Podle Rudolfa Urbánka neexistují bez důvěry v umělou inteligenci (AI) v tomto odvětví byznysové příležitosti. „ Už 2,5 roku u nás funguje při vývoji všech zásadních produktů a inovací etická komise. Jsou to lidé z produktového vývoje, ale rovněž i právníci, kteří na konci dne mluví o tom, jak se etické principy propíšou do našich produktů,“ řekl Urbánek. „Otázka není, co AI technologie mohou dělat, ale co by měly dělat.“
S tím souhlasí i Ondřej Vlček generální ředitel společnosti Avast Software, která se zabývá počítačovou bezpečností. „Je důležité, aby AI byly od začátku stavěné tak, aby pomáhaly lidem a ne proto, aby otvíraly bezpečností rizika,“ uvedl Vlček.
Zároveň zdůraznil, že umělou inteligenci využívají i hackeři, kteří útočí na počítačové systémy. „Nedá se říct, že bychom měli výhodu na té obranné straně. Čím dál tím víc útoků probíhá metodami umělé inteligence. Hodná a zlá AI stojí proti sobě a lidé to mohou jen sledovat.“
Technologiemi proti šikaně: Nejlepším českým startupem je aplikace FaceUp |
Podle Karla Řepky, ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, je v této oblasti stát i společnost teprve na začátku.
Odborníci rovněž mluvili o otázce regulace umělé inteligence. V únoru tohoto roku totiž Evropská komise uvedla tak zvanou Bílou knihu, která má představovat východisko pro plošnou regulaci AI v Evropě.
„Když se řekne AI, lidé si představí, že jde o jednu věc, která by se měla definovat a regulovat. AI aplikace jsou ale velmi silně vertikálně členěné. V různých oborech mohou vznikat různá rizika. Regulovat to na nejvyšší úrovni nedává smysl,“ uvádí Vlček z Avastu.
Bílá kniha je ale podle Vlčka dobrým základem. S tím souhlasí i Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci. „Bílá kniha je dobrým základním rámcem, ale rizika je potřeba řešit adresně.“
Babiš: V běhu je 200 změn zákonů pro digitalizaci
Koronavirová pandemie pomáhá podle premiéra Andreje Babiše urychlovat nejen digitalizaci ve firmách, ale i ve státní správě. „Věci před rokem nemyslitelné se stávají běžné - konference, jednání vlády, tripartity, vzdělávání, komunikace z domova,“ řekl v úvodu konference Digitální Česko, kterou organizuje Institut pro politiku a společnost.
„Jedeme podle plánu, mnoho služeb lze už dnes vyřídit digitálně, máme portál občana i businessinfo pro podnikatele. Náš cíl je ale větší: vše vyřešit online,“ dodal premiér.
V běhu je podle něj 200 legislativních změn, které čekají na přijetí, které by další postup digitalizace státní správy měly pokrýt legislativně.
„Každý resort dělá na něčem. Zdravotnictví má eHealth, finance Moje daně, spravedlnost eJustici. Další spousta projektů je na ministerstvu vnitra. Elektronizujeme formuláře, mapujeme životní události. Přes portál občana lze vyřídit 150 služeb, na businessinfo pro podnikatele přes tisíc,“ upřesnil Babiš.
Připomněl také chystanou bankovní identitu, která podle něj bude brzy k dispozici a umožní přístup ke službám státu přes stejné údaje jaké lidé využívají pro internetové bankovnictví.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly ale věci zdaleka nejsou tak růžové, aby se Česko dalo považovat za zemi, která se s digitalizací úspěšně vyrovnává.
„Třeba konektivita. Být z 28 evropských zemí na 24. místě, to není žádný výsledek, kterým bychom se mohli chlubit,“ uvedl Středula.
Poukázal i na to, že zdaleka ne všude je dostupné dobré datové pokrytí. „Třeba když chcete používat data při cestě z Prahy do Olomouce. Zjistíte, že se dostanete jen do Pardubic a pak až těsně před Olomoucí můžete pracovat dále. To přece není digitální Česko, ale Česko verze mínus 1.0,“ doplnil v úvodu konference.
Hledáte práci v oboru Technika a Elektrotechnika? Navštivte pracovní portál jobDNES.cz |
Šéf odborů je také jedním z účastníků debaty o budoucnosti práce. I v ní upozornil na velké regionální rozdíly, které v technologickém pokroku v tuzemsku panují. „Jsou velké rozdíly mezi velkými městy a jejich zasíťováním a menšími městy či vesnicemi. Při různých online diskusích, často i se zástupci státu jsem si letos uvědomil rozdíl. Nejednou bylo poznat, jak je připojení chabé, jaké jsou v něm díry. Že toho člověka na druhé straně třeba vidíte, ale neslyšíte,“ konstatoval Středula.
Upozornil také na to, že lidé vstupující na trh práce jsou digitálně gramotní, u těch stávajících je to často problém. Zakladatelka Zásilkovny Simona Kijonková se přimlouvala za úpravu školního vzdělávání. „Volala bych po změně osnov a většího digitálního vzdělávání i témat, jako je kybernetická bezpečnost. Děti budou do budoucna velmi dobří zaměstnanci, ale ve škole je nevedou k dovednostem užitečným pro firmy. Třeba k tomu, jak si vytvořit vlastní webové stránky,“ řekla.
Podporu digitální gramotnosti vidí jako jedno z hlavních témat do budoucna i ředitelka české pobočky společnosti Google Taťána le Moigne. „Musíme masivním způsobem investovat to digitální gramotnosti od malých dětí po seniory, od neziskového sektoru přes byznys až po stát. To je klíčové, abychom uspěli a zařadili se ke špičkovým ekonomikám,“ uvedla.
