Celý interiér jsem si vymýšlela sama a ráda na takové kreativní projekty používám Pinterest, kam si hezky seskládám představy každé místnosti. Barevné ladění. Materiály. Ale hlavně mi to pomůže ujasnit si celkový styl. Tady bylo mým hlavním záměrem kombinovat prvky doby, ze které budova pochází s moderním minimalismem. Už úplně konkrétní a dané body si naopak skládám do powerpointové prezentace. Tedy vybraný obklad, barvy, zařizovací předměty. Opět si vytvořím každou místnost zvlášť. Dám vám sem ukázku i z té. Je to jen náčrt, ale pomůže mi všechno vidět tak nějak reálněji. Tak si říkám, že i tyto moje kroky by mohli někomu pomoci na jeho cestě, až bude tvořit a návrh bude zatím jen v hlavě. Je to alespoň částečné zhmotnění.
Byt se má pronajímat a přesto, že jsem chtěla, aby působil luxusně a byl velmi kvalitně provedený, tak jsem se také snažila hledat i cenové kompromisy.
Štuky
Úplně stěžejní pro mě bylo rozhodnutí v bytě vytvořit dobové štuky. Vím, je to investice navíc, ale celý prostor to neskutečně povznese a v konečném důsledku i zvedne hodnotu. Je tu spoustu firem, které prodávají polystyrénové štuky podle katalogu. Ale já jsem chtěla postupovat starou metodou sádrových štuků a zároveň ani jeden z katalogů nedisponoval secesními štuky, jaké jsem si někde v hlavě vysnila. Nakonec mě moje cesta zavedla až za štukatérem Davidem Procházkou (tel.: 604271507), který mi pomohl najít ten správný vzor a o celou realizaci se spolu se svým kolegou postaral. Jejich práce mě neskutečně přitahovala a nepřestávala bavit. Vše dělali postaru. Koupíte si vzor, oni z něj vytvoří formu, do které odlévají sádru a tvoří tak kusy dekorace přímo na místě. Tahle profese je opravdu neskutečně náročná. Vyžaduje pedantnost, trpělivost, schopnost si poradit s každým půdorysem místnosti a každou nerovností stropu nebo stěn. Tak si dokážete představit, že taková práce je nejen finančně nákladná, ale také časově. V prostorách je třeba i už funkční topení, aby sádra dobře schla.
Pak je třeba samozřejmě vymalovat a štuky by se měly stříkat. Naštěstí v tom ohledu mě nezklamal náš malíř a tapetář, kterého už znám 14 let. Je bohužel velmi vytížený a tak nemohu sdílet kontakt i na něj.
Parkety
K celkovému charakteru prostoru jistě patří podlahy, které jsem v hlavě měla už také vysněné dlouho. Věděla jsem, že chci použít parkety skládané ve stylu Chevron, nebo se tomu také říká ve francouzském stylu. Je to stromeček, kde jsou ovšem parkety na koncích zkosené a spoje tak tvoří špičku namísto „schodů“.. No na fotkách je vidíte. Pak už jen zbývalo vybrat dodavatele a také hlavně druh dřeva a rozměry. Nejdřív jsem jen tak na slepo prošla pár parketových studií a nechala si i podlahu nacenit. Nakonec jsem ale dostala kontakt od našeho známého na firmu Parket Atelier. Jejich nabídka dřevěného materiálu byla opravdu široká a pan majitel si mě získal i tím, že se mě nesnažil přesvědčovat, že ta nejdražší je určitě ta nejlepší, ale naopak našel úžasný kompromis při výběru materiálu, kdy se nám povedlo dostat na úžasnou kvalitu dřeva, a ještě i skvělou cenu. Takže nebylo nad čím rozmýšlet. Věděla jsem, že parkety budou úplně všude, kromě koupelen a technické místnosti. Pokládají je už bez prahů, a tak v celém bytě krásně navazují. Ty moje parkety mají takový úžasný detail, kterého si jen tak na první pohled nevšimnete, ale ten detail hezky zdůrazní právě jejich charakter. Každá parketa má jemně zbroušené hrany, tedy na sebe nenavazují úplně dokonale a mezi každou jednou vzniká jemná „V“ drážka. Finální úprava je bezbarvý olej. Věděla jsem, že nechci lesk, pouze mat, ale olej před 13 lety ještě nebyl tak technologicky dotažený a dělal nám na podlaze v domě kde současně žijeme skvrny, tedy s ním bylo více práce než radosti, a nakonec jsme ho doma museli přebrousit a přetřít podlahu matným lakem. Proto jsem váhala mezi matným lakem a olejem.
