Přibývá kritiků splavnění řeky Odry. Proti rozhodnutí vlády se postavila i Ostravská univerzita

7. říjen 2020 09:36

Začíná přístavem v Ostravě, vede přes Bohumín až k polské hranici a pokračuje dál. Tak vypadá takzvaná oderská větev kanálu Dunaj-Odra-Labe, kterou už vláda podpořila. Odhadované náklady jsou 15 miliard korun a začátek stavby po roce 2030. Splavnění Odry má ale pořád hodně odpůrců a další přibývají. Obavy mají i starostové v Moravskoslezském kraji.

Petr Vícha, starosta Bohumína (ČSSD) odmítá původní trasu kanálu. Důsledky by podle něj byly pro město těžko představitelné. „To je varianta, která vede přes Bohumín, přes jezera, čistírnu odpadních vod dává na ostrov a dotýká se také chráněného území Olše. To je nerealizovatelná varianta,“ říká Vícha.

Proto se snaží prosadit variantu, která by vedla opačnou stranou. Ať tak nebo tak, zničí se jedna z posledních nedotčených přírodních oblastí v této části republiky, varuje Jan Hradecký, děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Právě tato vysoká škola se proti splavnění Odry rázně postavila.

Čtěte také

„To, co je jedna z největších cenností toho území, je samozřejmě evropsky významná lokalita hraničních meandrů Odry a celý koridor, který by na to významným způsobem doplatil,“ upozorňuje Hradecký.

Mezi největší propagátory stavby celého plavebního kanálu patřil Jan Světlík ze strojírenské společnosti Vítkovice Cylinders. Průmysl se od té doby ale, jak říká, na Ostravsku změnil a ztratil sílu. Přesto by podle něj velké lodě mezi Ostravou a polským městem Kozle regionu pomohly. Od dopravy až po rekreaci.

„Splavnění Ostravy a Kozle považuji za opravdu klíčový projekt, který nebude nijak dramaticky drahý a který nám přinese obrovské množství výhod,“ míní Světlík.

Delší část oderské větve bude třeba vybudovat na polské straně. A třeba v Bohumíně spoléhají na to, že závěrečná dohoda s Polskem bude pro město nakonec přijatelná.

autor: Martin Knitl
Spustit audio

Související