fb pixel Sjednocení Německa vyvolávalo v Evropě obavy z další války. Thatcher prosila Gorbačova, aby německé spojení zastavil – G.cz
Vyhledávání

Sjednocení Německa vyvolávalo v Evropě obavy z další války. Thatcher prosila Gorbačova, aby německé spojení zastavil

+ DALŠÍ 2 FOTKY + DALŠÍ 3 FOTKY

Asi žádný Němec nikdy nezapomene na bujaré oslavy, které provázely znovusjednocení Německa. Ne všichni ale měli ze spojení rozděleného národa radost. A třeba taková Margaret Thatcher se neostýchala dát svůj odpor z nového Německa najevo…

Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi Aktualizováno 3.10.2023, 10:00

Velké Německo budilo velké obavy

Když v listopadu 1989 konečně padla nenáviděná Berlínská zeď, bylo celému světu jasné, že znovusjednocení Západního a Východního Německa je pouhou otázkou času. Přesto ale zřejmě nikdo nečekal, že neuplyne ani rok a na mapě Evropy bude pouze jedno Německo. Západoněmecká vláda pod vedením Helmuta Kohla započala rapidní plán, na jehož konci měla být Německá demokratická republika plně připojena k Německé spolkové republice. Rychlost sjednocení překvapila krom samotných Němců i světové státníky, z nichž někteří neměli z představy znovuobnoveného velkého Německa příliš velkou radost. Byť většina světa podporovala Němce v jejich snaze o sjednocení, někteří přední politici by raději nechali německý národ hezky rozdělený na dva malé neškodné státy. Část z nich pak začala velice rychle projevovat tyto své obavy.

Například tehdejší izraelský premiér Jicchak Šamir se s nějakými diplomatickými protokoly vůbec nepáral a na rovinu popsal své obavy, že země, která v minulosti zabila miliony Židů, by se o to mohla pokusit klidně znovu. Jeho slova vyvolala v Berlíně menší pozdvižení, ale Šamir nebyl se svými obavami zdaleka sám. Italský premiér Giulio Andreotti zase vyjádřil svůj strach z možného návratu pan-germanismu, který již byl příčinou několika zničujících evropských válek. Napůl v žertu pak ale prohlásil, že má Němce tak rád, že jim namísto jednoho státu přeje rovnou dva.

Nikdo nechce velké Německo!

Nejvážnější obavy pak přišly od dvou bývalých soupeřů Německa z obou světových válek. Jak Velká Británie, tak i Francie neměly žádný větší zájem na vzniku nového silného Německa, které by se velice rychle stalo dominantní evropskou silou. Vlivný bývalý poslanec britského parlamentu Enoch Powell dokonce volal po znovuobnovení válečného spojenectví Británie se Sovětským svazem proti Německu. Francouzský prezident Francois Mitterrand i britská premiérka Margaret Thatcher se pak obávali, že by nové Německo mohlo „uskutečnit všechny Hitlerovy sny“ a prakticky ovládnout celou východní Evropu, snad až na Rusko. Zatímco Mitterrandovi brzo došlo, že sjednocení není možné zabránit a lepší bude Němce kontrolovat skrze pokračující evropskou integraci, Thatcher se do poslední chvíle snažila Němcům ve spojení aktivně zabránit.

Britská premiérka při několika příležitostech ukazovala své obavy na předválečné mapě Německa, čímž chtěla vyvolat dojem, že Němci se svých územních nároků nikdy nevzdají. Na schůzi Evropského společenství ve Štrasburku se pak nestyděla před samotným Helmutem Kohlem prohlásit, že Britové Němce porazili už dvakrát a oni se přece vrátili. Michaila Gorbačova pak prosila, aby nadále nechal ve Východním Německu sovětská vojska, aby ke sjednocení nemohlo dojít – sovětský vládce ale její prosby nevyslyšel.

Navzdory přáním britské premiérky ale nakonec došlo k podepsání konečné dohody o uspořádání Německa za účasti zástupců všech čtyř vítězných mocností druhé světové války i obou německých národů a německý národ se 3. října 1990 probudil do jednotného Německa.

Podobné články

Doporučujeme

Další články