ANALÝZA: Levice nad propastí. ČSSD má poslední šanci, komunisté jsou na tom ještě hůř

Předseda ČSSD Jan Hamáček

Předseda ČSSD Jan Hamáček Zdroj: ČTK

Předseda ČSSD Jan Hamáček
Předseda ČSSD Jan Hamáček
Předseda KSČM Vojtěch Filip
Vojtěch Filip, šéf KSČM
5
Fotogalerie

Sociální demokraté a komunisté ztratili po posledních krajských volbách dech. Obě strany, kterým hrozí, že se příští rok nedostanou do Poslanecké sněmovny, zvažují výměnu vedení i strategie.

To může poznamenat i hnutí ANO. Větší pnutí v KSČM a její zesílená snaha o emancipaci a zviditelnění by mohla rozkolísat menšinový kabinet Andreje Babiše. Po sněmovních volbách se navíc jeho uskupení může ocitnout v podobné situaci jako nyní, kdy obtížně hledá spojence, protože se svými oslabenými vládními partnery v regionech koalice nesestaví. 

„Krajské volby polovymazaly ČSSD a KSČM, nicméně nechaly dominovat nejsilnější levicovou stranu současnosti – ANO,“ uvedl politolog Masarykovy univerzity Stanislav Balík.

Babišova formace vykrádá levici sympatizanty už dlouho. Že se to stalo i letos, dokládá model matematika Michala Škopa. Plyne z něj, že právě odliv levicových voličů k ANO potopil socialisty a komunisty v některých krajích pod pětiprocentní hranici. 

Konečná jako nová tvář

Obě levicové strany čekají v nadcházejících měsících volební sjezdy. Změna se očekává hlavně u komunistů, kteří v klání o kraje ztratili hejtmana a dostali se jen do čtyř zastupitelstev.

Vedení KSČM v čele s Vojtěchem Filipem chce dát tento pátek funkce k dispozici. Záležet však bude na výkonném výboru, zda nabídku přijme. Filip nevyloučil, že se na listopadovém sjezdu bude o post znovu ucházet. „Je logické, že jednotliví funkcionáři – já nebo místopředsedové – zváží nejen své nominace, ale i svůj podíl na výsledku voleb,“ uvedl.

Komunisté z regionálních organizací přitom hlasitě volají po změně. „Vůbec nerozumím tomu, proč sama KSČM netlačila na to, aby předseda odstoupil už dávno. Netuším ani, co Vojtěcha Filipa motivuje k tomu, aby zůstával a dělal něco, co mu evidentně nejde,“ uvádí politolog Balík.

Stejně jako u sociálních demokratů nicméně vyvstává otázka, kdo by Filipa nahradil. Mluví se o europoslankyni Kateřině Konečné, která údajně projevila zájem šéfa partaje vystřídat. Tak radikální změnu by však podle politologa Metropolitní univerzity v Praze Petra Justa nemuseli přijmout jak členové, tak voliči KSČM. „Řada z nich je hodně konzervativní. Zůstává otázkou, jestli by otevření směrem k mladší generaci pro ně bylo akceptovatelné,“ řekl Just.

Posílit by teoreticky mohlo i stalinistické křídlo Josefa Skály. Jenže to by podle Justa pouze uklidnilo situaci ve straně. „Navenek by se komunisté mohli dostat ještě do většího propadu,“ soudí politolog.

Červený svetr nezabral

Zatímco útlum KSČM, která má starší voliče, se očekával už dlouho, postupný propad ČSSD je pro řadu odborníků a politiků důkazem konce pravolevého rozdělení české politiky.

Přitom ještě v roce 2008, kdy oranžoví postavili kampaň na zrušení poplatků ve zdravotnictví, vyhráli ve všech třinácti krajích a v každém získali post hejtmana. V souběžných senátních volbách pak vybojovali 23 mandátů z 27 možných.

V roce 2010 se lídrovi socialistů Jiřímu Paroubkovi nenaplnilo očekávání drtivého vítězství ve sněmovních volbách. O dva roky později už se neopakoval triumf v krajských volbách, byť úspěch v devíti regionech byl jednoznačný. V předčasném souboji o sněmovnu pak strana pod vedením Bohuslava Sobotky sestavovala vládu.

Právě v roce 2013 však začala její spolupráce s Andrejem Babišem. „V celostátní politice musí mít ČSSD ostřejší lokty. Oba vládní partneři mají společná témata především v sociální oblasti. ANO má ale silnějšího koně, na něhož voliči sázejí,“ řekl Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie, která spadá pod Lidový dům.

Oproti tomu politolog Josef Mlejnek problém v samotné spolupráci ČSSD s ANO nevidí. „Pro menší vládní stranu je účast ve vládě přece lepší, než kdyby se zařadila do početného houfu jiných opozičních stran. Může i něco rozdávat,“ uvedl a připomněl, že se předseda sociální demokracie Jan Hamáček alespoň předvedl v záchranářském svetru. „Politicky to k ničemu nebylo, ale v opozici by neměl ani ten svetr,“ podotkl Mlejnek.

U KSČM je pak zásadní vymírání voličů. „Komunistům není pomoci. Pokud by nebyli nepřímo ve vládě, přicházeli by o elektorát stejným tempem,“ míní Mlejnek.

Inspirace u opozice

Sociální demokracii by mohlo pomoci, kdyby se před sněmovními volbami v příštím roce inspirovala u opozice a zkusila nalézt koaliční partnery. Uspěl tak i pardubický hejtman Martin Netolický, který v kampani skryl značku ČSSD a vystupoval v uskupení s dalšími stranami a osobnostmi.

Politolog Just vidí přirozeného partnera ČSSD v Zelených. „V západní Evropě je úzké provázání sociálně demokratických stran a stran zelených jednou z přirozených forem spolupráce. Ale je otázka, zda tu šanci ČSSD nepromeškala,“ řekl Just.

Komunisté však podle něj kvůli svému ideologickému ukotvení podobnou šanci najít partnera nemají.