Hlavní obsah

Komentář: Bezpečnostní rébus jménem Zeman a jeho možná řešení

Ivan Gabal
sociolog, analytik
Foto: Twitter/@PREZIDENTmluvci

Prezident svými útoky na BIS a jejího šéfa rozjíždí hodně vysokou ústavní a bezpečnostní hru.

Reklama

Analytik a bývalý místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal rozebírá útok prezidenta na ředitele BIS a v osmi argumentačních krocích vysvětluje, proč může vést ke tvrdému střetu mezi Milošem Zemanem a Andrejem Babišem:

Článek

1. Několikanásobným odmítnutím vládního návrhu na povýšení ředitele kontrarozvědné BIS Michala Koudelky dává prezident Zeman najevo silnou nedůvěru vůči vládě premiéra Andreje Babiše v otázce řízení a úkolování této tajné služby. Vláda totiž za BIS ze zákona odpovídá a dává jí úkoly. Zákon o zpravodajských službách to v paragrafu 7 říká jasně: „Za činnost zpravodajských služeb odpovídá a koordinuje ji vláda.“

Navíc vláda odpovídá i za jmenování a parlamentní projednání osoby ředitele BIS. Paragraf 4 téhož zákona praví: „Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje, po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti, vláda. Z výkonu své funkce je ředitel Bezpečnostní informační služby odpovědný vládě, která ho též odvolává.“

2. Podle zákona prezident republiky dostává informace od BIS a má také právo ji úkolovat. Podle dostupných informací Zeman zprávy BIS čte a prokazatelně také službu občas úkoluje. Musí tak činit výhradně prostřednictvím ředitele BIS. Při notorické absenci zákonné bezpečnostní prověrky u vedoucího Kanceláře prezidenta republiky musí úkoly zadávat buď prezident osobně, nebo bezpečnostní ředitel jeho kanceláře.

V paragrafu 8 citovaného zákona o zpravodajských službách se píše: „(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti. (2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.“

Prezident tedy disponuje velmi přesnými a objektivními informacemi o činnosti BIS. Podle téhož zákona ovšem platí, že prezident ani vláda nemohou BIS úkolovat zcela libovolně, ale pouze v souladu se zákonným posláním BIS. Prezident navíc v této věci musí spolupracovat s vládou a nemůže konat libovolně. Opět paragraf 8 zákona: „Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.“

3. Úkoly kontrarozvědky jsou v zákoně formulovány jednoznačně:

§ 5

Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace

a) o záměrech a činnostech namířených proti demokratickým základům, svrchovanosti a územní celistvosti České republiky,

b) o zpravodajských službách cizí moci,

c) o činnostech ohrožujících státní a služební tajemství,

d) o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky,

e) týkající se organizovaného zločinu a terorismu.

4. Veřejnost má možnost seznámit se s výsledky činnosti BIS v jejích podrobných výročních zprávách, naposledy za rok 2018. Byli jsme také svědky zcela otevřených rozporů mezi prezidentem Zemanem a BIS. Přinejmenším při Zemanově prohlášení, že naše země vyráběla bojovou chemickou látku novičok, kterou použili agenti ruské služby GRU pro útok na suverénním území našeho spojence v britském Salisbury. V důsledku útoku zahynula občanka Velké Británie.

Výroky českých ministrů zahraničí a obrany, vypovězením dvou ruských diplomatů vládou a konečně i závěry zkoumání BIS, které inicioval prezident ve věci novičoku, bylo Zemanovo tvrzení zcela vyvráceno jako nepravdivé.

K obdobnému rozporu došlo v otázce pronikání čínské firmy Huawei do českých telekomunikací a systémů 5G, před kterým varovala česká vláda na základě nálezu Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, na základě informací zpravodajských služeb spojenců v NATO a nakonec i podle nedávného varování ze strany Evropské komise. Kancelář prezidenta nejenže produkty Huawei využívá, ale je touto bezpečnostně rizikovou společností přímo finančně sponzorována.

Varování před pronikáním čínských zpravodajských služeb do vitálních bezpečnostních agend naší země je také součástí veřejné výroční zprávy BIS. Přesto si Zeman přizval jako svého poradce čínského exponenta bezpečnostních služeb, později uvězněného samotným Pekingem pro hospodářskou a jinou kriminalitu, stojícího v čele společnosti patrně zřízené čínskou rozvědkou. Ředitel BIS veřejně varoval před čínskou penetrací také na veřejném slyšení v Senátu, tedy na oficiální půdě.

5. Podle sdělení prezidenta Zemana připravuje prezidentská kancelář vlastní písemné memorandum pro vládu, v němž chce uvést výhrady k činnosti služby a jejího šéfa, kvůli nimž opakovaně odmítá povýšit Koudelku do generálské funkce.

Písemný podklad musí ovšem Pražský hrad předat vládě zcela oficiálně. A podle zákona o kontrole činnosti BIS musí vláda tento podklad předat Poslanecké sněmovně, která je odpovědná za kontrolu BIS, respektive sněmovní komisi pro kontrolu BIS, která zjišťuje, zda BIS překročila zákonem vymezený rámec.

Jiný obsah než poukázání na překročení zákona ze strany BIS přitom hradní dokument nemůže ze zákona mít. Úroveň plnění zadaných úkolů totiž nekontroluje Hrad, nýbrž vláda. A ta dosud žádný podnět ke kontrole BIS pro porušení zákona nebo neplnění úkolů poslancům nepředala.

6. Komise pro kontrolu BIS ve Sněmovně bude povinna hradní dokument v přítomnosti ředitele Koudelky vážně projednat a vyjádřit se k pravdivosti a opodstatněnosti jeho obsahu a kritice činnosti služby a ředitele. Pokud by komise dospěla k závěru o neopodstatněnosti výhrad vůči BIS a Koudelkovi samotnému, bude nutné, aby vláda k odmítnutí Koudelkova povýšení přistoupila jako k neopodstatněnému a porušujícímu povinnosti a pravomoci prezidenta republiky stanovené Ústavou.

7. Prezidentovy výroky mají zásadní dopad na důvěryhodnost BIS a bezpečnostní zajištění státu a ústavních poměrů v její kompetenci. Pokud se ukáže, že prezident neopodstatněně odmítl plnit své ústavní povinnosti (povýšení šéfa služby), vznikne otázka, zda by se neměl Senát v této věci obrátit na Ústavní soud se samostatnou žalobou, v níž by soudcům předložil otázku posouzení ústavnosti či způsobilosti Zemanovy činnosti v agendě jeho ústavních závazků vůči suverenitě a bezpečnosti České republiky.

8. Leckdo si v této souvislosti patrně vzpomene na předchozí ústavní žalobu, která k soudu nedospěla po odmítnutí Poslanecké sněmovny, v níž převážily hlasy vládní koalice a extremistů. Je dobré upozornit, že tentokrát by Sněmovna hlasovala o tom, zda ve věci BIS selhala vláda a premiér Babiš (jak tvrdí Zeman), anebo zda porušil své ústavní závazky prezident, případně zda ztratil schopnost je plnit.

Vyčkejme nyní na dokument, který prezidentská kancelář podle Zemanových slov předloží vládě. Následný postup vlády, Sněmovny i Senátu se od této věci odvine.

Reklama

Doporučované