Distanční výuka zkomplikuje přípravu prvňáků, obává se ředitelka ZŠ

Uzavření prvních stupňů základních škol zkomplikuje přípravu prvňáků i dalších dětí, které doma nemají odpovídající zázemí. Učitelé si již na jaře ověřili, že ne pro všechny žáky je online výuka vhodná. ČTK to řekla ředitelka ZŠ Prodloužená v Pardubicích Jana Smetanová. Také první stupeň vláda poslala od středy na distanční výuku, do lavic by se děti měly vrátit od pondělí 2. listopadu.

"Pro prvňáky online výuka nepřipadá v úvahu, bude to všechno na rodičích. Už z jara víme, že distanční výuka není vhodná pro děti ze sociálně slabých rodin, rodiče jim nepomůžou," řekla Smetanová.

Komplikovanější je distanční výuka i pro děti, které mají s učením problémy a které potřebují osobní pomoc učitelů či asistentů. "Tyhle děti z jara nyní neumí nic, teď jsme to s nimi začali dohánět. A ve chvíli, kdy zase zůstanou doma, tak jde celé učení do kopru. Bohužel. A není to rozhodně šťastné řešení, musím říct," řekla Smetanová.

Škola zatím nemá dost tabletů na půjčení. K dispozici jich má jen několik, poptávka po technice ale bude nejspíš vyšší. Školy dostaly čas od ministerstva školství do prosince, aby mohly nakoupit techniku, což mnohé ještě nestihly. ZŠ Prodloužená obdrží 890.000 korun, částka se odvíjí podle počtu učitelů. Do školy dochází 740 žáků. "My nemáme dost vybavení na půjčení," řekla Smetanová.

Přechod škol na výuku na dálku bude v současné situaci obtížný asi hlavně pro prvňáky. Šest týdnů po začátku školního roku si zatím ještě úplně nemohli zvyknout na systém práce při školním učení, ve svém věku nemají dost pozornosti a bez pomoci dospělých se při vzdělávání neobejdou. Důležitý pro jejich učení nyní bude hlavně úzký kontakt mezi rodiči a učitelkou. ČTK to dnes řekla místopředsedkyně Rady Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Pavla Kubíčková.

"Když to vezmeme směrem k prvňákům, tak je to opravdu v době, kdy oni nejsou ještě ani zadaptováni na školní prostředí a model distanční výuky je pro ně naprosto nevhodný," uvedla Kubíčková. Podle ní děti v prvních třídách nejsou tak pozorné, aby mohly zvládat hromadné videokonference. "A také s ohledem na to, že je pro ně všechno nové a ještě se nesžily ani se systémem práce a dodržováním režimu pravidelnosti," řekla. Mladší školáci se podle ní také nevydrží doma několik hodin najednou učit.

Podle ní bude potřeba, aby rodiče byli v úzkém kontaktu s učitelkou nebo učitelem. Pedagogové by měli mít přiměřené nároky a zaměřit se spíše na upevňování toho, co jednotlivé děti už zvládaly a na individuální konzultace. "Není to tolik o vzdělávání, jako o kontaktu. Udržet se jako součást sociální skupiny, ve které se děti nachází, a mít tam paní učitelku jako někoho, kdo se o ně zajímá a kdo je poslouchá," řekla.

Podle ní by se pro nejmladší školáky měly na internetu organizovat spíš setkání malých skupin, kde by si děti mohly popovídat s učitelkou o tom, co dělají a potom vypracovaly úkoly s rodiči. "Myslím, že překlopit jen školní výuku do online prostředí je pro tyto děti neuchopitelné a vlastně kontraproduktivní," řekla. U dětí by to podle ní vedlo spíš k únavě a ztrátě sebejistoty.

Rozdíl proti zavření škol na jaře spatřuje nyní hlavně v tom, že tehdy to bylo v druhém pololetí školního roku, zatímco teď je to po letních prázdninách, kterým předcházela jarní krize. Upozornila, že většina dětí potřebuje i za běžné situace po dvouměsíčních prázdninách čas, aby si opět zvykla na denní režim školy a učení. Podotkla, že mnoho žáků nebylo letos ve škole od 11. března do konce srpna. "Vypadli z návyků, z rutiny. Museli se naučit se znovu učit a teď, i když se to třeba podařilo, tak už jsou zase doma," řekla.

Související

Více souvisejících

děti pardubice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy