Dokud člověk jí maso a chodí v koženém oblečení, neměl by rýpat do cirkusu

Jako kluk chodil často do cirkusu a tak se zrodil sen – pracovat v cirkuse. „Žonglování se mi vždycky líbilo. Vyrůstal jsem v paneláku a tak jsem přemýšlel, kterou disciplínu bych mohl trénovat doma. Ale když jsem žongloval s pěti kruhy, musel jsem sedět, abych se vešel pod strop.“

Se svým uměním projel Milan Ošmera, rodák z Třebíče, téměř celou Evropu. Devět měsíců v roce bývá u cirkusu, zbytek času vystupuje ve školách. „Snažím se i v těch školách dětem ukázat to, co třeba neviděli. Často se mnou vystupují hosté, zahraniční.“

Cirkusy a zvířata

V poslední době se čím dál více mluví o zvířatech v cirkusech. Měla by se plošné zakázat nebo ne? „My se vždycky na něco zaměříme a to chceme zakázat. Teď jsem na řadě cirkusy a zvířata. Cirkusy vznikly před 250 let a byla to show s koňmi. Dokud ale člověk jí maso a chodí v kožených oblecích, neměl by rejpat do cirkusu.“

Cirkusů ubývá a to nejenom kvůli hrozbě omezení zvířat. „Ty velké cirkusy mají velké náklady a lidí chodí obecně méně. Když přijde do tak velkého cirkusu dvacet diváků, to je opravdu nevyplatí. Ty malé cirkusy to mají v tomto jednodušší.“

Jsou cirkusáci skutečně jedna velká rodina nebo mezi nimi existuje rivalita? A může cirkusový žonglér udělat chybu? Poslechněte si v přiloženém audiu.