Týden skleněného zabijáka - lidé budou pátrat po skleněných plochách, které zabíjejí ptáky

Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků, přesto se o ní příliš nemluví. ,,Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém," zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v České společnosti ornitologické zabývá ochranou ptáků ve městech.

Podle Viktory jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné nebo zrcadlící. ,,Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. U zrcadlících plášťů budov, které často vidíme například na obchodních centrech nebo výškových budovách, je problematické, že zrcadlí buď oblohu anebo okolní zeleň. Stávají se tak pro ptáky neviditelnými a poskytují fikci možného průletu," vysvětluje Viktora.

Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou od 5. do 11. října pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou České společnosti ornitologické. ,,Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu - datum, čas, místo a fotodokumentaci - do databáze birds.cz," vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v České společnosti ornitologické věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka.

Díky údajům z mapování získají ornitologové přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. ,,Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít," říká Viktora.

Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. ,,Silueta jednoho dravce nefunguje. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějšími motivy. Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany - jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět," zdůrazňuje Viktora.

Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy.