Mobily a tablety? I pro dospělé je to digitální dudlík, dětem nastavme hranice, radí odbornice

Podle Slusareff je možné využívat technologie zdravě, ale je nutné se tomu učit od prvního setkání s nimi. „Před tím, než dítě dostane chytrý telefon, aby si zahrálo nějakou hru, bychom ho měli naučit, jak telefon odemknout a zavolat třeba záchranku,“ radí odbornice.

Čtěte také

Dětem nabízíme víc, než potřebují. Měli bychom to obrátit, vybízí rodiče psychoterapeutka

Současná situace je bezprecedentní, uznává: „Ani rodiče, ani vědci neví dost dobře, co všechno negativního nám mohou technologie přinést. A technologický vývoj je dnes tak rychlý, že věda za ním zákonitě pokulhává. Pamatujme, že to není stroj pro zábavu, ale také nástroj. To musíme dětem vysvětlovat.“

„V angličtině se o technologiích mluví jako digitálním dudlíku, jako o uklidňovacím zařízení. Hodně často ho tak používáme i my dospělí: když se nudíme nebo jsme smutní, vezmeme si telefon.“

Aby děti nezapomněly na své emoce

I z českých dat vyplývá, že naprostá většina rodičů těch úplně malých dětí používá technologie ve chvíli, kdy si potřebují něco zařídit. „To jako matka chápu, ale neměl by to být hlavní nástroj pro uklidnění dítěte,“ myslí si Slussareff a varuje:

„Pokud budeme blokovat u dítěte možnosti učení seberegulace tím, že mu dáváme nějaké médium, kterým se zabaví a zapomene na své emoce, tak mu bereme příležitosti se učit je regulovat.“

Čtěte také

Soukromé školy už nejsou jen pro bohaté děti, některé rodiny se na školné skládají, říká Šteffl

Je proto potřeba pečlivě vybírat, u čeho dítě čas stráví. „Je obsah a obsah. Když umíme dobře hledat, tak určitě najdeme něco, co může dítě rozvíjet a spoustu věcí se učit. Stejně tak špatný obsah může vést ke špatným věcem.“ 

Zásadní je také nastavení přátelské atmosféry v oblasti digitálních technologií. „Velmi často k nim rodiče přistupují ironicky, spíš se dětem tak trochu vysmívají za to, co hrají, na co koukají. To nepřispívá k pocitu bezpečí dítěte, takže když se něco stane, bude se bát za rodičem jít a upřímně mu to říci,“ varuje odbornice.

„Nejdůležitější je s dítětem mluvit o nebezpečích i výzvách a přínosech technologií. Říkám rodičům: Nikdy se dětem neposmívejte, naopak si zkuste s nimi tu hru zahrát, na youtubera se podívat a o těch obsazích s dětmi mluvte,“ radí odbornice.

Do dvou let věku dítěte žádná multimédia

Slussareff připomíná obecnou zásadu, že děti do dvou let by s audiovizuálním obsahem neměly přijít o do styku vůbec, protože to pro ně není přínosné. Výzkumy ukazují, že děti se nedokážou až do 2,5 let z obrazovek učit.

„A to, že opakují například anglické slovíčko, neznamená, že chápou, co znamená a jak ho v reálném životě použít,“ zdůrazňuje odbornice.

Čtěte také

Jak odhadnete neúspěšnost dětí ve vzdělávání? Překvapivě je to míra exekucí rodin, upozorňuje sociolog Prokop

„U dětí ve věku 3 až 5 let se mluví maximálně o hodině denně velice kvalitního obsahu. Ve vyšším věku se doporučení mění na to, co a jak dělat, protože je těžké kontrolovat, jak dítě chytré telefony a počítač používá.“

Určení pravidel ale platí vždy. „Například, že když jsme spolu na výletě nebo u večeře, tak nepoužíváme technologie. Také před spaním je dobré nepoužívat technologie, abychom nebyli vystaveni modrému světlu.“

„Ne vždy je ale třeba děti od technologií odtrhávat. Je možné někdy navýšit časový limit, ale je potřeba o tom mluvit. Také je dobré mít instalovaný rodičovský software, který kontroluje a blokuje nezdravý obsah,“ doporučuje odbornice na digitální média Michael Slussareff. 

Jak souvisí s digitální gramotnost s online výukou u dětí i dospělých? Jak by měla vypadat vzdělávací počítačová hra a co se děti z této platformy mohou naučit? Patří mobilní telefony do škol?

Poslechněte si celé Leonardo Plus.