Freikorps útočil i bombami. V Sudetech začala válka mnohem dřív

Na dohled od hranic stojí Boží dar (Gottesgab), kde došlo k řadě incidentů. Už 17. září 1938 tam byl postřelen dozorce finanční stráže. Za pár dní Freikorps zajal 13 členů finanční stráže a pět vojáků a odvlekl je do Německa. Přestřelky vyvrcholily 23. září, kdy československé jednotky Freikorps vytlačily.

V Horní Blatné (Bergstadt Platten) obsadil 13. září dav Němců poštu, četnickou stanici a nádraží, ale československá armáda je rychle vytlačila. V Jáchymově (St. Joachimsthal) už 12. září dav házel kameny do oken místních Čechů a Židů, 21. září Freikorps obsadil město, protože ČS armáda odešla, ale když se vrátila, opět se stáhl.

V Karlových Varech (Karlsbad) došlo 10. září k lynči německých antinacistů a českých obyvatel, o dva dny později dav raboval a 10. listopadu vypálil synagogu. Několik Židů bylo zavražděno, někteří byli odvezeni na hranici protektorátu a dál utíkali pěšky. V Nejdku (Neudek) se 12. září také rabovalo, asi 800 Henleinovců se pak pokusilo zaútočit na policejní stanici, ale neuspěli. Dav byl rozehnán Stráží obrany státu.

V Sokolově (Falkenau) zazněly 11. září výbuchy u hotelu Hahm a u české školy. Nikdo nebyl zraněn, ale četníci nelenili a zatkli místního nácka Wenzela Baiera, který doma schovával další výbušniny.

Také v Kadani (Kaaden an der Eger) začal 12. a 13. září dav německy hovořících obyvatel provokovat a vyvěšovat nacistické vlajky. 10. listopadu pak vypálil místní synagogu. Dva Židé byli tehdy zabiti a dav poničil židovské hroby.

V Chomutově (Komotau) řádil 13. září a 22. září dav asi 3000 nacistů - demonstrace však rozehnali četníci. Vojáci německé národnosti napadli 30. září českého desátníka, ale byli hned zatčeni. 10. listopadu byla vypálena chomutovská synagoga a Židé byli okrádáni a mláceni na náměstí.

Mnoho incidentů se odehrálo v pohraniční Loučné pod Klínovcem (Böhmisch Wiesenthal). Už 13. září Freikorps napadl celnici, poštu a školu, situaci uklidnil až příjezd ČS armády. Za čtyři dny se útok na celnici opakoval, Freikorps byl odražen palbou četníků a finanční stráže. Neúspěšně se o útok pokusili ještě druhý den.

Přestřelky pokračovaly skoro celé září, 22. září finanční stráž po útoku granáty radši opustila celnici a zaujala pozice v okolní přírodě. Freikorps začal napadat německé antinacisty, 25. září ale přijela do Loučné jednotka ČS armády a útočníci utekli za hranici.

V Mostě (Brüx) se ještě 11. září konala mohutná demonstrace, čeští a němečtí demokraté vystoupili proti nacistům. Mnichovské tragédii ale zabránit nemohli, v listopadu byla většina Židů a německých demokratů stejně zatčena a mostecká synagoga byla zapálena.

K rozsáhlým bojům došlo 22. září v Ústí nad Labem (Aussig an der Elbe). Freikorps napadl četnickou stanici Střekov a ukradl zbraně. Pak začali zdivočelí henleinovci útočit na německé i české antinacisty. U Schichtovy továrny někdo střílel na české vojáky, z nichž jeden zemřel. Přestřelky se rozšířily po celé městě a situace se uklidnila až v noci, kdy přijela silná vojenská jednotka s obrněnými auty.

Tématu pohraničních bojů se podrobně věnuje kniha Krvavý podzim Jiřího Padevěta, která přináší bohatý obrazový materiál. Doporučit lze také starší publikace Detlefa Brandese (Sudetští Němci v krizovém roce 1938) nebo knížky Vladimíra Bružeňáka a Jana Bendy (Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939).