Nejčastější fáma kolující mezi lidmi se týká znalosti své krevní skupiny
2. října 2020 09:20
Přidejte si nás na domovskou „Význam takové informace lidé většinou přeceňují. Žádný lékař jim nedá transfuzi krve jen na základě osobní informace nebo údaje na kartičce, nebo v telefonu. Alespoň ne v České republice. Vždycky musí skupinu ověřit, to znamená otestovat, do jaké míry je krev dárce a příjemce slučitelná,“ vysvětlil Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie v Plzni.
Pokud by údaj byl chybný, stálo by to dotyčného člověka s velkou pravděpodobností život. „To si nikdo z lékařů nevezme na svědomí. V kritických případech, kdy na testování krve nezbývá čas, protože postiženému člověku jde o život, sáhnou lékaři po univerzální skupině 0, kterou může dostat kdokoliv,“ pokračoval profesor Racek.
Znalost krevní skupiny je důležitá spíš pro dárce krve, a to v případě, že chtějí darovat krev, mohou na webových stránkách blízkých transfuzních stanic, na takzvaném krevním barometru, zjistit aktuální potřebu té které krevní skupiny.
Proč transfuze zatěžuje imunitní systém?
A rozhodně není transfuze ničím samozřejmým a banálním, i když nás už dávno neohrožuje na životě jako v dobách minulých. Lékaři se snaží najít mezi dárcem a příjemcem maximální shodu krve. Přesto v ní existuji určité rozdíly, které mohou způsobovat třeba vytváření nevhodných protilátek. A existují i další, například infekční rizika nebo alergické reakce.
Proto každá transfuze představuje zátěž pro imunitní systém. A lékaři pečlivě váží, jestli je nutné k ní sáhnout. Z toho důvodu se při větších plánovaných operacích doporučuje autotransfuze, kdy se pacientovi před zákrokem odebere potřebné množství jeho vlastní krve, aby byla jistota, že ji tělo přijme.
Kde zjistíme svoji krevní skupinu?
Pokud chcete znát svoji krevní skupinu, vyšetření provádí laboratoře transfuzních stanic nebo hematologickotransfuzních oddělení. U dárců krve, příjemců transfuze, těhotných žen a novorozenců ho pokrývá zdravotní pojištění. Ostatní musejí uhradit poplatek v řádu stokorun.
Univerzálním dárcem je ten, který má skupinu 0 Rh(D) negativní. Jeho erytrocyty nebudou reagovat s protilátkami příjemce žádné krevní skupiny. U příjemce takové transfuze je minimální riziko vzniku hemolytické reakce v důsledku AB0 a Rh(D) inkompatibility.
Univerzální příjemce má typ AB Rh(D) pozitivní; rozlišuje A, B a D antigeny jako vlastní a přijme erytrocyty všech ostatních skupin bez ohrožení hemolýzou.
Historie klasifikace skupin
Za klasifikaci krevních skupin vděčíme neurologovi a psychiatrovi Janu Janskému, který se narodil 3. dubna 1873 v Praze. Na jeho počest dostávají dobrovolní dárci krve medaili.
Krevní skupiny sice objevil již v roce 1900 rakouský biolog a fyzik Karl Landsteiner. Popsal však jen tři. O sedm let později však Jan Janský popsal všechny čtyři skupiny v rámci výzkumu vztahu shlukování krve a duševních nemocí.
Jan Janský byl tedy prvním člověkem na světě, který popsal dělení lidské krve do čtyř základních typů. I když především v Americe byla v určování skupin přiznána priorita Janskému, celosvětově dostal přednost Landsteiner, který získal Nobelovu cenu a postupem času se vžilo jeho označení A, B, AB a 0.
Pozitivní a negativní faktor
Ve střední Evropě má podle odborníků zhruba 40 procent populace krevní skupinu A, 36 procent „nulku“, B má 18 procent lidí a zbytek má krevní skupinu AB. Nejčastější na celém světě je skupina 0.
Vedle systému krevních skupin určuje krevní typ ještě systém takzvaných Rh faktorů. Existuje Rh+ nebo Rh- . Většina lidí je Rh pozitivní.
Jan Janský byl velkým propagátorem dárcovství krve a na jeho počest se dobrovolným dárcům krve uděluje medaile Prof. MUDr. Jana Janského. Za 10 odběrů bronzová, za dvacet stříbrná a za 40 odběrů zlatá.
Již se stalo tradicí, že pro medaile předávají dárcům zástupci města v reprezentativních prostorech na magistrátu.
Praha potřebuje víc dárců
Kolik lidí v hlavním městě krev daruje? Ročně je v Praze provedeno zhruba 50 tisíc odběrů od 25 tisíc osob.
Spotřeba je asi o třetinu vyšší, takže asi třetinu transfuzních přípravků je třeba do Prahy přivést z jiných měst. Tento systém však dlouhodobě dobře funguje, nemocnice v České republice si vypomáhají.
Nové dárce potřebují pražské transfuzní stanice především proto, aby nahradily ty, kteří z registru dárců odcházejí třeba ze zdravotních důvodů nebo kvůli věku.
Darovat krev mohou lidé od 18 do 65 let. Ženy mohou přijít na odběr čtyřikrát, muži pětkrát ročně. Při každém odběru, který trvá zpravidla 4 až 8 minut, je odebráno 450 mililitrů krve.
Asi polovina odebrané krve se použije v operačních oborech, ať již při plánovaných výkonech nebo při úrazech a náhle vzniklém krvácení (například při krvácení do zažívacího traktu nebo u žen po porodu).
