Dvorský safari park má dva nové samce nosorožců. Kusini je „bílý jižní“ a Embu „dvourohý východní“

Až z daleké Zoo Chester v Anglii dorazil do Podkrkonoší sedmiletý samec nosorožce dvourohého východního Embu. Cestu zvládl dobře. „Byl ovšem trochu nervózní po dlouhé cestě, a tak jsme mu první den dopřáli absolutní klid,“ popisuje zoolog Jiří Hrubý. 

Nosorožec Embu|foto:Simona Jiřičková

Dvorský safari park patří k nejúspěšnějším a největším chovatelům kriticky ohrožených nosorožců dvourohých na planetě. Poslední chovný samec přitom do Dvora přicestoval v roce 2008. „Nyní nastala doba přivézt novou krev a chov oživit,“ komentuje událost Jiří Hrubý.

Čtěte také

Nosorožec severní bílý je nejohroženější savec planety. Chceme udělat velký krok k jeho záchraně

Už týden v safari parku pobývá i téměř 29letý samec nosorožce bílého jižního Kusini. Do Česka přijel z německého Hodenhagenu, kde před rokem proslul útokem na automobil ošetřovatelky.

„V Německu se rozhodli ho nepouštět do prostoru, kam mohou vjíždět i návštěvníci. My jsme přitom hledali druhého chovného samce,“ vysvětluje Kusiniho příjezd Jiří Hrubý.

Zoologové věří, že Kusiniho přítomnost podpoří chuť druhého dvorského samce, Pamira, k páření. V budoucnu se plánuje také spojení Kusiniho se samicemi.

Příjezd nosorožce Embua do Safari Parku Dvůr Králové|foto:Simona Jiřičková

Kusini se ve Dvoře projevuje jako pohodové zvíře. „Již nedlouho po příjezdu začal bez problémů vycházet také do venkovního výběhu a skvěle spolupracuje s ošetřovateli,“ doplňuje Jiří Hrubý.

Nový nosorožec Kusini, který přicestoval do Safari Parku Dvůr Králové, se narodil v San Diegu v USA, pak poznal Berlín a z německého Hoden Hagenu ho do nového domova přivezl Zdeněk Bárta.

Nejprve se zdálo, že pro dlouholetého vedoucího oddělení výměny zvířat dvorského safari parku bude převoz bílého jižního nosorožce běžnou pracovní cestou. Jak se ale přesvědčila redaktorka Dana Voňková, o zážitek neměl ani tentokrát nouzi.

Nosorožec tuponosý nebo také bílý jižní

Slovo„bílý“ v pojmenování nosorožce bílého nesouvisí s jeho barvou kůže. Nosorožec tuponosý byl původně rozdělen na dva geograficky oddělené poddruhy, které jsou dnes uznávány jako samostatné druhy. Hojnější je nosorožec tuponosý jižní, severní poddruh už označujeme za vyhynulý, protože od března roku 2018 žijí na světě poslední dvě samice odchováné ve Dvoře Králové nad Labem.

Čtěte také

Další krok k záchraně. Podařilo se vytvořit rekordní čtyři nová embrya nosorožce bílého jižního

Kromě českého názvu nosorožec tuponosý se můžete setkat také s označením nosorožec bílý, které je přímým překladem anglického označení white rhinoceros. Ve skutečnosti ale nejde o barvu zvířete, anglické „white“ vzniklo zkomolením afrikánského „wijd“, které znamená široký - podle tvaru horního pysku tohoto zvířete.

Ze skromné populace severního (pod)druhu označovaného jako nosorožec tuponosý severní do dnešních dní přežily pouze samice Nájin a Fatu, obě pocházejí ze Dvora Králové nad Labem a od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta.Tam byly původně vypuštěny dva páry, ale samci Suni a Súdán už nežijí.

Sudán byl jako poslední samec 19. března 2018 utracen. Šlo zároveň o posledního nosorožce svého druhu, jenž se narodil ve volné přírodě.

Nový nosorožec Kusini přicestoval do Safari Parku Dvůr Králové|foto:Zdeněk Bárta

Nosorožců tuponosých jižních žije dosud ve volné přírodě kolem 20 000 kusů.

Oba africké druhy nosorožců odlišíte podle tvaru tlamy - ten je dán způsobem, jakým tato zvířata získávají potravu.

Čtěte také

Výborné zprávy z Rwandy! První nosorožci ze Dvora Králové byli vypuštěni do volné přírody

Nosorožec tuponosý má horní pysk rovný a široký, protože jeho hlavní potravou je tráva. Nosorožec dvourohý má horní pysk špičatý a velmi obratný, jeho potravou jsou listy větví.

Nosorožci tuponosí jsou známí svými na první pohled nevypočitatelnými a přitom bleskurychlými útoky na lidi i auta. Důvodem je především špatný zrak.

Severní druh nosorožce tuponosého dříve chovaly pouze zoologické zahrady v San Diegu a ve Dvoře Králové. Dnes ovšem zůstaly naživu jen samice Nájin a Fatu, obě pocházejí ze Dvora Králové nad Labem, a od roku 2009 žijí v keňské rezervaci Ol Pejeta.