The Capitals: Polsko eviduje rekordní počet běloruských žadatelů o mezinárodní ochranu

© Shutterstock / Lukasz Machowczyk

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 


VISEGRÁD

VARŠAVA

Bělorusové žádají v Polsku o ochranu. Polské úřady letos evidují rekordní počet Bělorusů, kteří v Polsku žádají o mezinárodní ochranu. Podle dat cizineckého úřadu UdsC bylo od začátku roku 2020 podáno 152 žádostí, z toho jen v září jich bylo 82. Pro srovnání – mezi lety 2017 a 2019 požádalo o mezinárodní ochranu v Polsku jen 40 Bělorusů. (Mateusz Kucharczyk | EURACTIV.pl)

BUDAPEŠŤ

Doktoři dostanou přidáno. Maďarská zdravotnická komora navrhuje zdvojnásobit mzdy lékařů a zdravotníků. Informovala o tom agentura Reuters, podle které vláda Viktora Orbána s návrhem komory souhlasí. Mzdy by neměly narůst ze dne na den, ale v následujících dvou letech. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

BUDAPEŠŤ / LUBLAŇ

Maďarský miliardář koupil slovinskou televizi. József Vida, generální ředitel Takarék bank, koupil třetí největší slovinskou televizi Planet TV. Stanici převzal od Telekomu Slovinsko za 5 milionů eur. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

PRAHA

ANO vítězem regionálních voleb. Vládní strana ANO premiéra Andreje Babiše zvítězila v 10 ze 13 krajích. Z dosavadních povolebních vyjednávání je však patrné, že hned v několika regionech bude mít problém s vytvořením koalice a skončí v opozici. (Aneta Zachová | EURACTIV.cz)


ZÁPAD

BERLÍN

Antisemitský útok v Hamburku. Muž ve vojenském oblečení napadl v neděli před synagogou židovského studenta. Udeřil jej do hlavy skládacím rýčem. Útočníka rychle přemohla a zatkla policejní hlídka, student byl převezen do nemocnice s vážným poraněním hlavy. Zatím je o útočníkovi dostupných jen několik málo informací. Podle německých médií je mu 29 let a v kapse měl papír se svastikou. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

VÍDEŇ

Nový rekordní počet nakažených. Od pátku do soboty přibylo ve Vídni 474 nových případů nákazy covid-19. V celé zemi pak za tyto dny narostl počet případů o 1 058, což je druhý nejvyšší přírůstek od počátku pandemie. Jen o sedm případů více bylo registrováno 26. března, kdy padl první rekord.

Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober (Zelení) v reakci na neblahé statistiky apeloval na občany, aby využívali aplikaci „Stop-corona“, která podle něj nyní funguje lépe než kdy dřív. (Philipp Grüll | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Kontroverzní zákon o neonikotinoidech opět na stole. V pondělí budou poslanci Národního shromáždění projednávat zákon, který by dočasně povolil opětovné užívání insekticidu škodlivého pro včely. Přípravek byl zakázán v roce 2018, kvůli nynější krizi v sektoru řepy, která je klíčová pro francouzskou ekonomiku, by však mohlo být jeho užívání dočasně povoleno.

Podle bývalého ministra životního prostředí Nicolase Hulota by uvolnění zákazu „nebylo řešením“. „Podle mých odhadů budou ztráty producentů řepy letos dosahovat 77 milionů eur. Pojďme jim raději pomoci zavedením praktických opatření, jako je delší střídání plodin či možnost vytvoření živých plotů,“ uvedl. (Lucie Duboua-Lorsch, EURACTIV.fr)

LONDÝN

Čas se krátí. Britský premiér Boris Johnson a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu pověřili brexitové vyjednavače „intenzivním“ jednáním, aby zjistili, jestli budou Británie a EU do konce měsíce schopny dosáhnout dohody o budoucích vztazích.

Po sobotním videohovoru lídři potvrdili, že dosažení dohody, pokud to bude jen trochu možné, je důležité pro budoucí strategický vztah mezi EU a Spojeným královstvím. Dodali však, že stále přetrvávají neshody „v oblasti rybolovu, rovných podmínek a správy“. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)


SEVER

HELSINKY

Otřesy pracovního trhu oživily otázku minimální mzdy. Federace finského lesního průmyslu (FFIF) ve čtvrtek oznámila, že až koncem roku 2021 vyprší současné kontrakty, přestane jednat s národními odbory o kolektivních smlouvách. Místo toho se jednání o mzdách a pracovních podmínkách přenese o úroveň níž, a povede se přímo mezi jednotlivými firmami a jejich zaměstnanci. Kolektivní vyjednávání v lesním průmyslu se tak stane minulostí. V zemi se mezitím začíná diskutovat o zavedení minimální mzdy. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)


JIH

MADRID

Madrid v karanténě. V sobotu se španělská metropole a devět přilehlých měst uzavřelo do částečné karantény. Madridští občané tak nebudou moci opustit brány města s výjimkou nezbytně nutných cest, jako je například cesta do práce či k lékaři, pro které bude vyžadováno oficiální povolení. Hlavní výjezdy z města nyní kontroluje policie. (EUROEFE a EPA)

ŘÍM

Školy zůstanou otevřené. V Itálii roste počet nakažených koronavirem, v průměru každý den přibude 2 500 nových případů. Podle ministra zdravotnictví Roberta Speranzy však počty nakažených ve školách nejsou radikální, a proto mohou zatím zůstat otevřené. „Bavíme se nyní více o fotbale než o školách,“ dodal Speranza s odkazem na potvrzení nákazy u členů několika tamějších fotbalových týmů, kvůli kterému došlo k omezení italské fotbalové ligy.

Itálie nyní zvažuje zavedení několika preventivních opatření, jako je omezení otevírací doby barů a restaurací nebo povinné nošení roušek ve venkovních prostorách. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)

ATHÉNY

Microsoft investuje v Řecku. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis a ředitel Microsoftu Brad Smith dnes na speciální události ve známém athénském muzeu Akropolis představí budoucí investice softwarové společnosti v Řecku, které jsou součástí strategického partnerského programu #GrforGrowth a přesahují miliardu dolarů. (Theodore Karaoulanis | EURACTIV.gr)


BALKÁN

BUKUREŠŤ

Více než 5 tisíc mrtvých. Rumunsko zaznamenává prudký nárůst nových případů covid-19. Denně v zemi přibývají více než 2 tisíce nakažených a stoupají i počty hospitalizovaných a zemřelých. Počet lidí, kteří zemřeli s covid-19, již překročil hranici pěti tisíc. (Bogdan Neagu | EURACTIV.ro)

SOFIE

EU by neměla kritizovat své členy. „Evropská unie nemůže být karikaturou Sovětského svazu. Nemůže kritizovat země,“ uvedl bulharský europoslanec Angel Dzhambazki (ECR) v nedělním rozhovoru pro Nova TV. Reagoval tak na kritické usnesení výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody a vnitřní záležitosti (LIBE). (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

ZÁHŘEB

Posilování vztahů mezi USA a Chorvatskem. „Jakmile bude místní podnikatelské prostředí konkurenceschopnější, USA se chystají posílit ekonomickou spolupráci mezi těmito dvěma zeměmi,“ prohlásil americký ministr zahraničí Mike Pompeo po setkání s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem a ministrem zahraničí Gordanem Grlićem Radmanem. Pompeo Chorvatsko pochválil mimo jiné ze „ekonomické reformy“. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

LUBLAŇ

Dopis pro Vondru. Osm slovinských europoslanců zaslalo dopis českému kolegovi Alexandru Vondrovi (ODS), ve kterém ho vyzvali k omluvě za jeho výroky na adresu Slovinska. Vondra po fotbalovém zápase Slávie pískaném slovinským sudím uvedl, že Slovinci dokážou být „oportunistické svině“. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

BĚLEHRAD

Skromné oslavy. Srbsko si dnes připomíná 20 let od bělohradské demonstrace, která vedla ke svržení jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiće. Oslavy se však ponesou ve velmi skromném duchu. Jak navíc připomínají místní média, v dnešní vládě Aleksandara Vučiće nadále figurují lidé úzce spjatí s Miloševićem – sám Vučić v tehdejší vládě působil jako ministr informací, ministr obrany Aleksandar Vulin byl zase jedním z předáků Jugoslávské levice, politické strany Miloševičovy manželky Miry Markovićové. (EURACTIV.rs  betabriefing.com)

PODGORICA

Vedení sociálních demokratů končí. Předsedkyně černohorských socialistů Draginja Vuksanovićová rezignovala na svůj post. Reagovala tak na neúspěch strany v srpnových parlamentních volbách. Spolu s ní odešlo z vedení strany i několik dalších politiků. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)

TIRANA / PRIŠTINA

Pryč s hranicemi. Albánský premiér Edi Rama chce odstranit hranice s Kosovem. Prohlásil to po letošním setkání albánského a kosovského vládního kabinetu. Rama navíc uvedl, že přístavní město Durres v Jadranském moři se stane „de facto přístavem Kosova“.

Ambasáda zůstane v Tel Avivu. Albánská ambasáda zůstane v Tel Avivu a nebude se stěhovat do Jeruzaléma, jak požaduje americký prezident Donald Trump. Albánie chce podle slov premiéra následovat zahraniční politiku EU, která trvá na zachování ambasád v Tel Avivu. (Željko Trkanjec | EURACTIV.hr)


K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.

Kalendář