Sherlock Holmes: Nejlepší filmy a seriály s geniálním detektivem

Série filmů s Basilem Rathbonem (1939-1946)

Pravděpodobně prvním hercem, jenž je s postavou Holmese v historii filmové a televizní tvorby významně spjat, byl Basil Rathbone. Slavného detektiva během konce třicátých a první poloviny čtyřicátých let ztvárnil ve více než tuctu filmů. Zřejmě nejslavnějším z nich je Pes Baskervillský, Doyleův obecně nejpopulárnější holmesovský román.

Pes Baskervillský (1959)

Jednu z nejlepších a nejstylovějších adaptací ikonického detektivního románu má na svědomí kultovní britské studio Hammer, které proslulo různými (převážně dobovými) hororovými příběhy a velmi svéráznými (a obvykle několikadílnými) variacemi nejslavnějších hororových románů (Dracula, Frankensteinova kletba). Režíroval dvorní hammerovský režisér Terence Fisher a v hlavní roli se objevil skvělý Peter Cushing (Moff Tarkin z Epizody IV), jenž patřil mezi ústřední herecké tváře populárního studia (Holmese si pak zahrál ještě např. v televizním seriálu ze 60. let). Totéž platí i pro Christophera Lee, jenž si zde zahrál postavu sira Henryho Baskervilla. Lee se pak sám v roli Holmese objevil v několika snímcích.

Studie strachu (1965)

Sherlock Holmes během svých dobrodružství čelil nejrůznějším protivníkům, v čele s jeho zločineckým protipólem - profesorem Moriartym. Jeho knižní otec mu však nedopřál utkat se s jedním skutečným a nechvalně proslulým zločincem - legendárním Jackem Rozparovačem. Ten se přitom jako soupeř pro Holmese vyloženě nabízel, pro tento účel ho však využili až filmoví tvůrci. V roce 1965 se tak stalo v pozapomenuté Studii strachu, v níž se jako Holmes představil John Neville. Snímek v režii Jamese Hilla dnes sice působí už vcelku obyčejně, na druhou stranu ale za ty desítky let příliš nezestárnul a stále patří k těm (nej)temnějším (až hororovým) "holmesovkám".

Jedním z největších režisérů spjatých s filmy o geniálním vyšetřovateli, je bezesporu legendární hollywoodský klasik Billy Wilder (Sunset Blvd., Někdo to rád horké). Ten v roce 1970 přišel s titulem, kde se kromě obligátního hlavního velkého případu v druhém plánu řešil Holmesův (Robert Stephens) vztah k ženám (potažmo jeho vztah k doktoru Watsonovi). Wilder se navíc nebál ani poukázat na detektivovu zřejmě největší slabinu - jeho příležitostné užívání kokainu... A ještě jedna malá perlička - Sherlockova bratra Mycrofta si zde zahrál Christopher Lee...

Vražda na úrovni (1979)

A ještě jednou Sherlock versus legendární londýnský řezník! Vražda na úrovni je určitě jedna z nejvýpravnějších a herecky nejlépe obsazených "holmesovek". Sherlocka si zahrál Christopher Plummer, doktora Watsona James Mason a v dalších rolích se objevili herci jako Donald Sutherland, David Hemmings, Frank Finley, John Gielgud aj. Především se ale jedná o možná vůbec nejtemnější, nejstrašidelnější a nejdrsnější sherlockovský film vůbec. Skvělá atmosféra nočního Londýna a opravdu působivé scény Rozparovačova řádění. Pro fandy naprostá povinnost!

Dvojice TV filmů s Ianem Richardsonem (1983)

Mezi oblíbenou sherlockovskou klasiku už desítky let patří rovněž tandem britských televizních filmů z roku 1983, konkrétně další z nekonečné řady adaptací Psa baskervillského a Znamení čtyř. Je škoda, že s Richardsonem nevzniklo více holmesovských filmů, protože do role dobře pasoval a oba filmy jsou v rámci tradičních koncepcí zpracovány bez větších nedostatků. Za zmínku ale zcela nepochybně stojí, že se Richardson na začátku nového tisíciletí objevil v ústřední roli pětidílné série televizních snímků souhrnně nazvané Vražedná místa, v níž tento herec ztvárnil doktora Josepha Bella, údajného Holmesova předobrazu...

