Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
class SomeClass : public SomeParent
{
private:
const float PI = 3.14;
int someValue = -1;
public:
SomeClass(int someValue) :
someValue(someValue)
{
}
int SomeValue() { return someValue; } // getter bez prefixu ako v Qt
int SetSomeValue(int value) { someValue = value; } // setter s prefixom
std::optional<int> PositiveNumber()
{
return (
someValue >= 0
? std::optional(someValue)
: std::nullopt
);
}
};
ternárny operátor je buď tak ako vidíte vyššie, alebo vetvy zalamujem ešte do nového riadku, v prípade že je tam toho viac (zvyk z React-u)
return (
someValue >= 0
?
std::optional(someValue)
:
std::nullopt
);
Metódu PositiveNumber by som za normálnych okolností oddelil a presunul do implementačného súboru, lenže inokedy to za mňa robí VisualAssist, ktorý v textare-e na abclinuxu nemáme a ručne sa mi to deliť nechce.
Vymyslel som to asi zaujímavo, ale ako vždy nie som so svojim nápadom spokojný... Lebo čím ďalej, tým viac mi vadí nekonzistencia medzi STL / boostom a mojimi projektami. Preto som sa rozdol, že formátovanie a odsadzovanie kódu a tiež konvencie pre gettery a settery zachovám, ale názvy všetkých identifikátorov prekopem do snake_case: všetko vrátane typov a tried bude malými písmenami (presne ako to má STL). Dôvodov mám viac.
Tiskni
Sdílej:
15.10.2020 11:36
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
O tom se snad nemusí diskutovat, ne? :-) Jasně, že tabulátory.
15.10.2020 16:04
Gréta | skóre: 36
| blog: Grétin blogísek
| 🇮🇱==❤️ , 🇵🇸==💩 , 🇪🇺==☭
misto tabu čtyry mezery!!!!!! :O :O :D :D ;D ;D
btw tišnovskej pro tebe asi jako nabýtku která se nevodmítá sem si všimla hele :O :O :D ;D
Je rok 2020. Proste v editoru nastavim, co se ma stat, kdyz zmacknu tabulator/backspace a je mi to uplne jedno, jakou vypln to tam nakonec vklada.To bych řek, že je spíš taknějak circa 2010. 2020 řešení je psát do editoru úplně cokoli a pak akorát zmáčknout klávesovou zkratku nebo příkaz, co vyvolá formatter. Občas když rychle dělám nějakej menší refaktor, to naprasim do editoru nějak hlava nehlava jen do tý míry, aby byla korektní syntaxe a pak jen nechám zformátovat do pěkného vzhledu automaticky...
16.10.2020 13:24
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
2020 řešení je psát do editoru úplně cokoli a pak akorát zmáčknout klávesovou zkratku nebo příkaz, co vyvolá formatter.
Tohle používám u vlastních nebo nových projektů.
Pokud ale upravuješ nějakou starou věc a máš tam udělat třeba jen nějakou drobnou změnu, tak tohle opravdu není cesta. Za přeformátování celého kódu by ti ten, kdo ti bude dělat revizi kódu nebo později hledat něco v historii či dělat merge, nepoděkoval.
2020 řešení je psát do editoru úplně cokoli a pak akorát zmáčknout klávesovou zkratku nebo příkaz, co vyvolá formatter.Takze preformatujes cely soubor... To teda dekuju. Kdybys tohle udelal na projektu kde pracuju tak bych te hnal svinskym krokem
16.10.2020 13:19
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Je rok 2020. Proste v editoru nastavim, co se ma stat, kdyz zmacknu tabulator/backspace a je mi to uplne jedno, jakou vypln to tam nakonec vklada. Pracuje se s tim stejne.
A jak řešíš zarovnávání? Pokud máš tvrdý limit na délku řádku a metodu s více parametry, tak se tomu nedá vyhnout.
?
pouze mezery (pro odsazení i zarovnání)Tohle je IMO lepší jednak protože to je jednoduchý a jednak protože v terminálu a na webu se tab typicky zobrazuje se šířkou 8, což je IMO moc. (Ano, teoreticky a někdy i prakticky se to dá přenastavit, ale to lidi typicky nedělaj.)
