Problém s brambory v ČR: Je jich málo, vaří se v půdě. Babiš pytlem od Jurečky opovrhl

Češi ročně snědí přes 700 tisíc tun konzumních brambor. Na naše chutě ale česká pole nestačí. Vypěstováno bylo u nás v loňském roce 560 tisíc tun. Jak to ale vypadá, situace se nebude zlepšovat a brzy bude po českých bramborách sháňka. 

„Bramboráři ustupují. Ustupují, protože je to pracná plodina. Řepka, pšenice ozimá, kukuřice, jsou jednoduší (…) Tímto tempem přijdeme v ČR o brambory,“ konstatoval Jiří Kunc z Asociace soukromého zemědělství ČR. Reagoval tak na dotaz Blesk Zpráv jaké plodiny mohou z českých polí vymizet kvůli suchu i kvůli hospodaření s krajinou.

Babiš vyfasoval pytel od Jurečky 

V ČR zabírají podle dat z Českého statistického úřadu okopaniny, tedy i brambory, 3,4 % osevní plochy. Oproti tomu obiloviny jako třeba oves zabírají 55 %. Olejniny najdeme na 15 % - z toho 83,5 % je řepka olejná.

Prymula ohlásil tvrdá omezení: Zavřou se kina, fitka i bazény. V hospodě nově jen do 20:00

Okopanin bude nejspíše dále ubývat. Vedle náročnosti plodiny hraje roli i sucho, ale i malá diverzita české krajiny. Kvalitní česká půda se navíc více a více prodává na úkor průmyslové zóny, na což upozornil i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka během nedávné předvolební superdebaty na ČT. 

Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) předal pytlík brambor z Hané s poznámkou, že by se měla vláda starat o udržení úrodné půdy a ne ji zpřístupňovat průmyslovým zónám.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyfasoval od Mariana Jurečky (KDU-ČSL) brambory z Hané během předvolební debaty. K daru přimělo Jurečko sucho - podle něj by se měla orná půda ochraňovat, což ale Babiš podle Jurečky nedělá | Reprofoto ČT

Jurečka uvedl, že zrovna nedávno muselo průmyslu ustoupit 40 hektarů půdy. A dar - který, jak vyplynulo z fotky Marka Lutonského z ČT po odvysílání debaty na twitteru, zůstal ležet na Babišově místě ladem po skončení pořadu - předal exministr Jurečka v reakci na otázku moderátorky, jak pokračuje boj se suchem. Ten podle expertů ale spíše nepokračuje.

To si ale nemyslí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten již dříve v rozhovoru pro Blesk Zprávy konstatoval, že proti suchu vláda připravila desítky projektů a i během pandemie se tyto projekty nestoply. Podle něj vynaloží stát v průběhu dalších let stovky miliard, které půjdou kupříkladu na sběr dešťové vody, na stavbu mokřad apod. 

„Teď se brambory v naší půdě vaří!“

Dlouhotrvající sucho proměnilo řadu polí v rozpálenou plechovou střechu a „vysálo“ vodu z krajiny. „Brambory potřebují vláhu. U nás na Vysočině vidím, jak to ustupuje. Jsou místa, kde má půda 45 stupňů. To máte ty brambory předvařený. Pak je uskladníte a oni vám shnijí,“ dodává Kunc. 

Důvodů, proč se půda doslova rozpaluje je několik. Ten hlavní problém ale padá i na naši hlavu, ne jen na vrub klimatické změny. V ČR máme totiž obrovská, místy až 100hektarová pole. „Na takto velkých plochách je v teplých dnech velmi vysoká teplota a voda se v půdě odpaří příliš rychle. Neudrží se zde totiž mikroklima a z takto velkého pozemku se stává tepelný ostrov. Může mít i o deset stupňů větší povrchovou teplotu než vedlejší pole, které má 30 hektarů a je obklopeno zelení,“ vysvětlil již dříve Blesk Zprávám rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička.

„Někteří už svá pole zmenšují. Všímají si, že ve vedlejším remízku je třeba 23 stupňů a na samotném poli je v tropickém dni i přes 40 stupňů. Lepší se to i tím, že ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) podmínil platby pro zemědělce právě limitem 30 ha. Mnozí k tomu už došli selským rozumem sami,“ dodává Sklenička.

Premium

Kam se v obchodech poděla česká vejce? Regály jsou plné levnějších zahraničních

„To, jak se staráme o krajinu a půdu během posledních více než padesáti let, není pro společnost příliš lichotivá vizitka. Výrazně se však mění klimatické podmínky, oteplilo se o více než jeden stupeň, tím pádem jsou slabší zimy a voda se více odpařuje, mění se rozložení srážek v průběhu roku i jejich intenzita. Pro omezení zemědělského sucha je nezbytné udržet v krajině co nejvíce vody. Je nutné zpomalit odtok nebo zlepšit zadržovací schopnost půdy,” říká také Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Problémem u mnoha polí je také to, že nejsou v osobním vlastnictví zemědělce, který se o něj stará. „Majitelé by měli dohlížet na to, co se na jejich pozemcích děje. Jestli netrpí malý vodní cyklus, jestli se moc neodlesňuje a jestli se nepěstují jen ty plodiny, které půdu ničí,“ poznamenal k tématu Radim Kotrba z Českého spolku pro agrolesnictví. 

Problém se zadržováním vody by mohla pomoci řešit připravovaná novela evropské zemědělské politiky a nové dotační programy, jenž konečně umožní zavádění a podporu opatření ke zmírňování sucha, které nabízí například agrolesnictví. 

„Jedním z opatření, které na jedné straně zmírňuje extrémní průběhy počasí v místě, ale na straně druhé pozitivně působí na širší úrovni, jsou agrolesnické systémy. Ty jsou založené na integraci dřevin do zemědělství a budou poprvé implementovány v České republice jako součást Nové společné zemědělské politiky EU,” říká Radim Kotrba.

Svitálek: Měli bychom se inspirovat Afrikou

Nicméně, v tom, jak se staráme o svá pole bychom se měli zlepšit. Podle Člověka v tísni bychom inspiraci mohli paradoxně hledat v Africe. „V Kongu začali řešit sucho tak, že začali dělat rybníky (...) Pole nemusí být jejich - většina půdy tam stejně vlastní vláda - ale i tak se snaží, aby tam ta půda plodila. Nic jiného jim ani nezbývá,“ vysvětluje expert na tropické zemědělství Jan Svitálek, který v Africe působil za organizaci Člověk v tísni. 

Svitálek popsal, jak se tam k zemědělství lidé staví. Kvůli klimatickým podmínkám zde na poli pracuje více jak polovina obyvatel a půdu mají jako kolikrát jediný zdroj obživy. Neřeší tak, komu patří, i když ví, že o ni mohou jen tak přijít. „Kdo v ČR je ale ochoten dát kus své půdy, aby se tam udělala remízka nebo rybník?“ ptal se řečnicky Svitálek 

„Mají tam úžasnou práci s krajinou, je to pro ně čím dál tím víc důležitější. Věnují se tomu všichni. Zadržují vodu v krajině a jsou připraveni na krize, které přicházejí a které budou dost pravděpodobně horší,“ uzavírá Svitálek.