Rozhodla jsem se na základě rad v Parket Ateliéru nakonec pro olej, který se ve vývoji už hodně posunul a splnil dokonale moje očekávání. Nijak parkety netónuje a jeho výhoda oproti laku je, že když se někde parkety poškodí, je možné místo lokálně opravit zbroušením a opětným natřením oleje. Zkrátka nemusíte zbrousit a lakovat hned celou místnost, jako v případě lakované podlahy, což mi přišlo dost zásadní pro. Pak jste se mě na základě stories i ptaly na sokly. Dříve si vysoké sokly člověk musel nechávat vyrobit na zakázku, ale tyto už měly v základní nabídce v Parket Atelieru, takže to bylo rychle a elegantně vyřešeno.
Kontakt na Radka Havlíka z Parket atelieru najdete tu a telefon je 602 297 255.
Koupelny
Víte, mám často pocit, že nejhorší je, když máte jasnou představu. Pak se jen horko těžko hledá to ono. A tak tomu bylo i u koupelen. Dám vám sem moje Pinterestové složky k jednotlivým tématům a místnostem. Hledala jsem dlažbu a obklad, který bude mít svůj charakter, bude matný a při detailním prohlédnutí nebude provedený lacině. Vždy si vzpomenu na dlažby ve starých domech, jak kvalitně se dříve vyrábělo. Věděla jsem, že dlažba bude mít výraznější motiv a bylo několik favoritů. Nakonec vyhrál ten, který se mi líbí a nepřestává mě bavit už strašně moc let. Prošla jsem hodně studií s koupelnami a byla celkem frustrovaná, že nemohu najít to, co hledám. Byla v podstatě obrovská náhoda, že jsem při zařizování parket zjistila, že v Parket Atelieru mají svou koupelnovou odnož. Trochu jsem se obávala ceny, protože všechno vypadalo hodně luxusně, ale bylo z čeho si vybírat i s ohledem na cenu a konečně až tam jsem našla ty správné vzorky a katalogy, které zahrnovali ty vysněné dlaždice. Našla jsem tam ty své a vybrat pak set keramiky vana, záchod, bidet, umývalo už byla hračka. Hodně s tím pomohl Lukáš, kterého jsem zrovna v tomto koupelnovém studiu zastihla a který už měl své jasné favority. Upřímně listovat v katalogu asi 1000 modelových řad umyvadel je náročné a pomohlo mi, že mi někdo udělal takovou malou selekci toho, co opravdu stojí za shlédnutí. Opět jsem nechtěla to úplně nejdražší, ale chtěla jsem kvalitu a příjemné tvary. Baterie měly být černé, ideálně ty pod-omítkové, ale znamenalo by to dost komplikací na stavbě, a tak jsem se musela smířit s tím, že budou nad-omítkové, ale černé zůstaly. Každopádně Lukáš mi pomohl sehnat i černý kanálek do sprchy, a hlavně tu zástěnu s černým rámem, navíc ten industriální černý topný panel byl jeho nápad, a tak všechno krásně ladilo.