16.10.2020 13:56
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Výhoda tabulátorů je právě v tom, že si lidi můžou nastavit jeho šířku. Obecně mají lidé různé preference a jedna velikost nevyhovuje všem. Někomu se čte líp text odsazený na šířku dvou mezer, někomu čtyř, někomu osm… Potkal jsem i exoty, kterým vyhovovala šířka odsazení 3 nebo 6. Když ale používáš tabulátory (+ případně mezery pro zarovnání), tak tě tyto odlišnosti nemusí trápit a není potřeba se hádat, jestli je lepší 3, 4, 6, 8 nebo jiné číslo.
Zrovna ta šířka 8, která se ti zdá moc, pochází od skupiny lidí, kteří argumentují tím, že když koukáš dvacet hodin do kódu, tak máš unavené oči a takto široké odsazení ti pomůže se v tom ḱódu neztratit. Já nemám potřebu to nikomu rozmlouvat, osobně mi vyhovuje šířka 4, ale když chce někdo 8, tak ať má 8, nemám s tím problém. Případně někteří tvrdí, že větší odsazení tě podvědomě nutí se krotit co se týče zanoření metod/podmínek/cyklů/…
Pokud jsou na nějakém projektu taby (nebo pokud je to standard v daném jazyce, jako třeba Go nebo Makefiles), tak budu prostě používat taby, je mi to jedno, hlavně když to bude konzistentní. Dtto i takové podivnosti jako 3 mezery.
V editoru mam samozřejmě vyznačené odsazení, takže vidět je dobře tak jako tak. Důležitější než nějaká konkrétní šířka odsazení jsou pro mě různé delimitery, jako třeba různé závorky a operátory, takže ty mám teď nastavené na výraznou barvu (viz příloha). To je nápad, který jsem víceméně adaptoval z tohohle talku o succint strukturách, kde řeší rychlou navigaci ve strukturovaném dokumentu. Samozřejmě z pohledu stroje (parseru), ale rozhodl jsem se to zkusit i z pohledu člověka a zatim mi přijde, že to je dobrá věc...
Tim ze jsou mezery misto tabu se zajisti, ze pak kod vypada vsude stejne a nezajima mne kdo jak ma nastaveny editor.
No a samozrejme nekdy nastane chvile, ze je team prevelen na starsi kody, kde formater nebyl. Pak neni co resit, na pocatku jde jeden commit co vsechny kody preformatuje. Az testing da zelenou, ze se nevloudila regrese tak az pak zacina normalni projektova prace.
No a az by nejake prase preskocilo commit hooky a dostalo ven nenaformatovane kody s taby tak je tu jeste code review (bez nej je merge zakazany), kde se ridime pravidlem "bordel ani nekoukam, rejected".
18.10.2020 16:58
Gréta | skóre: 36
| blog: Grétin blogísek
| 🇮🇱==❤️ , 🇵🇸==💩 , 🇪🇺==☭
nóó ale mezery a taby sou proporcionálně stejně zvěčený jako celej font takže to je jakoby jedno ne?????? :O :O
19.10.2020 13:30
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Já myslím, že není tak úplně pravda, že:
Nobody talks about the real reason to use Tabs over Spaces
podle mého to spadá pod ty osobní preference. To, že někdo třeba hůř vidí, může mít vliv na to, že preferuje takové a takové osazení.
Ale asi neškodí tenhle důvod/případ zmínit explicitně.
15.10.2020 11:34
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Ta nejednotnost může mít i výhody: na první pohled vidíš, jestli je to tvůj kód nebo kód knihovny/frameworku – např. mojeMetoda() vs. jejich_metoda(). Jasně, že člověk nebude svůj kód formátovat schválně jinak, ale je to pozitivní vedlejší efekt, pokud taková konstelace nastane.
{ tolik rušivé po vypsání grepem.
void foo(void)
{
if (něco) {
/* … */
}
}
void bar(void)
{ /* … */ }
15.10.2020 15:21
Josef Kufner | skóre: 70
15.10.2020 11:39
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
foo.bar.baz.UsefulApi , kde ale tohle je pouze vnitřní (privátní) organizace a navenek je to exportováno zjednodušeně* jako foo.UsefulApi.
