„Není na mně, abych nyní vyhlašoval, že legendu, jakou je Titi, překonám. Chybí mi pořád devět gólů, což není málo. Ale pokusím se mu přiblížit, jak jen to půjde,“ slíbil v rozhovoru pro L’Equipe.
Giroudovi je čtyřiatřicet let, ale v posledních čtrnácti zápasech za národní mužstvo nastřílel deset gólů – dva poslední ve středečním přípravném zápase s covidem zdecimovanou Ukrajinou (7:1).
  |
Je neuvěřitelné, jak se vypracoval.
Však uznejte, zrovna Giroud nikdy pověstí špičkového střelce neoplýval. Byl a je vynikající, ale že byste ho zařadili mezi nejlepší útočníky světa?
„Jeho styl možná není tak okázalý jako u jiných hráčů, ale pro tým je nesmírně důležitý, pomáhá nám,“ bránil ho během předloňského světového šampionátu v Rusku reprezentační kouč Didier Deschamps. Vzpomínáte?
Při zlaté francouzské cestě byl Giroud jedničkou na hrotu útoku, ač v sedmi zápasech ani jednou nevystřelil na bránu.
Jeho přínos byl v něčem jiném: spoluhráčům šance připravoval, tvořil jim prostory, bil se do úmoru.
Olivier Giroud. That’s the tweet. https://t.co/0DeIN5hm5r
A francouzská média ho kvůli nenápadnému stylu ráda srovnávala s jiným útočníkem Stéphanem Guivarc’hem, jenž podobnou roli plnil na mistrovství světa 1998, které bylo pro Francii rovněž zlaté.
Jejich příběhy byly zejména v počátcích kariéry opravdu podobné.
Oba se na fotbalový vrchol drápali déle než jejich vrstevníci. Giroud poprvé reprezentoval v pětadvaceti letech, a Guivarc’h dokonce až o dva roky později. Jenže pak už těch paralel ubývá...
Zatímco Guivarc’h v národním týmu odehrál čtrnáct zápasů a dal jediný ušmudlaný gól v přáteláku s Jihoafrickou republikou, Giroud za reprezentaci ve středu večer jako osmý hráč historie nastoupil posté a jeho jméno svítí vysoko i mezi francouzskými střeleckými kapacitami: 1. Thierry Henry 51 gólů, 2. Olivier Giroud 42 gólů, 3. Michel Platini 41 gólů, 4. David Trézéguet 34 gólů a 5. Antoine Griezmann 31 gólů.
„Je to obrovská čest,“ opakoval po jubilejním utkání s Ukrajinou. Byl to jeho velký den. Trenér Deschamps z něj udělal kapitána a on sám dva góly nastřílel soupeři, jejž vede jeho dětský idol Andrej Ševčenko. Jen škoda, že u toho nemohli být fanoušci...
„Trefil jsem se dokonce i zpoza pokutového území, což se mi tak často nestává,“ jako by si Giroud chtěl udělat legraci sám ze sebe.
Vízek k Panenkovi: Tonda covid zvládne, komunikuje, v nemocnici je hlavně preventivně |
Rodák ze savojského městečka Chambéry, který prošel fotbalovou akademií nedalekého Grenbolu. Nejvyšší soutěž ve Francii začal Giroud pravidelně hrát až před svými čtyřiadvacátými narozeninami, kdy přestoupil do Montpellieru.
Tomu později v sezoně 2011/12 pomohl k senzačnímu titulu, stal se nejlepším střelcem v soutěži a vysloužil si přestup do Arsenalu, kde strávil nejdelší část dospělé kariéry.
Na severu Londýna nastřílel za šest roků přes sto branek, ale stejně mu fanoušci často vyčítali slabou produktivitu. Nebyl to Henry ani Van Persie a i manažer Arséne Wenger, který mu dlouho důvěřoval a chránil ho, z něj po letech udělal náhradníka.
Our captain this evening celebrates his 100th cap! He’s only the 8th Bleu to reach the milestone #FiersdetreBleus @_OlivierGiroud_ https://t.co/e3rSZjX9c5
Nejdřív na úkor jiného Francouze Lacazetta, kterého přivedl z Lyonu. To bylo rok před ruským světovým šampionátem. A když se Arsenalu za další půlrok naskytla možnost získat Aubameyanga z Dortmundu, Girouda pustil v lednu 2018 ke konkurenci do Chelsea.
Ani tam to ale Giroud nemá zdaleka jednoduché. Spíš střídá, kouše roli žolíka-náhradníka a vždy jako by si všechno vynahrazoval ve francouzské reprezentaci, pro níž je naopak dlouhodobě pan Nepostradatelný.
Může za to bezmezná důvěra trenéra Deschampse a do jisté míry také fakt, že třeba Karim Benzema z Realu Madrid je ve své zemi kvůli řadě skandálům na černé listině.
Pozvánky do francouzské reprezentace ho už přes pět let míjí, možná i proto si čas od času neodpustí rýpanec. Když se ho novináři kdysi zeptali na srovnání s Giroudem, opáčil: „Těžko můžete srovnávat formuli jedna s motokárou.“
Jenže jak vidno, lepší spolehlivá motokára než porouchaná formule...
„Jsem za Oliviera nesmírně šťastný. Za to, jakou práci vždy pro francouzský národní tým odváděl, si podobný úspěch zaslouží,“ prohlásil Deschamps po Giroudově jubileu.
V něm předčil i legendárního Platiniho a kdo ví: třeba si ještě vyšlápne i na zdánlivě nedostižného Henryho.
