Samé zbytné akce v této době.
blade | 2020-10-10 15:26:45 | Reagovat
----------------------------------------------
Něco jako výzva předsedy senátu:
Ještě zavčas  předseda senátu Miloš Vyskočil napsal:
"Vážení spoluobčané, milé děti,
vzhledem k tomu, že nám hrozí nákaza koronavirem a rozšíření epidemie mám k Vám 4 prosby:
První je – prosím, noste, používejte roušku. Snížte tím riziko vlastní nákazy a zejména potom snížíte riziko toho, že nakazíte ostatní.
Druhá prosba, pokud můžete, prosím, nenavštěvujte zdravotnická zařízení. Umožníte tím zdravotnímu personálu zabývat se vážnějšími případy a také se vyhnete místům, kde je nejvíce nemocí.
Třetí mojí prosbou je, zůstávejte doma. Zbytečně se nikde neshromažďujte, a pokud někde jste, tak se dívejte, jestli všichni okolo Vás také mají roušku.
A ta poslední prosba, prosím, žijte zdravě, buďte na čerstvém vzduchu, jezte ovoce a zeleninu a zejména dodržujte hygienická pravidla. Pokud toto uděláte, uděláte nejvíce pro sebe i pro ostatní a snížíte pravděpodobnost nákazy na minimum.
Děkuju Vám.
Držme se."
------------------------------------------------------
Diskuze k článku
blade | 2020-03-20 09:19:18 | Reagovat
-------------
Pevzato od O. Lukáš
Coronavirus odkrývá pravdu o kavárně.
„Andreji, nás nekoupíš! Demisi!“
Podobná hesla vyřvával pražský kavárenský dav v posledním roce, kde se jen dalo. V jeho čele kráčeli
ziskuchtiví neziskovčíci, agenti landsmanšaftu, šiřitelé Sörosových ideí, vítači, zkrachovalí (porno)herci,
umělci všech ubohostí, devianti a další paraziti přisátí k rozpočtu státu, krajů či obcí.
A náhle – kde vzal, tu se vzal, na výlet se vydal pan Coronavirus. S potěšením zavítal i do České republiky, kde zprvu nenarážel na žádný odpor. Pak však došlo k vyhlášení nouzového stavu a začaly se zavírat penězovody.
A copak se nestalo! Nezávislí divadelníci, kteří tak zuřivě vedli svůj boj proti
Babišovi, najednou žebrají, aby jim Babiš kompenzoval dopady z řádění
coronaviru. Jelikož si neplatili sociální pojištění, prý teď nemůžou ani na pracák.
Söros jim nejspíš přiškrtil kohoutky, když se teď nedá nikde vyřvávat, urážet vlast,
šířit nenávist a rozbíjet společnost. Jenomže dnes, kdy státní rozpočet dostává
jednu ekonomickou ránu za druhou, nejde jen tak poskytovat mimořádné dotace
někomu, kdo do státního rozpočtu nic nepřinesl, jen z něj vydatně chlemtal.
Nutně by to bylo na úkor někoho potřebnějšího, kdo pro tuto zemi už něco
vykonal a kdo je v nouzi mnohem větší.
Kdyby ovšem kavárna vyrazila do ulic, nemocnic, vlaků, MHD a dalších veřejných
prostor za účelem jejich soustavného dezinfikování, to by byla jiná. Nebo kdyby se
neziskovčíci z Lékařů bez hranic hlásili na výpomoc do zdravotnických zařízení,
třeba jen jako pomocné síly v kuchyních. A pročpak agitátoři Člověka v tísni
nepobíhají po ulicích a místo žebrání o příspěvky nepomáhají nemohoucím lidem
v tísni? A copak dělají další politické neziskovky? Pročpak Minář, Bára Štěpánová
a jejich smečka nejdou příkladem a netráví milion chvilek na venkově rozdáváním
roušek s poučením, jak proti viru bojovat? Chtěli přeci jít včele a strhnout davy,
tak proč to nedělají?
 A kampak zalezli moralisté z Amnesty International,
Evropských hodnot s porno Jandou,
-------------------------------------
 nebo havlisti s Halíkem včele?
-------------------------------------
Že by jejich nezištnost byla jen proklamací a morálka fejkem?
Skutek jim nějak utek! Hned, jak se objevily první symptomy krize, zdrhli a vykašlali se na
lidi, na jejichž blahu jim prý tak moc záleží. Pražská kavárna mohla být konečně
jednou užitečná. Jenže komedianti s ostatními chamtivými neziskovčíky zmizeli
jak hraboši před poštolkami. Propásli tak jedinečnou příležitost, aby ukázali
národu, jak upřímně to s ním myslí a komu doopravdy slouží. I když – vždyť
nám to vlastně ukázali! A dokonale. Nikdy nezapomeneme!
blade | 2020-03-20 09:19:18 | Reagovat
---------------------------------------
Proč to pod výzvu předsedy senátu velitel čety PS-ák  "blade" vložil ?
----------------------------------------
Rudý kroužek JL "NÁM SOUDRUHŮM":

1. XXXXX říká:
Sobota, 18. 8. 2018 v 9:56
A to měla být urážka? Nějaká vzpomínka na mládí, na dobu kdys nám soudruhům s tímto pozdravem lezl do prdele? Pro pár špinavých zlaťáků, pro falešnou slávu…
Ale pane architekte to nebylo na Vás ale na oslíka.
Vy jste přeci krysa. Co si to ani přiznat neumí.

XXXXX říká:
Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34
Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne.
Proč to tu vlastně visí?
Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj?
Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele
Gryc, Rozehnal a Havel.
Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční.
Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami,

ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá?

 Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest.
Ale koho to kurva dneska zajímá?
----------------------------------------------
Metodická řada podle J. A. Komenského:
Od jednoduššího k složitějšímu
"u prdele Gryc, Rozehnal a Havel."
KOMU ZA TOTÁČE VADIL ROZEHNAL
KOMU  VADÍ PRÁVĚ DNES ?
převzato:
"Poetická Rozehnalova osobnost
se odmítá nechat sevřít do kleští socialistického
realismu, a tak je jedním z mála domácích architektů, kteří
v 50. letech projekčně kontinuálně rozvíjejí svoji modernistickou
vizi. Doba hrdelních procesů a fatálních křivd jako
by ani do Rozehnalova školního ateliéru nepronikla. A sám
učitel, oceněný po dokončení Dětské fakultní nemocnice
vysokými vyznamenáními, se necítí ohrožen. Čeští komunisté
vystrašení z maďarského povstání i z možné liberalizace
po Chruščovově kritice stalinismu se však rozhodují
zajistit si svoje mocenské pozice monstrózní politickou
čistkou. Rektor brněnské techniky, hájící pedagogický
sbor, je odvolán a ve funkci vystřídán obávaným stalinistou
Medunou, patřícím mezi ty z mladších Rozehnalových
spolužáků, kteří svou kariéru spojili s puškami Lidových
milicí. Po Medunově převzetí moci je profesor Rozehnal
vyhozen ze školy a posléze na čtyři roky uvězněn ve vykonstruovaném
procesu postaveném na obžalobě, že se
nezákonně obohacoval, protože své práce honoroval jako
architekturu, zatímco prý ve skutečnosti žádnou architektonickou
kvalitu nemají. Rozhodující svědectví o tom, že
práce profesora Rozehnala skutečně architekturou nejsou,
podává soudu jeho kolega z profesorského sboru.
Je to onen bývalý spolužák, kterému Rozehnal na startu jeho
kariéry přenechal velký nemocniční projekt. U soudu prohlásí,
že to, co pan profesor, by dokázal každý zednický
mistr z Boskovic. Během uvěznění jeho přátelé, muzikanti
domácích koncertů, členové slavného Smetanova tria
Josef Páleníček a Alexandr Plocek využijí účasti na hradní
recepci k tomu, aby prostřednictvím sekretářky prezidenta
republiky požádali o Rozehnalovo propuštění. Ten
si tak odseděl „pouze“ dva roky a po návratu z vězení se
pouští do nového donquijotského boje se státním projektovým
gigantem Stavoprojekt, v němž jde o projekt brněnské
fakultní nemocnice. Během tří let sám a ve tmavé
místnosti poskytnuté přáteli z lékařských kruhů vypracovává
její dva velké projekty, které samozřejmě v soutěži se
státním projektovým ústavem nemají šanci.
Malého odčinění se dočká v roce 1968, kdy znovu může učit na škole architektury, z níž byl před deseti lety vyhozen a kdy je takésoudně rehabilitován.

Jenomže přichází sovětská okupace

a do funkce rektora se opět navrací její věrný slouha,
urbanista Meduna.
Profesor Rozehnal, architekt, který změnil standard nemocničního prostředí na Moravě a vyprojektoval dvě velkézemské klinické nemocnice, jež – kdyby byly postaveny
(což v případně té brněnské komunistický puč zhatIl
v posledním okamžiku) – by československé zdravotnické
stavby zařadily mezi evropskou špičku,
dožívá v ústraní a českou společností zapomenut nad grafickými listy, na nichž vytvářel obrazy bukolických krajin.