*) Bez implementačních detailů, bez nutnosti exponovat vnitřní strukturu, která se může měnit...
Je taky případně možné přejmenovat / vytvořit alias pro externí dependenci?
15.10.2020 13:57
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Hmm. Jak je to vlastně v Javě s aliasy/re-exporty? Umí něco takového? Mám tim na mysli to, že vnitřní a vnější namespace struktura nějaké knihovny je jiná.
V Javě je to úplně jednoduché – struktura „vnějších“ a „vnitřních“ jmenných prostorů je stejná. Občas by se hodilo to, co můžeš dělat např. v C++ pomocí using, ale zase je to takové nezáludné a přímočaré.
Bez implementačních detailů, bez nutnosti exponovat vnitřní strukturu, která se může měnit...
Tohle je běžná věc, ale používají se k tomu rozhraní. Exportuješ např. com.example.kralyk.Abc a implementace (vracená třeba z nějaké továrny) bude v jedné verzi com.example.kralyk.impl.bla.bla.HyperAbc a v jiné com.example.kralyk.impl.foo.bar.TurboAbc a uživatel ty interní názvy a interní jmenné prostory vůbec nemusí řešit resp. ani je nevidí, pokud vyloženě nechce (přes reflexi). Ve zdrojovém kódu by se na ty implementace ani neměl dostat, protože by měl záviset jen na balíčku s rozhraním. Případně třeba v OSGi bys mohl mít rozhraní i implementaci v jednom balíčku, ale exportované by bylo jen rozhraní, nikoli implementace.
Je taky případně možné přejmenovat / vytvořit alias pro externí dependenci?
Pomocí Mavenu si můžeš „přebalit“ knihovnu a mj. přejmenovat jmenné prostory. Viz Relocating Classes. Ale to jsem snad reálně ani nikde nepoužil.
Tohle je běžná věc, ale používají se k tomu rozhraní.Ok, jenom pro úplnost dodám (asi to už víš), že tohle by nešlo použít pro POD/hodnotové typy, staticky dispatchované typy apod., ale tyhle věci v Javě nejsou, takže tam to není problém...
15.10.2020 17:33
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Třeba v C/C++ bys tyhle struktury nebo definice funkcí dal do hlavičkového souboru a ten bys sdílel mezi klientem a jednotlivými implementacemi, ne?
Tohle mají IMHO hezky udělané v SQLite. Tedy hezky v rámci možností céčka :-) Modul implementující rozhraní pak ani nezávisí na dynamické knihovně jádra – jen v době kompilace závisí na tom hlavičkovém souboru.
Třeba v C/C++ bys tyhle struktury nebo definice funkcí dal do hlavičkového souboru a ten bys sdílel mezi klientem a jednotlivými implementacemi, ne?Záleží, je to škála. Ten příklad s těmi SQLite pluginy je jeden konec té škály, kde je maximální oddělení. Počítám, že ty pluginy se dokonce načítají nejspíš nějakým
dlopen(). Na druhém konci té škály je kód, kde je potřeba těsná vazba např. kvůli výkonu a/nebo používá hodně templates.
16.10.2020 12:04
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
public:
SomeClass(int someValue) :
return (
someValue >= 0
? std::optional(someValue)
Niekde máš medzeru, niekde nie, ja by som napísal:
public:
SomeClass (int someValue):
return (
someValue >= 0
? std::optional (someValue)
16.10.2020 14:41
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
if (...)
return (...)
funkce(...)
sice vypada syntakticky podobne ale semanticky je to neco jineho... Neni duvod to psat vse stejne a spis je duvod to odlisit 
16.10.2020 17:38
Bedňa | skóre: 34
| blog: Žumpa
| Horňany
Keď vidím dvojbodku raz z medzerou, raz bezmedzery, rovnako zátvorky, tak to musím opraviť
18.10.2020 21:19
David Heidelberg | skóre: 46
| blog: blog_
FORMAT C: