Část poboček Městské knihovny v Praze má kratší otvírací dobu. "Menší knihovny, normálně otevřené celý týden, nyní mají jen dva nebo tři dny v týdnu," říká mluvčí Lenka Hanzlíková.
Podle ní změna zamezí nutnosti zavřít hned několik knihoven v oblastech, kde se kolegové vzájemně zastupují, pokud se mezi nimi objeví někdo s covidem-19. "Pokud se dozvíme, že je někdo pozitivní či v karanténě, pobočku preventivně uzavíráme. Ze dne na den," zdůrazňuje mluvčí.
Koronavirová krize ovlivnila i výpůjčky. Jejich počet sice dlouhodobě klesá, nyní je však podle Hanzlíkové i viditelně méně návštěv a nově registrovaných čtenářů. Naopak stoupá zájem o stahování elektronických knih.
Pokles výpůjček naopak nevnímají v brněnské Knihovně Jiřího Mahena. Vedoucí oddělení marketingu Alena Šedivá sice zatím nemá přesná data, z poslední porady však vyplynulo, že někde se čtenáři "předzásobují" čtivem. Důvodem je obava ze zavedení dalších restrikcí.
"Někteří lidé se hodně bojí, ale jsou lidé, kteří se bojí, ale jdou si půjčit více knih," konstatuje Šedivá. Všech 35 poboček Knihovny Jiřího Mahena funguje v běžném režimu. Koronavirus však poznamenal počet přidružených kulturních akcí pro školy a veřejnost.
"Co se týká výpůjček, knihovna postupně dohání ztráty, které nastaly kvůli jarnímu uzavření. Srpen již zhruba odpovídal výpůjčkám loňského roku," líčí Michaela Heloňová z olomoucké Vědecké knihovny. Ani ta nezavedla plošnou karanténu knih, vyhrazená je jen titulům vráceným čtenáři, kteří se do karantény sami dostali.
"Čtenářům, kteří jsou v karanténě a chtějí vrátit knihy, je doporučováno přímo kontaktovat, a to telefonicky či e-mailem, půjčovní služby, které se s nimi individuálně dohodnou," vysvětluje Heloňová.
Knihy nijak zvlášť neošetřují ani zaměstnanci Národní knihovny v Praze. Dokumenty půjčované do studoven si podle mluvčí Ireny Maňákové buď bere několik dnů po sobě ten samý člověk, nebo následuje delší časový rozestup. Přísná hygienická opatření v celé knihovně fungují už měsíce.
Samoobslužné výpůjčky lze využít v Národní technické knihovně. Systém zavedla už při jarním uzavření knihoven, nyní se k němu vrátila. Lidé si mohou objednat knihu přes internet či aplikaci a vyzvednout ji bez kontaktu se zaměstnancem.
Dlouholetý ředitel Národní technické knihovny Martin Svoboda říká, že v rozlehlém prostoru může zároveň pobývat maximálně 500 lidí a hlídají se rozestupy.
O důrazu na hygienu hovoří i Helena Sedláčková, která vede Knihovnu Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvaná Zbrojnice, pojmenovaná podle historické budovy tereziánské zbrojnice, funguje v běžném režimu, pobočky se řídí pravidly jednotlivých fakult.
Ze situace dané fakulty či budovy vyplývá i provoz Ústřední knihovny Univerzity Karlovy v Praze. Její ředitelka Radka Římanová zdůrazňuje, že se snaží poskytovat služby v maximální možné míře. Knihovny nicméně mohou přechodně zkrátit provoz kvůli karanténě zaměstnanců či vydávat dokumenty na základě rezervací přes katalog.
"Jediné významnější omezení je možno zaznamenat v případě návštěvy studoven," podotýká Římanová s tím, že v knihovně může zpravidla pobývat nejvíce deset čtenářů naráz.
