Formoval celosvětové vidění pravěku, říká o malíři Burianovi Rostislav Walica. Díky němu visí v Hořicích vzácný obraz
Pojedete-li okolo Hořic v Podkrkonoší, stavte se v tamním muzeu na Dobrodružství pravěku. Do koncepce výstavy věnované malíři Zdeňku Burianovi (1905 - 1981) promluvil i host vltavské Vizitky Rostislav Walica. Odborníka na Burianovu tvorbu a taktéž spoluautora trojice knih pozval do Vizitky Ondřej Cihlář.
Lovci mamuta – tak se jmenuje obraz Zdeňka Buriana z roku 1951, který pro veřejnost vytáhl na světlo Rostislav Walica. Poprvé po 70 letech je tak k vidění v prostorách galerie. Burian ho na počátku 50. let v době, kdy měl málo zakázek, namaloval na přání ministerstva zemědělství.
„Je to velkoformátový obraz, ve kterém se autor snažil vyrovnat s českým malířstvím 19. století. V tomto směru je tedy hrozně retro,“ usmívá se Walica. „Jednou vystavený byl v roce 1952, pak skoro 70 let ležel někde v útrobách ministerstva. My díky katalogizaci věděli, že by ho na úřadě měli mít, a tak jsem tam asi před čtyřmi lety napsal e-mail. Oni mi odepsali, že ho opravdu vlastní a že si ho mohu přijít nafotit.“ Vzácný obraz visel kdesi v obyčejné kanceláři, nyní ho po dobu jednoho měsíce – až do 15. října – mohou vystavit v Hořicích. Už nově neceněný: jeho hodnota se nyní pohybuje v řádech milionů korun.
Netušil jsem, co je mamut, ale líbilo se mi to
Rostislav Walica je Burianovým fanouškem od osmi let, kdy mu paní učitelka ukázala školní knihovnu. V ní malého Rosťu zaujal přebal knihy Eduarda Štorcha Lovci mamutů. „Netušil jsem, co je to mamut, ale doma jsem si v tom listoval a hleděl na obrázek s Kopčemem, jak utíká před mamutem.“ Kolem jedenácti let si pak začal všímat i toho, kdo knížku ilustroval, a nadšení mu vydrželo dodnes. A dodnes má rád obě malířovy polohy: pravěkou i dobrodružnou.
„Burianovo pojetí pravěku bylo tak celosvětově úspěšné, protože k němu přistupoval podobně jako k dobrodružné ilustraci. Vnášel do ní romantický prvek,” dodává s tím, že přestože Burian nebyl nikterak zcestovalý, vždy si dával záležet na tom, aby jeho kresby byly fakticky správné. Týká se to obrázků ke knihám cestovatelů Emila Holuba nebo Alberta V. Friče, ale i dobových paleontologických kreseb. „V padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech jeho kresby zcela odpovídaly tomu, co věděla věda. Celosvětové vidění pravěku formoval právě Burian,“ konstatuje Walica. Přestože vědecké poznatky o dinosaurech jsou dnes už zase o kus jinde než přes 70 lety a tematické kresby tedy už není možné do odborných knih použít, jejich atmosféra je dodnes nepřekonaná.
Rostislav Walica se podílel na přípravě tří specializovaných knih. Dobrodružný svět Zdeňka Buriana vyšel v roce 2016 a nakladatelství Plus za něj bylo nominované na Magnesii Literu v kategorii Nakladatelský čin. Podivuhodný svět Zdeňka Buriana: Ilustrační tvorba k dílu Julese Verna spatřil světlo světa o dva roky později a za 14 dní vyjde třetí opus, pětisetstránková publikace Zapomenutý svět Zdenka Buriana. Obsahuje například čtyři ilustrační celky, které nikdy před tím nevyšly. Knižně tak poprvé vyjdou například ilustrace k Nerudovým Povídkám malostranským.
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Rostislav Walica představuje Zdeňka Buriana jako člověka, jenž stál u zrodu trampingu. Mluví taky o jeho nadčasovém vztahu k planetě Zemi, o lásce k přírodě anebo o tom, proč Zdeňka Buriana nepřijala kritika.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
