Archeologové Pražského hradu o víkendu z podzemních katakomb exhumovali prezidenta Miloše Zemana, viceprezident a první dáma Jiří Ovčáček ho otřel žínkou a napudroval obličej tmavším odstínem, než je mrtvolně bílá, a prezidentská přepravní kancelář za pomocí jeřábu a stěhováků dopravila prezidenta Miloše Zemana na chvíli na světlo světa, aby po nějaké době utvrdil národ, že ještě pořád žije, a hlavně aby se vyjádřil k současné situaci.
Tatíček Miloš, tmel tohoto národa, se toho nebál a i přes krátké přestávky na resuscitaci a přebalení poskytl souvislý a poměrně dlouhý rozhovor pro MF Dnes, kde několikrát „ťal do živého“, kdy ty podnikatele, kteří zkrachují, označil za neschopné a na adresu umělců, kteří jsou za stávajícího stavu bez práce, uvedl, že umělci vytvořili svá nejlepší díla, když byli hladoví. Jeho slova rezonují společností a řada umělců prozřela a jala se podle toho zařídit.
„Já jsem si myslel, že jsem dobrý herec, ale pan prezident mi otevřel oči. Má pravdu. Jako divadelní herec mám povinnost být hladový a jedině tak odvedu svůj nejlepší herecký výkon,“ myslí si Radim Bláha z Pardubického divadla. Radim Bláha tak poctivě už od víkendu nic nejedl a doufá, že se divadla otevřou dříve, než zemře hlady, aby mohl alespoň na chvíli publikum obšťastnit svým geniálním výstupem.
Nejinak je tomu i u paní Kateřiny Staré, akademické malířky, jejíž práci odborníci připodobňují k ranému období francouzského malíře Vialona, který maloval hlavně zasněžený venkov.
„Několik mých obrazů je hodně ceněno a také se prodaly za slušné peníze, ale teď když hladovím, cítím, že mi pod rukama vzniká něco geniálního. Pan prezident měl pravdu. Začínám být sice trochu zesláblá, ale jestli zvládnu udržet štětec, myslím, že můj nejlepší obraz bude do měsíce hotov,“ usmívala se paní Stará, která od neděle pije jenom vodu z kohoutku a hlad se pokouší zahnat nejen tvorbou, ale i cucáním knoflíku, což by mělo její tělo alespoň částečně oklamat, aby si myslelo, že jí.
Rovněž knižní nakladatelství od pondělí rozesílají smlouvy svým spisovatelům, kteří vyslyšeli apel pana prezidenta. Nejedí a ve velkém se pouští do svých životních děl.
„Pracujeme nyní dvacet čtyři hodin denně. Rozesíláme smlouvy, pracujeme na textech, no prostě je toho moc. Všichni naši spisovatelé hladoví a začínají psát a my na ně musíme tlačit, aby si s psaním pospíšili, dokud ještě mají sílu. Podle odborníků vydrží člověk bez jídla čtyři týdny. To je naprosto šibeniční termín, za čtyři týdny stihnout nejen napsat knihu, ale i provést redakční práce, dát knihu do sazby a sehnat ilustrátora, který bude v té době již zřejmě na pokraji smrti hladem. Ale my to dáme a podzim bude svátkem české literatury,“ usmívá se nakladatel Aleš Hřebíček.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale zůstává, že názory Miloše Zemana jsou často velmi vyhraněné.
