Kancelářské budovy může čekat stejný osud jako fabriky ve městech, říká urbánní antropolog

S urbánním antropologem Michalem Lehečkou jsme se setkali v Karlíně, kdysi industriální lokalitě a dnes jedné ze čtvrtí, kde se koncentrují kancelářské budovy. Podle antropologa je patrné, že se firmy částečně svých prostorů zbavují. K tomu, aby se ale začaly administrativní budovy opravdu vylidňovat, by podle něj musela být krize dlouhodobější. „Pokud by se ale problémy s pandemií a všeobecná tendence chodit méně do práce potvrdily jako přínosné a udržitelné, tak se během několika málo let budeme ptát, co s těmi objekty, a vlastně se dostanou do stejné pozice jako kdysi ty industriální objekty.“

Otázka podle Lehečky je, zdali k něčemu takovému skutečně dojde. Ne všem lidem takový typ práce totiž vyhovuje. „Z průzkumů se všeobecně ukazuje, že zejména mladší lidi se samostatnou prací z domova mají problém. Daleko více potřebují být mezi lidmi nebo někde v kavárně.“

„Přešli jsme na město postindustriální, zaměřené na služby a práci v kancelářích. A teď pravděpodobně budeme přecházet z postindustriálního města, zaměřeného na práci v kanceláři, na práci, která bude mnohem méně vázaná na pracovní prostor.“|foto:Pexels,CC0

Vystavěný administrativní komplex dokáže proměnit také okolí města, nabízené typy služeb i podniků. Co by se stalo nejen s budovami, ale také s okolím? Proměnil se charakter čtvrtí, kde se administrativní komplexy nachází? „Příklady toho, co se stane se čtvrtěmi, které se vylidní a nejsou využívané k té funkci, ke které byly původně používané, známe právě i odsud z Karlína.“ Kdysi industriální čtvrť s menší i větší výrobou se vylidnila a chátrala. „Přešli jsme na město postindustriální, zaměřené na služby a práci v kancelářích. A teď pravděpodobně budeme přecházet z postindustriálního města, zaměřeného na práci v kanceláři, na práci, která bude mnohem méně vázaná na pracovní prostor.“

Čtěte také

Černá duše Karlína mizí, co ji nahradí? Proměna jedné městské části symbolizuje přeměnu celé Prahy

Změny kolem pandemie jsou ale podle Lehečky nepředvídatelné, a je tak těžké odhadnout i to, jak přesně se město promění. „Situace je ojedinělá a nebývalá. Je to vidět i na příkladu Karlína. To taky nebylo tak, že bychom si v roce 2010, když tady vznikaly první kanceláře, řekli, že se Karlín gentrifikuje. Začali jsme to pozorovat až v průběhu času.“

A promění se například vztah lidí k lokalitám, ve kterých bydlí, pokud v nich budou pracovat, a tím trávit i více času? Podle Lehečky boom zájmu o veřejný prostor ve vlastní čtvrti trvá už přibližně 15 let. „Život se tam vrací a často z toho důvodu, že lidé už nechtějí pracovat v korporátu a být vázáni na tu kancelář,“ dodává urbánní antropolog Michal Lehečka.

A proměnil se váš vztah k městu nebo k místu, ve kterém žijete? Chybí vám kolegové nebo čtvrť, ve které jste dříve pracovali? Jak vám home office vyhovuje? V sérii rozhovorů Makám z domu se ptáme nejen odborníků, ale také vás. Nahrajte svoje postřehy a pošlete nám audio vzkaz na radiowave@rozhlas.cz.