TV seriál s Jeremym Brettem (1984-1994)

Dodnes je za jednoho z vůbec nejlepších představitelů Sherlocka Holmese považován anglický herec Jeremy Brett, jenž detektivovo charisma dokázal vystihnout naprosto dokonale. Navíc mnohadílný televizní seriál, v němž ho ztvárnil, oplýval přesně tou atmosférou kultivovanosti a tajemna (tolik typickou pro Anglii konce 19. století), která sálá z Doyleových povídek a románů. Pokud tedy hledáte co nejpovedenější (a tak akorát ponuré) věrné adaptace holmesovských předloh (ani zde nechybí Sherlockovo užívání drog), tady jste na té možná nejlepší adrese (navíc se povedlo zfilmovat téměř všechny Doyleovy příběhy).

Jaký byl Sherlock (Nicholas Rowe) v pubertě? Na to vám odpoví okouzlující dobrodružství z produkce Stevena Spielberga, které zrežíroval Barry Levinson (Rain Man) podle scenáře Chrise Columbuse (Sám doma). Pyramidě hrůzy se v sobě povedlo báječně skloubit styl a půvab doyleovských příběhů se spielbergovsky laděnými dětskými dobrodružstvími typickými pro 80. léta (Rošťáci). A fanoušci Indiana Jonese by mohli (měli!) ocenit očividnou inspiraci Chrámem zkázy, který vznikl o pouhý rok dříve. Navíc se jedná o historicky první film, v němž byly (skvěle) využity počítačové efekty.

Šplhající profesor (1992)

Ano, dokonce i u nás vznikla minimálně jedna povedená "holmesovka"! Středometrážní televizní snímek v režii Zdeňka Zelenky je adaptací původní Doyleovy povídky, v níž Holmes s Watsonem vyšetřují podezřelé (a děsivé) chování váženého profesora (totožná povídka byla zpracována i v seriálu s Jeremym Brettem). Byť tento počin nezapře svůj záměrný lehký komediální podtón a televizní původ, výsledkem je příjemně atmosférická komorní detektivní podívaná, jejíž nadprůměrnou kvalitu mají z velké části na svědomí trefně obsazení herci v čele s Viktorem Preissem (Holmes) a Josefem Somrem (dr. Watson).

Série filmů s Robertem Downeym, Jr. (2009-?)

O výraznou modernizaci klasiky se v roce 2009 pokusil expert na stylové britské gangsterky Guy Ritchie. Do ústředních dvou úloh si sehnal špičkové a oblíbené herce (Watsona si zahrál Jude Law) a ve viktoriánské Anglii rozjel nákladný spektákl, který mnohem víc než poklidné, noblesní a mysteriózní staromódní detektivky připomíná soudobé velkolepé blockbustery. Holmes v Ritchieho pojetí vyniká nejen výjimečnou mírou deduktivního myšlení, ale je to i velmi schopný bojovník (hned na začátku prvního filmu ho zastihneme během boxerského zápasu). A během hojně se vyskytujících akčních scén nechybí dokonce ani zpomalovačky... Pro ortodoxní Sherlockovy příznivce toto popcornové pojetí asi příliš není, rozhodně však jde o zajímavou aktualizaci a reimaginaci. Otázkou je, jak moc (ne)milosrdný bude k této víceméně "sezónní" vizi zub času...

Toto nebývale a skutečně odvážně moderní zpracování holmesovských případů bylo v době svého uvedení obrovskou (nejen) televizní událostí. Převést Sherlocka a jeho dobrodružství do naší "digitální" doby znělo lákavě i děsivě současně. Steven Moffat a Mark Gatiss to ale naštěstí zvládli bez přehánění geniálně. Vše typicky "doyleovské" se jim povedlo zachovat a přitom to mistrně přizpůsobit současnosti, a neméně vkusně to doplnit ryze dnešními tématy a problematikami (internet, chytré mobilní telefony, terorismus, homosexualita atd.). Zcela nepopiratelnou výhrou bylo i obsazení famózního Benedicta Cumberbatche a Martina Freemana. Bohužel po takřka dokonalých prvních dvou řadách přišel ve třetí sezóně mírný kvalitativní pokles. Ve čtvrté se pak z původně excelentního a výjimečného počinu stalo už téměř regulérní béčko plné překombinovanosti a místy až vyloženě hloupých a trapných zvratů a odhalení. Velká škoda...