Ve Švýcarsku s covidem nestraší tolik jako u nás, říká Červenka

„Jediným omezením je, že na stadion mohou jen dvě třetiny fanoušků z celkové kapacity a že se místa na stání předělala na sezení. Nic jiného speciálního se neděje,“ říká Červenka.

A co testování hráčů, případné karantény a odložené zápasy?
Všechny týmy se musely testovat akorát tři dny před začátkem ligy. Výsledky byly asi dobré, protože se začalo hrát. Od té doby se nic nedělo a soutěž jela, jak má.

To platilo až do středy, kdy byly hlášeny první případy nákazy. Opravdu žádná další opatření nemáte?
Chtějí po nás samozřejmě, abychom byli co nejvíc opatrní a nelezli zbytečně moc mezi lidi. I roušku máme používat, když zrovna nejsme na ledě nebo v posilovně. Testy ale neděláme, ty přicházejí na řadu až v případě, kdyby měl někdo příznak nemoci. To se teď stalo a odložilo se pár zápasů.

Fanoušci si musí kupovat lístky na zápasy pouze online. Vnímáte, že by byli otrávení?
Myslím, že vzhledem k situaci jsou rádi, že mají nějakou zábavu a že se hokej vůbec hraje. Což je dobře pro ně i pro nás. Řekl bych, že jsou všichni spokojení. Je super, že fanoušci můžou na stadionu být, protože bez by byl hokej dost o ničem.

Jsou ve Švýcarsku opatření a represe obecně tak tvrdé jako u nás?
Já tu osobně nic nepociťuju. Ok, když někam vlezete, tak sem tam vidíte někoho s rouškou, ale jinak nic. Ve Švýcarsku si to každý kanton řeší zvlášť.

Jak je to u vás v Rappperswilu?
Tady není vůbec povinnost nosit roušku. Nevím, jak je to v autobuse, protože ho nepoužívám. Ale v restauraci nic. Spíš jsou to taková doporučení. Jinak je to na každém. Aspoň u nás v Sankt Gallenu. Že by byly zavřené obchody nebo byly omezeny restaurace, to vůbec.

Jak osobně vnímáte celkové dění kolem covidu?
Nevím, jestli bych to měl hodnotit já. Je to zvláštní a názorů je spousta. Když se podívám do českých médií, tak tam nevidím moc pozitivního. Působí to tak, aby se lidi báli, než aby jim bylo doporučeno, co mají dělat pro lepší imunitu a jak se chránit. O to se snažím já, abych byl co nejsilnější. Jsem rád, že tu nad covidem nemusím přemýšlet a že můžu normálně hrát. Sport tu funguje bez velkých omezení. Kdybych byl doma a nemohl ani trénovat, tak bych na tom byl jinak.

Represivní opatření v Česku souvisí s ekonomickou situací. Řeší se i ve Švýcarsku finanční újmy klubů?
To víte, že ano. I to snížení kapacity stadionu o třetinu je znát, byť můžeme být rádi. Kluby to řeší v celé lize snížením platů po dobu, než budou moct fanoušci chodit bez omezení.

O kolik se snižovaly platy?
Můžu mluvit akorát za nás a tady to vycházelo kolem 15 procent. Někomu ani ne, každý to má trochu jiné, protože třeba já mám smlouvu postavenou jinak, takže se mě to úplně netýkalo.

Co si myslíte o tom, že v Česku nemůžou hráči ani trénovat?
To je samozřejmě složité, protože jsme zvyklí být na ledě skoro každý den. Je jasné, že to po uvolnění bude chtít nějaký čas, než se bude moct znovu hrát, nepůjde to hned. Je to komplikovaná situace, to je jasné, nehledě na ekonomické dopady.

Hokejisté nechápou, proč nemůžou hrát ani trénovat, když už si karanténou prošli a akorát ztrácejí čas, kdy budou imunní. Souhlasíte s nimi?
Jo jo, zvláštních opatření je spousta, to je na dlouhou debatu. Snad vědí, co dělají. Ale ekonomické dopady budou a musí být velké. To si snad každý umí spočítat.