KOMENTÁŘ - Vyjádření ministra zdravotnictví a mnoha dalších politiků vytvářejí dojem, že pandemie nemoci covid-19 je čistě zdravotnickým problémem, jehož řešení se musí řídit především zdravotnickou optikou. Takový přístup zásadně redukuje dopady, který mohou mít koronavirus a situace kolem něj na dlouhodobý společenský, politický a ekonomický vývoj (nejen) naší země.
Denně jsme svědky přívalu čísel o zdravotních aspektech koronavirové pandemie a epidemiologické situaci v České republice. Média obyvatelstvo pravidelně zásobují daty o pozitivně testovaných, aktivních případech, hospitalizacích a zemřelých. Jiné statistiky, které jsou z pohledu fungování a směřování společnosti přinejmenším stejně důležité, zůstávají upozaděny.
Více než měsíc slýcháme tu více, tu méně černé scénáře vývoje epidemiologické situace. Skuteční i samozvaní odborníci, stejně jako mnozí novináři-laici nám zapáleně nastiňují, co může stát, pokud zavedeme, resp. nezavedeme ta či ona restriktivní opatření, která mají šíření koronaviru v populaci zastavit. Zdá se, jakoby vše bylo precizně podloženo a spočítáno. Jde o iluzi. V těchto výpočtech totiž zpravidla chybí druhá strana pomyslné rovnice - jakou cenu si navrhované strategie boje s nemocí covid-19 vyžádají. Vše přitom naznačuje tomu, že jejich dopad bude drtivý. Koronavirová krize tak dávno není pouhým problémem veřejného zdraví, ale problémem mnohem komplexnějším. Od toho by se mělo odvíjet její řešení.
V posledních dnech sílí volání po "drastických opatřeních" s cílem zachránit životy, jak svůj apel zaobalil například prezident republiky. Objevují se náznaky, že z epidemiologického hlediska by snad bylo optimální na dva týdny zemi "zcela vypnout", jen k tomu není politická vůle. Neslyšíme však, co by takový postup způsobil. Nemluví o tom, jaký počet lidí se ocitne v existenční nouzi. Nikdo si netroufá vyčíslit, kolik si bude muset stát půjčit na bezprostřední sanaci škod. Málokdo otevřeně přizná, že růst státního zadlužení povede v budoucnu k drastickým úsporám, které patrně výrazně sníží kvalitu života většiny Čechů. Příliš nerezonují varovné hlasy, že karantény a uzavírání škol mají nezanedbatelný vliv na vzdělanost, která má být klíčem k dalšímu rozvoji země.
Navrhovaná opatření mohou mít extrémní dopad a dlouhodobě ovlivnit další směřování české společnosti a českého státu. Cítit mohou být roky, ne-li desetiletí poté, co pandemie odezní. Je totiž nasnadě, že při zachování aktuálního dominantního ekonomického paradigmatu povede růst státního dluhu po skončení pandemie - nejen v tuzemsku - k ráznému omezování veřejných výdajů. Nemusíme chodit daleko do minulosti, abychom viděli, jaký má takový postup důsledky. Po finanční krizi z roku 2008, jejíž ekonomické dopady koronavirová pandemie v mnoha ohledech již nyní překonává, vedla úsporná politika mnoha světových vlád k zhoršení životní situace nezanedbatelného počtu lidí.
Důsledek? V posledním desetiletí jsme svědky vzestupu antisystémových nálad, volebních vítězství populistů všeho druhu a zásadního oslabení důvěry lidí v liberální demokracii napříč západním světem. Dá se přitom předpokládat, že otřesy vyvolané pandemií budou ještě závažnější. Mnozí světoví analytici píšou o přízraku třicátých let dvacátého století. K čemu tehdejší velká hospodářská krize vedla není třeba člověku se základním historickým vzděláním připomínat.
Lékaři a zdravotničtí experti mají povinnost zachraňovat životy. Budou logicky předkládat taková opatření, která dle jejich úsudku povedou k tomuto cíli. Zvažovat další důsledky není v popisu jejich práce. Tyto důsledky ale s ohledem na svou závažnost zváženy být musí. Je nutné dát prostor ekonomům, sociologům, psychologům a expertům na klíčové oblasti fungování společnosti. Jen tak si veřejnost a politická reprezentace může udělat celkový obraz o situaci, posoudit cenu a rizika. Skutečně například víme, že případná další tvrdá a bolestivá opatření nepovedou v dlouhodobém horizontu k rozkolísání financování zdravotnictví, které nebude schopné zachraňovat životy v současném rozsahu? Kolik životů bude ve skutečnosti ušetřeno? Podobné studie byly zpracovány v jiných zemích. Existují pro české prostředí? Pokud ano, proč nejsou předmětem veřejné diskuze?
Nic z toho neznamená, že by se ohledně koronaviru nemělo dělat nic. Namísto konstruktivního a promyšleného přístupu se ale uchylujeme k ostrakizaci. Ti, kteří upozorňují na dlouhodobé dopady drastického postupu boje s koronavirem, jsou v posledních týdnech házeni částí epidemiologů a novinářů do stejného pytle s popírači pandemie, stoupenci konspiračních teorií a antisystémových hnutí, nejrůznějšími iniciativami jsou nálepkováni jako manipulátoři. Mnohá média vyslyšela volání, že vážnost situace velí omezit prostor těm, kteří by snad poukazovali na stinnou stránku restriktivních opatření. Ve veřejném prostoru se vytváří umělý dojem názorového konsensu. Obávám se, že pouze dále oslabí důvěru v tradiční a seriózní informační zdroje.
V českém kontextu je pandemie koronaviru největší zkouškou a krizí v uplynulých třiceti letech. Způsob jejího řešení určí další vývoj na dlouhé roky, ne-li dekády. Rozhodnutí je natolik závažné, že nemůže vycházet výhradně z lékařských hledisek. V sázce nejsou pouze životy momentálně nejohroženějších skupin obyvatel.
Historie se zpravidla přímo neopakuje. Vývoj je odvislý od mnoha faktorů, které nikdy nejsou identické. Lze však vysledovat jisté vzorce, od nichž se odvíjejí obecnější trendy. Doufejme tedy, že koronavirová krize nevychýlí události 21. století podobným směrem, jakým tok dějin 20. století nasměrovala velká hospodářská krize.
Autor je historik.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , historie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
V Indonésii se během probíhajícího týdne probudila sopka Ruang. Úřady ve čtvrtek varovaly před hrozbou vln tsunami, kvůli sopečným erupcím nařídily evakuaci více než 11 tisíc lidí a uzavřely i mezinárodní letiště Kota Kinabalu, informovala zahraniční média.
Zdroj: Lucie Podzimková