také zdroj sdělil, že kroky jsou první ozvěny nové politiky, která má odradit migranty od nelegálního vstupu do Velké Británie.
Názory na plán se ve Westminsterském paláci liší, jeho budoucnost tedy zatím zůstává nejistá. K reálnému uskutečnění zadržování migrantů v třetích zemích by ale každopádně musela být přijata legislativní úprava. Britský bulvární list The Daily Mail uvádí, že Priti Patelová má stále zájem o zámořské zadržování lidí, kteří se pokoušejí dostat do Velké Británie, pokud bude možné najít vhodné místo. Na otázku, zda by šlo použít například odlehlé skotské ostrovy, přímo neodpověděla, možnost však nevyloučila.
Ohlasy se liší podle stranické příslušnosti. Opoziční labouristka Zarah Sultana například tweetovala, že takový plán by byl „naprosto bezcitný způsob, jak zacházet se zoufalými lidmi.“ Konzervativní zákonodárkyně Laura Trottová naopak uvedla, že je „naprosto správné, že Británie zkoumá možnosti, jak snížit tlak na Kent“, který je pod náporem mnoha malých lodí. Jen v srpnu podle BBC nelegálně překročilo kanál La Manche na malých člunech téměř 1500 lidí.
