V Zemanově okrsku postupují do druhého kola senátních voleb Žantovský a Láska, v Praze 9 uspěl jen jeden Smoljak |
Do voleb jej navrhla Trikolóra, strana poslance Václava Klause mladšího. Železný je nestraník. Chodby a kanceláře Senátu někdejší šéf TV Nova dobře zná, do horní komory byl zvolen už v roce 2002 a setrval v ní dva roky, než přesídlil po úspěšném tažení v evropských volbách do Bruselu a Štrasburku. Letos se tak pokoušel o svůj comeback, a ne poprvé. Před šesti lety, tehdy pod hlavičkou Nezávislých demokratů, také usiloval o návrat do horní komory. Rovněž neúspěšně.
Do horní komory se za Znojemsko podobně jako Železný nepodívá ani předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Do boje o křeslo senátora ho vyslali komunisté, ti před dvěma roky zastoupení mezi senátory zcela ztratili. Šéf poslaneckého klubu KSČM získal 7,55 procenta hlasů.
  |
Kováčik svůj neúspěch navíc sleduje z nemocničního lůžka. S těžkým úrazem totiž leží v pražské Nemocnici Na Bulovce. Podle serveru Novinky.cz propadl při práci na chalupě ve středních Čechách střechou. Pětašedesátiletý poslanec je členem KSČM od roku 1996. V roce 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodu na Třebíčsku. Předsedou poslaneckého klubu komunistů je od září 2002.
Do druhého kola postupují Třetina a Grois
První kolo senátních voleb za Znojemsko vyhrál Tomáš Třetina, starosta Moravského Krumlova. Kandiduje ve společných barvách ODS, TOP O9 a hnutí STAN. Jeho jméno vhodilo do urny celkem 30,36 procenta voličů. Ve druhém kole se mu postaví starosta Znojma Jan Grois, získal 25,75 procenta hlasů. Do voleb jej vyslalo za hnutí Starostové a osobnosti pro Moravu (SOM).
Šéf poslanců KSČM a kandidát do Senátu Kováčik je s těžkým úrazem v nemocnici. Zranit se měl při práci na chalupě |
Pětasedmdesátiletý Železný byl jedním ze zakladatelů první soukromé televizní stanice v Česku, TV Nova vedl v letech 1994 až 2003. V období normalizace působil jako redaktor v Československé televizi a po sametové revoluci se stal mluvčím Občanského fóra. Rodák z ruského Kujbyševu v minulosti také usiloval o post ředitele České televize, byl ale poražen Ivem Mathém. Nyní podniká.
Mění se třetina Senátu
Voliči letos v senátních volbách rozhodují o nové podobě třetiny horní komory. Celkově v ní sedí 81 senátorů, kteří jsou voleni na šest let. Každé dva roky se jich třetina obmění. Volby jsou dvoukolové. Do druhého kola, které se letos koná 9. a 10.října, postupují dva nejúspěšnější kandidáti v prvním kole. Senátor může být zvolen už v prvním kole, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. To se ale stává zřídka. V posledních volbách v roce 2018 takto zvítězil třeba exkandidát na prezidenta Jiří Drahoš či hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. Letos občané volí senátory v předem určených 27 volebních obvodech, které se každé dva roky mění.
Do Senátu může být zvolen každý občan starší čtyřiceti let. Jednotlivé kandidáty nominují politické strany či hnutí, ucházet se o přízeň voličů však mohou i jako nezávislí, pokud získají alespoň tisíc podpisů občanů starších 18 let v daném volebním obvodu. Do letošních voleb se registrovalo celkem 235 adeptů.
V prvním kole senátních voleb podle odhadů volilo přes 35 procent oprávněných voličů. Při posledních takových volbách v roce 2018 byla volební účast 42,26 procenta. „U senátních voleb hraje roli, s kterými volbami se konají. Vždy totiž probíhají společně s jinými volbami. Když byly společně s komunálními, měly účast vyšší. Když byly společně s krajskými, měly účast nižší,“vysvětlil serveru Lidovky.cz sociolog Jan Herzmann, který je expertem na výzkumy veřejného mínění. Před dvěma lety probíhaly společně s komunálními volbami.
Senát kupříkladu projednává návrhy zákonů postoupené poslaneckou sněmovnou, může je schválit, zamítnout či vrátit. Ústavní a volební předpisy nelze přijmout bez jeho výslovného souhlasu.
