Matěj Bodlák dostával fotbalové lekce od Marka Kuliče nebo Radka Hochmeistera

„Do Hradce Králové jsem odešel ve čtrnácti letech z RMSK Cidlina a postupně jsem prošel staršími žáky, celým dorostem, juniorským týmem, čtvrt roku jsem působil v tehdy druholigovém A týmu, kde jsem poznal a mohl se učit od skvělých fotbalistů jakými byli Marek Kulič, Haris Harba, Jirka Poděbradský, Radek Hochmeister. V prvním roce juniorských týmů jsme skončili na čtvrtém místě, což byl skvělý úspěch, plno kluků, kteří se mnou hráli, jsou nyní v ligových týmech. A když na ně koukám v televizi, je to hezká vzpomínka, která se mi vybaví na mé sedmileté působení v Hradci.“

Zdroj: archiv Matěje Bodláka

První fotbalové krůčky dělal v Poděbradech. „K fotbalu mě přivedl táta, který sám hrával fotbal. Celou mou kariéru mě rodiče podporovali a podporují, doteď se jezdí dívat na mé zápasy a jsou velkými fanoušky, za což jsem jim velice vděčný. Mé začátky byly na Slovanu Poděbrady, kde působil taťka a poté jsem přes Bohemii Poděbrady přestoupil do RMSK Cidlina, kde jsem setrval pět let, než jsem dostal nabídku do již zmíněného Hradce Králové.“

Zdroj: archiv Matěje Bodláka

Prošel mnoha kluby. Divizi si zahrál v Čáslavi, Suchdole, Polabanu Nymburk nebo Ostré. „Do dospělého fotbalu jsem se dostal v Převýšově, kde se hrála Česká fotbalová liga, když si mě z tehdy juniorského týmu vytáhl pan Pilný. Do Převýšova jsem se vrátil po konci v Hradci Králové, a strávil zde dva roky, poté jsem hrál v Suchdole, kde musím zmínit fantastické fanoušky (kotel), kteří nás celý rok skvěle podporovali a jezdili s námi na každý zápas. Další mé angažmá bylo v divizní Čáslavi, třetiligovém Polabanu Nymburk a divizní Ostré. Angažmá, na které velice rád vzpomínám, na skvělou partu fotbalistů pod hlavičkou pana Jíchy.“

Zdroj: archiv Matěje Bodláka

Několikrát se o něj zajímal také Kolín. V době, kdy hrál třetí ligu a poté divizi. „Od Kolína jsem dostal nabídku celkem dvakrát, poprvé když jsem působil v Suchdole, a nechtěl jsem hned po půl roce měnit znovu angažmá, i když se v Kolíně tehdy hrála ČFL, a tím že nás v tu dobu bylo málo, nechat tým i trénery Radima Truksu a Davida Linharta na holičkách. Podruhé mi nabídli angažmá po mém konci v Čáslavi, ale rozhodl jsem se pro Polaban Nymburk, který postoupil do třetí ligy, kde jsem strávil rok a půl a měl jsem to i blíže k domovu.“

Zdroj: archiv Matěje Bodláka

Miluje také cestování a především letní dovolenou. Na tu se vždy těší hodně dlouho. „Letní dovolené mám rád, ale musíme s přítelkyní vše plánovat v letní přestávce, když zrovna není fotbal. A není z toho zrovna nadšená. Ale na druhou stranu mě podporuje a fandí mi. Volný čas trávíme výlety, jízdě na kole s rodinou, nebo koukáním na Netflix (smích). Letos i kvůli současné situaci jsme mohli procestovat i krásy naší krajiny. Naším snem je navštívit Skotsko, Island a Nový Zéland, země, které nás uchvátily svou překrásnou přírodou, ale nepohrdneme ani relaxem v Egyptě. A spoustu času se také věnujeme našemu pejskovi.“

Zdroj: archiv Matěje Bodláka

V létě se fotbalově vrátil domů, do Poděbrad. „Po našem konci v Ostré kvůli covidu, jsem se po x letech vrátil domů do Poděbrad. Nabídku do Poděbrad jsem nedostal sám, ale i s mými čtyřmi spoluhráči z Ostré. A tím, že spolu máme super vztahy, jsme se rozhodli ji přijmout. Zatím se nám výsledkově moc nedaří, ale věřím, že posledním vyhraným zápasem jsme se nastartovali a posuneme se do horních pater tabulky. Středočeský krajský přebor není snadná soutěž, nevěděl jsem popravdě, do čeho jdu a musím přiznat, že je to těžší soutěž, než jsem očekával. V Poděbradech máme krásný nový areál a tréninkové hřiště (smích).“

Zdroj: DENÍK/Vladimír Malinovský