Tedy konkrétně: Dlažba - Marca Corona – Terra, obklad - Marca Corona – Tone, topný žebřík – PMH, sprchový kout – Riho, baterie – Palazzani, Sanita- Nic Design.
Kontakt na Lukáše Procházku najdete tady telefon 720 071 364.
Koupelny jsou ještě doplněné o zrcadlo, lampy, „betonovou“ štětku na záchod a podle mě nádherný a minimalistický držák na toaletní papír z našeho obchodu. Na detailech záleží, že jo. :-)
Strašně nerada kupuji takové ty běžné a nutné předměty, když nejsou hezké a tak detaily jako držák na toaletní papír, štětka na záchod a odpadkový koš, jsou někdy muka. Doma nám několik let vysela žárovka ze stropu, protože jsem nenašla tu pravou lampu…
Lampy v koupelně jsou od značky Hübsch, větší, menší. Nástěné lampy jsou z kolejce Game od HD.
Kuchyně
Ta velkou většinu z vás zajímala asi nejvíce.
Studio jsem našla celkem náhodou. Bylo mi sympatické názvem i logem a projížděla jsem občas kolem jejich výlohy ve Veletržní ulici. Kitchen Story. Asi znáte moje kamarády blogery se stejnojmenným blogem? Nemají nic společného, ale podprahově si mě přitáhli. Tak jsem se tam vydala a jejich nabídka, vzorníky, typy, tvary i barvy dvířek, poměr kvality a ceny mi přišel vyhovující. Tím, že jsme rekonstruovali nedávno kuchyň doma, měla jsem celkem přehled, jaká je nabídka kuchyní, jak se ceny pohybují a tady jsem opravdu našla moc příjemný zlatý střed. Komunikovala jsem s Lukášem Lojíkem a email na něj máte tu.
Celkem bezbolestně jsem s nimi naprojektovala tuto kuchyň. Měla jsem zase docela konkrétní představu. Chtěla jsem horní bezúchytkový systém, který poskytne hodně úložného prostoru. Taky bylo potřeba pohrát si s plánovanými štuky, aby s kuchyní nějak technicky korespondovaly. Hledala jsem hezké odstíny šedé barvy. A také jsem chtěla úchytky, které máme doma. Tedy mosazné úchytky i mosazná baterie je z obchodu Superfront. (Je to obchod, který si dal za cíl pozvednout IKEA nábytek, proto čela jejich skříněk odpovídají parametrům Ikea. Myšlenka je taková, že si refreshnete kuchyň, kterou máte z Ikei a nebo si koupíte hezkou krycí desku z mramoru či vyměníte úchytky za propracované a celokovové.) Chtěla jsem aby i krycí lišta pod kuchyní byla mosazná a přesto, že v Kitchen Story takovou lištu neměli v nabídce, nebyl pro ně problém jí zařídit. Pak bych řekla, že stojí za zmínku povrch skříněk. Je to takový speciální materiál, který je matný, vypadá úplně sametově, na dotek působí tak trochu pogumovaně a skvělé na něm je, že na něm nezůstávají otisky. Je to tak trochu kouzlo.
I v té mosazné krycí liště se schovávají šuplíky a tak vzniká další úložný prostor třeba na nářadí. Pak je taky skvěle vyřešená rohová skříňka, která má moc šikovné ledvinové přihrátky, které umožní využití celé kapacity skříňky. To není žádná novinky, ale tato je řešená vážně skvěle.
Deska v kuchyni je technistone. Líbí se mi přírodní mramor Carrara, ale to kvůli ceně nepřicházelo do úvahy. I imitace mramoru Carrara je krásná, ale i ta byl moc drahá na byt, který se bude pronajímat, a tak jsem vybrala tento, co má takovou jen jemnou žilku. Myslím, že je to hezký a jemný kompromis.