Je-li Rozehnalův život jakoby námětem filmového scénáře
či literárního ztvárnění, jeho dílo je naopak velmi klidné,
civilní a zdrženlivé. Přesto se jeho první souborná
posmrtná výstava, připravená roku 1987 v brněnském
Stavoprojektu Vladimírem Šlapetou, stala svou početnou
účastí svého druhu politickou demonstrací.

K monografickému zpracování však došlo až krátce po společenské
změně roku 1989, kdy skupina prvních poválečných studentů
chtěla rehabilitovat svého milovaného učitele.
Ekonomické a grafické možnosti tehdejší publikace však
neumožnily Rozehnalovo oeuvre představit tak, aby mohly
být jednotlivé stavby a projekty patřičně prezentovány
a aby byl zřejmý vývoj jeho nazírání na problematiku nemocničních staveb
-----------------------------------------------------------------
Samé zbytné akce v této době.
blade | 2020-10-10 15:26:45 | Reagovat
 

Vážený příteli,
mých profesorů Fuchce a Rozehnala.
Navštivte archiv Jihlava a Mgr.  Petr Dvořáka,
který  Vám poskytne podklady, co kdo a kdy ve snaze zachovat palilon Fuchse věci učinil.

Dobrou noc, přímo Vám přeje
a podepisuje se plným jménem:
Ing. arch. Zdeněk Gryc
------------------------------------------------------------
PS. Na jehož akademickém titulu,  podle zápisu v indexu  se Fuchs,
přítel jeho otce Františka G. a profesor Rozehnal podílel.
Fuchsovy podpisy v indexu u Evy Rozehnalové a ZG jsou v dokumentu v archivu Ji.
-------------------------------------------------
Viz publikace PhDr.  Alena Kalinová
str. 48 ze sbírek Etnografického musea.
Uvidíte kolik artefaktů zde uložených,  pochází  nejenom od Františka, ale i Zdeňka Gryce.
------------------------------------------------------------------------
Vloženo:
Vážený pane kolego,
milá Eva Rozehnalová mi dala Vaši E-mailovou adresu s tím, že bych Vás mohl požádat o radu, či konzultaci ve věci:
Zachování Fuchsova Hospodářského pavilonu v areálu staré nemocnice v Jihlavě.
Je pravda, že jsem trochu ospalý brouk, kterého probouzí z letargie Mgr. Petr Dvořák z archivu Jihlava. V souvislosti se záměrem zbourat Fuchsův pavilon mi předložil výkresy pavilonu. Dost jsem použasl nad sofistikovanou dispozičkou, kterou Fuchs řešil, včetně odpadků z jídla pacientů, které nechal recyklovat prasátky v přilehlých chlévcích.
Je pravda, že pavilon je ve špatném stavu, ale bylo by škoda zničit jeho architekturu a nezachovat humanistický meziválečný časoprostor.
Myslím, že jde dosti o komerční zájmy v rámci nové realizace. Má zde snad být parkoviště pro novou knihovnu vysoké školy.
Na problematiku jsem se pokusil v současnosti upozornit v blogu Jihlavských listů a dnes  osobním dopisem  panu primátoru Jihlavy.   
Pan kolega Mgr. Dvořák se již dlouhou dobu zabývá touto problematikou. Nejenom, že toho hodně publikoval, ale také s paní ředitelkou jihlavského archivu Phdr. Renátou Piskovou podali návrh na prohlášení za kulturní památku. Myslím, že moc neuspěli, snad i proto, že patřičné orgány nemají objekt hlouběji prostudován. Bylo by asi dobře použít současné výstavy Fuchse ve Vídni k renesanci osvětové činnosti v tomto směru.
Nás,  žáků Rozehnala a Fuchse,  dosti ubývá. 
S pozdravem Zdeněk Gryc                                              Jihlava čtvrtek, 13. ledna 2011.
PS. Dávám dopis na vědomí Mgr. Petru Dvořákovi, který je nejenom znatelem aktuálního stavu věci, ale má v ruce patřičné podklady. Přikládá foto z 11. 1. 2011. 
PPS. Zcela soukromě – byl jsem nejenom F. žákem,  několikrát se mnou mluvil v souvislosti s tím, že  otec,  František Gryc,  orodoval u Phdr. Zdeňka Kunce a Fuchse, aby z Damenštiftu bylo etnografické muzeum. Je v něm i pár kousků  z otcovy keramiky.
Také jsem se „utkal“ s panem profesorem v soutěži na obchodní dům na náměstí ve Znojmě, svůj návrh přikládám.