Pokud město na této změně ušetří, nebude také nutné navyšovat lidem poplatek za komunální odpad, jenž činí 580 korun na hlavu a nezměnil se už od roku 2013.

Obyvatelé by se takto měli rovněž začít připravovat na plánovaný zákon zakazující skládkování nevyužitelného komunálního odpadu, který má platit od roku 2030 a pojí se s ním mimo jiné i razantní navyšování poplatků právě za uložení tohoto odpadu na skládkách.

„Pokud bychom do roku 2029 měli stejný objem odpadů na skládku, tak by to jen na poplatku stanoveném státem znamenalo dalšího zhruba 1,4 milionu korun na odpadové hospodářství města,“ uvedl mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček s tím, že změna četnosti svozu je zatím ve zkušebním provozu, který bude vyhodnocen do konce letošního roku.

Není jen nadšení

Vývoz popelnic pouze jednou za dva týdny zatím funguje v několika žďárských čtvrtích, jako je Vodojem, Vysočany, Zámek či Klafar, kde převažují rodinné domy nebo menší bytovky. Ne všichni, jichž se to týká, jej však vítají s nadšením. 

„Přijde mi to trošku nefér. Aby se snížilo množství nevytříděného směsného odpadu všech obyvatel města, doplatí na to lidé z rodinných domů. Ti přitom mají v převážné většině případů své komposty na zahradě nebo kompostéry, kam odkládají vytříděný bioodpad,“ řekl Pavel Ševčík z lokality Vysočany.

Popelnici má jeho rodina přímo u domu, takže po čtrnácti dnech bez vývozu, zvláště pak v létě, se obává horší hygieny a zápachu - například z kostí od masa, zbytků jídla nebo prostě odpadu, jenž se nedá vyseparovat.

Stížnosti po rozjezdu novinky putovaly na radnici i od obyvatel některých bytovek z Vysočan a Vodojemu. Ti byli nakonec se svými podněty úspěšní. Po zjištění, že ve většině těchto domů lidé používají obvykle maximálně dvě popelnice na komunální odpad pro všechny domácnosti, se tam vrátil svoz opět k týdennímu intervalu. U rodinných domků ale zůstává systém nezměněn. 

„Uvědomujeme si, že to může být problém například v rodinách s menšími dětmi. Tam je ale možné, samozřejmě za předpokladu, že se i třídí, pořídit ještě druhou popelnici,“ konstatoval mluvčí Papáček.

Lidé také mohou požádat město o nádoby na bioodpad či o kompostéry. „Víme totiž, že až čtyřicet procent odpadu v popelnicích na komunální odpad tvoří právě bioodpady,“ uvedla žďárská místostarostka Ludmila Řezníčková.

Častější svozy papíru, plastu

Obecně však vedení města změnu hodnotí prozatím kladně. „Jsme rádi, že se lidé začali víc zajímat o třídění. V okamžiku, kdy jsme zavedli čtrnáctidenní svoz, začaly se rychleji plnit modré kontejnery na papír, což mě velmi těší,“ uvedla Řezníčková s tím, že na přeplněnost těchto nádob začala obratem upozorňovat i veřejnost. Proto město přistoupilo k vyvážení papíru dvakrát do týdne.

„Pokud by docházelo k dalšímu nárůstu množství tříděného odpadu, jsme připraveni počet jejich svozů ještě navýšit nebo případně přidat další kontejnery. Chystáme se také k častějšímu svozu nádob na plast,“ shrnula místostarostka.

Množství papíru, který Žďárští vyseparují, jde postupem let dolů. Minulý rok se jej vytřídilo 451 tun, předloni 478 a v roce 2017 to bylo dokonce 548 tun. Při nahlédnutí do čísel před několika lety, například do roku 2005, se ukazují i položky jako 693 tun vyseparovaného papírového odpadu za rok. Postupně naopak stoupá množství vytříděného plastu nebo skla.

Čtrnáctidenní svoz komunálního odpadu již na Vysočině funguje například v řadě obcí na Třebíčsku nebo v devítitisícové Chotěboři, kde systém změnili minulý rok. Podle městského odboru správy majetku sice vzhledem k vyššímu počtu nádob město na svozu neušetřilo, podstatně se ale zlepšilo třídění, a to hlavně bioodpadu. Množství odpadu vyváženého na skládku v Chotěboři kleslo po roce v přepočtu na jednoho obyvatele o 30 procent.