Doba se mění, ale výjimečná Hluboká zůstává. V prvním říjnovém vydání ještě jednou navštívíme kronikářku Hluboké nad Vltavou

V knize Zaprášené vzpomínky na Hlubokou s podtitulem Pamětníkům naslouchala Alena Mitter, kterou kronikářka Hluboké nad Vltavou napsala ke stu letům republiky, nalistuje ohlédnutí za místním divadelnictvím. To je ve městě velké téma.   

„Hlavní postavou byl Vladimír Kříž. Ten tu byl jediným profíkem, protože hrával v Malém divadle v Českých Budějovicích,“ přibližuje Alena Mitter dobu okolo roku 1960. „Vladimír Kříž bydlel na Hluboké, takže oslovoval místní. Hráli v sokolovně,“ vypráví kronikářka nad stránkami své knihy. A usuzuje, že podstata ochotnického divadla v malých městech spočívá v tom, že herci a diváci se vzájemně znají, že spolu zažívají legraci a navzájem se pobaví.

Alena Mitter Hluboká nad Vltavou|foto:Petr Kronika,Český rozhlas

„Po Sametové revoluci se amatérské divadlo v Hluboké nad Vltavou rozjelo neuvěřitelně a v současnosti tu působí tři soubory a každý se vyvíjí svým směrem,“ říká kronikářka. Žáci, následovníci a příznivci Vladimíra Kříže se sdružují ve spolku KŘÍŽžáci a už několik let v květnu na loveckém zámku Ohrada pořádají divadelní festival, na který zvou ochotníky z celé republiky.

Alena Mitter vybírá mezi osobnostmi hlubockého divadelnictví pana učitele Pikla, který exceloval v představení Charleyova teta, na kterého se v roli dámy v punčocháčích a lodičkách chodili dívat jeho žáci. „Jen si to představte.“ Ten také přivedl muzikály na nádvoří hlubockého zámku.

„Hezká etapa byla, když na Hluboké režíroval velký herec Jihočeského divadla Petr Hanus. S našimi herci nazkoušel velice povedená představení,“ připomíná kronikářka nad jeho fotografií v publikaci Zaprášené vzpomínky na Hlubokou a dodá, že v dnešní době přijíždí na Hlubokou režírovat jeho kolegyně z Jihočeského divadla herečka Jaroslava Červenková, jejíž sestra se zdejšími ochotníky hraje.

Alena Mitter se ještě zastaví u slov pamětníka pana učitele Palmy a cituje jeho konstatování: „Doba se mění, ale výjimečná Hluboká zůstává.“ K výjimečnostem města patří skutečnosti, že na Hluboké byli Schwarzenbergové a je tu krásný zámek. Ale i jiní lidé se o město znamenitě zasloužili. „Pan Houdek, který stál u zrodu Alšovy jihočeské galerie, díky níž vznikla kultura, která přerostla formát malého města,“ jmenuje kronikářka aspoň jednoho z nich. Ke stálým zdejším fenoménům se řadí sport a sním svázané legendy. Pak připomíná na základě vzpomínek pana Palmy, že za první republiky a ještě po válce mělo ve městě své místo loutkové divadlo. „Na Hluboké žili loutkáři Kopecký i Dubský a našli tady dobré zázemí,“ podotýká Alena Mitter s tím, že seznam zdejších osobností je úctyhodný.

„Rod Schwarzenbergových do svých služeb přivedl inteligentní lidi, kteří se díky nim mohli dále vzdělávat a místní se přidávali v různých oborech. Hluboká se stala proslulou, lidé sem jezdili na letní byt nebo si zde postavili i dům. A to včetně velkých osobností z Prahy, umělců, úředníků. Paradoxně za socialismu Hluboká strádala a chřadla. Někteří se raději odstěhovali a postavili si dům ve Zlivi, která byla tehdy na vzestupu. Ovšem dnes aby toho hořce litovali,“ čte vyprávění pana učitele Palmy kronikářka Alena Mitter.