"Již žádnou novelu. Rekodifikace stavebního práva je na stole. V programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že připravíme nový stavební zákon a to jsme dodrželi," řekl hned na úvod konference premiér Andrej Babiš.

"V povolování staveb se už nutně musíme posunout do 21. století. Jinak nebude naše země v Evropě vůbec konkurenceschopná. Potřebujeme kvalitní dálnice, rychlostní železnice a další klíčovou infrastrukturu státu. Zároveň musíme mít jednoduchý, rychlý a plně digitalizovaný systém povolování staveb pro naše občany. To vše při zachování dostatečné ochrany veřejných zájmů," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Potenciál nového stavebního zákona potvrzuje i aktuální studie hlavního ekonoma Trinity Bank a člena Národní ekonomické rady vlády, Lukáše Kovandy. "Přijetí stavebního zákona pomůže podpořit rozvoj celé tuzemské ekonomiky jako málokterý jiný srovnatelný soubor legislativních opatření. Nový stavební zákon by v oblasti inženýrského stavitelství přispěl nejen k rychlejší výstavbě, ale díky nižší komplikovanosti stavebního procesu by otevřel prostor také pro zkvalitnění stávající i nově budované infrastrukturní sítě. V důsledku by tak prospěl nejen ekonomickému, ale také sociálnímu a celospolečenskému rozvoji České republiky. V oblasti pozemního stavitelství by vhodný nový stavební zákon například učinil bydlení dostupnějším, a to i pro mladé rodiny, což by se postupně projevilo příznivějším demografickým vývojem ČR, s pozitivním vlivem na udržitelnost tuzemského důchodového systému a veřejných financí," uvádí.
V Česku se jednoduše nestaví. Důvodem je zejména časová i finanční náročnost celého procesu stavebního řízení. Stavebník musí získat značný počet jednotlivých povolení a podstoupit komplikovanou proceduru. Čím větší a důležitější stavba, tím více razítek. Výsledkem je třeba i následující srovnání budování dálnic v ČR a v Polsku. Graf ukazuje, že v Polsku se dálnice v posledních deseti letech stavějí výrazně rychleji, než u nás.

Zdlouhavost výstavby silnic v ČR zatěžuje i rozpočty. Finance pak nezbývají na zkvalitňování ostatních komunikací a vůbec celé sítě. Nejsou to totiž jen dálnice. Třeba budování silnic I. tříd může trvat podle NKÚ v průměru dvanáct let. V objemu i kvalitě výstavby infrastruktury Česko nejen že nestahuje náskok západoevropských zemí, tedy tradičních tržních ekonomik, ale navíc ztrácí v porovnání se zeměmi, jako je Polsko nebo Maďarsko.

Zdlouhavá stavební řízení přispěly i k tomu, že podnikatelé ve stavebnictví nemohli pružně reagovat na zvyšující se poptávku po bytech. Následkem toho ceny bydlení v ČR rostly skoro nejrychlejším tempem v celé Evropské unii. Nový stavební zákon tak může ovlivnit jak výstavbu, tak i cenovou dostupnost bytů.

Hlavní příčinou celkového zaostávání ať již jde o nedostatečnou infrastrukturu či nedostupné bydlení, je špatná legislativa. Nový stavební zákon toto může napravit. Na tom se shodli i diskutující.

Konference se konala na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde diskutovali Radek Mátl (ředitel ŘSD), Jiří Svoboda (ředitel SŽ), Martin Durčák (předseda představenstva ČEPS), Radim Passer (majitel Passer Invest Group), Dušan Kunovský (majitel Central Group), Michal Sedláček (hlavní architekt města Brna), Petr Hlaváček (náměstek primátora pro územní rozvoj města Prahy), Jan Koudelka (náměstek ministryně pro místní rozvoj), Lukáš Kovanda (ekonom Trinity Bank, NERV) a Jan Lehký (právník Sdružení pro zahraniční investice).