Jazzové kluby ve stavu nouze

Přestože se opatření začala radikálně zpřísňovat teprve v posledních dnech, je jasné, že hudební kluby v metropoli čelí stejnému problému jako další pražské podniky – odlivu turistů, kteří jinak tvoří velkou část z celkového počtu návštěvníků.

To se týká zejména klubů, které jsou v centru města, například malostranského klubu U Malého Glena, jenž podle spolumajitele Martina Šulce zahraniční turisté vyhledávají díky zájmu o místní jazzovou špičku. Tvoří tak až 75% z jeho celkové návštěvnosti. Nejstarší jazzový klub v Praze, proslulá Reduta na Národní třídě, se na turisty zaměřuje téměř výhradně. 

Manažer Jazz Docku Jakub Lederer připouští, že přestože má klub na Janáčkově nábřeží fanouškovskou základnu z větší části domácí, i zde pocítili výrazný úbytek turistů zvláště s nástupem podzimu: „Turisté tvoří podstatnou část návštěvníků našeho klubu. Hrubým odhadem jde o třicet procent diváků.

Kromě hlavní sezóny o letních prázdninách si zvykli chodit do Jazz Docku v průběhu celého roku. Speciálně na podzim míváme hodně zahraničních diváků také proto, že v té době probíhá každý rok náš největší mezinárodní festival Jazz On5, který pořádáme společně s Prahou 5.“

Peripetie se zahraničními umělci

Kluby se kromě odlivu posluchačů ze zahraničí potýkají také s úbytkem zahraničních umělců. Koncerty se ruší nebo v lepším případě odkládají na později. Asi nejvýrazněji zaměřen na zahraniční produkci je právě Jazz Dock, kde se takových vystoupení zrušilo nebo posunulo už na desítky. Některé koncerty, zrušené v období tzv. první vlny, nebyly dosud realizovány: 

„Řádově se pohybujeme určitě v desítkách zrušených zahraničních koncertů. První vlna nás zasáhla uprostřed jarního festivalu Bass Days, kde měl být hlavní hvězdou Dave Holland. To se vše muselo zrušit. Vždy se snažíme koncerty přesouvat na nové termíny, u některých akcí se datum mění již potřetí. Je to šílené. Chtěl bych tímto moc poděkovat našim věrným divákům, kteří i přes nejistotu nechtějí vracet vstupné a počkají si na koncert, i kdyby byl třeba za rok. Některé koncerty evropských interpretů se nám podařilo v září uskutečnit, ale byl to vždy opravdu husarský kousek. Velké zahraniční kapely plánujeme spíše až na jaro příštího roku,“ vysvětluje Lederer. 

Dotazovaní zástupci pražských jazzklubů se jednohlasně shodují v tom, že ani Češi nechodí na koncerty v takové míře, jako tomu bylo před nástupem pandemie koronaviru. Shodují se také v názoru, že úbytek návštěvnosti způsobuje hlavně strach, tlak médií a apel Ministerstva zdravotnictví, aby lidé netrávili volný čas ve společnosti. 

„Lidé přestali kupovat jakékoli vstupenky dopředu. Za takové situace se nedá plánovat. Nemůžeme muzikanty a personál vystavovat akcím, kdy přijde třeba deset návštěvníků,“ řekl v pořadu Kultura v čase pandemie pro ČT24 Lukáš Prchal, dramaturg klubu U Staré Paní.

Někteří zavírají 

Vzhledem k tomu, že s příchodem nového týdne se pravidla zpřísní, a omezí tak návštěvnost vnitřních akcí na maximální počet deseti návštěvníků, zvažují kluby dočasné přerušení koncertů. Prvním pražským jazzovým podnikem, který téměř všechny koncerty zrušil již v průběhu září, byl klub U Staré Paní.

Lukáš Prchal v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že sice plánují jednorázové akce v říjnu a prosinci, plně obnovit chod klubu ale bude možné asi až v únoru. Nicméně v prosinci by se klub rád vrátil ke streamování koncertů v rámci řady Nechoď ven.  

Podle pianisty Daniela Bulatkina je množství pražských klubů v poměru k počtu obyvatel světovým i kulturním unikátem a současný stav nelze udržet bez finanční podpory od státu. Stejného názoru je i manažer Jazz Docku Jakub Lederer, který se domnívá, že pokud krize bude trvat příliš dlouho, zbude skutečně pár podniků, a to pouze takových, jež zvládnou platit nájemné a další nutné výdaje, jako jsou platy stálých zaměstnanců. Také srovnává situaci na jaře a nynější nejistý stav: 

„Protože musel být klub více než dva měsíce uzavřen, dosáhli jsme částečně také na kurzarbeit pro naše zaměstnance. OSVČ, které pro nás pracují, si snížily mzdy adekvátně

Čtěte také

Jazz v karanténě: pandemie odhaluje rizika hudební profese

tomu, na jak vysokou podporu dosáhly. Nyní je to výrazně složitější. Podpora OSVČ není, kurzarbeit dopadne bůhvíjak. Skoro nám to přijde, že vláda sice prakticky znemožnila provoz podobným provozovnám, ale protože řeknou, že otevřeno mít vlastně můžeme, žádnou podporu nám nyní již nedají. Vůbec nekalkulují s tím, že veřejnost už vystrašili natolik, že se lidé stejně bojí chodit.“

Těmi vůbec nejpostiženějšími subjekty jsou v tomto ohledu samotní umělci. Řada z nich již nespoléhá na záchrannou ruku od státu, kterou zatím nikdo podruhé nenatáhl, a nezbývá jim než hledat dočasně zaměstnání mimo obor. Nutno podotknout, že takových umělců jsou v Praze stovky i mimo sféru jazzové hudby. 

Kluby, které i po 5. říjnu zůstanou otevřené veřejnosti, budou odkázané na další doplňkové služby. Například klub U Malého Glena funguje jako restaurační zařízení, i Jazz Dock je místem, které návštěvníci vyhledávají přes den jako restauraci či bar. Druhý zmíněný klub plánuje na podzim a v zimě využívat i venkovní prostory k jiným než ryze hudebním akcím, plánují zde například „Jazzové adventní trhy“.