Spotřebiče jsem volila AEG, protože s nimi mám skvělou zkušenost. Troubu jsme vybrala SteamBake BPB351120M – je s příparou a také má sondu, tedy pokud bude v bytě bydlet někdo, kdo rád vaří, poskytne mu možnost používat teplotní sondu a taky péct třeba luxusní chléb. Myčku jsem vybrala FSB52637Z, Indukční desku IKE64441IB, protože je zapuštěná v kameni a nemá rámeček, volně stojící americkou lednici RMB96716CX, a do technické místnosti ještě pračko-sušičku L7WBE69S, protože tam není dostatek prostoru a také jsme zjistila, že dnes už je natolik technicky vychytali, že to opravdu funguje jako obojetník.
Interiérové dveře
Na výrobu dveří a obložek jsem si pozvala pana Součka z Letné (Miroslav Souček tel.: 603415493). Dostala jsem na něj doporučení. Je to stará dobrá truhlářská dílna, která má ponětí o tom, jaké dveře a okna se v jaké části Prahy a v jakém roce dělaly. Není to žádné fency studio a jeho práce byla profesionální i dostupná. Podle mě jsou ty interiérové dveře moc povedené. Měla jsem zase svou představu a tak jsme společně dali dohromady jaký zdobný bude rám. Jaké kazety budou mít dveře. A pomohl mi i zajistit ladící mosazné kliky.
Interiér a jeho zařízení
A teď už se asi přesunu k dozařízení interiéru.
Záclony a garnýže
V obou ložnicích jsou takové ty hotelové dvouřadé garnýže „kolejničky“, které jsem sehnala od paní Dagmar Frulové (tel.:602556009) a mosazné tyče, které jsou v obýváku s jednořadou kolejnicí jsem objednala od firmy Styltex. Oboje tyto firmy dělají zakázkově záclony, ale ty moje jsou v zelené ložnici sametový 100% bavlněný závěs LINUM, velmi jemný, transparentní a zelenkavý závěs ze 100% lnu opět LINUM a pak v obýváku bílé transparentní lněné závěry na zakázku od mé kamarádky Terezy Hoškové, která vyrábí ze lnu pod značkou JULIE STORE. A to samé v růžové ložnici, přírodní zatemňovací lněný závěs a stejný transparentní bílý, jako je v obýváku.
Ložnice
Ptali jste se mě hodně na postele, obě jsou z ikea. Ta tmavá se už nevyrábí, a naopak ta světlá šedá je nová kolekce. Přehoz a sametové polštáře jsou také značka LINUM a to krásné kostičkované a puntíkované povlečení je od značky La Cerise sur Le gateau.
Noční stolky jsou od značky Bloomingville s názvem Club Black, lampičky Duo Molecular od House Doctor, Molecular, stropní lampa Molecular brass a v druhé ložnici stropní lampa Twice. Pak vás zaujala kůží proplétaná židle Vitus Brown Bloomingville a koberec Zena House Doctor.
Obývák
V obýváku je jídelní stůl s nádherným, jakoby parketovým povrchem, Kant od House Doctor, a židle Forms, které tvarem napodobují staré sedačky v tramvajích.
V obýváku je pro mě hodně zásadní lampa Libellule od francouzské značky Forestier, ta určitě dodala speciální charakter a neobyčejnost celému obýváku.
Stolek pod televizí je z dubu od značky Hübsch.
A to velké i strašně pohodlné oranžové křeslo se jmenuje Eliot a je od Bloomingville.
Na vestavěných skříních jsem spolupracovala s panem Jiřím Vilímkem a email na něj je tu.
A to je asi k tomu základu vše. Ještě třeba přidám postupně nějaké další odkazy, pokud zjistím, že jsem na něco zapomněla a nebo si vy vzpomenete a pošlete dotaz.
Doufám, že vám článek pomohl nejen inspirací, ale i třeba postupy, jak si poskládat zatím „na papír“ svou hrubou představu.
A hlavně vám držím pěsti na vaší cestě za vysněným domovem.
Markéta
