Komunikace vlády během pandemie měla podle politologů tři fáze. První byla ještě v zimě před prvními pozitivními, kdy se zprávy objevovaly ze zahraničí. Další pak byla jarní, kdy do Česka dorazily první případy a vláda začala proti šíření bojovat různými opatřeními. Třetí fází je pak ta nynější, podzimní.
Již v zimě bylo podle politoložky Evy Lebedové z Univerzity Palackého v Olomouci vidět, že se vláda na možné rozšíření pandemie do České republiky dostatečně nepřipravovala. „Situace v zahraničí ukazovala zřetelné hrozby, přesto vláda nemluvila o možných scénářích vývoje a spíše situaci zlehčovala.“
„Příkladem byl dotaz opozice v Poslanecké sněmovně z konce ledna na množství ochranných pomůcek ve státních rezervách. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dotaz odbyl, že je všeho dost, a vláda se odmítla tématu dále věnovat. Z úst premiéra zaznívaly výpady, že se jedná pouze o neopodstatněné útoky opozice,“ popsal politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
Při jarní fázi již byla krize a vláda uplatňovala razantní postup, který podle Lebedové zvládla dobře. „Viděli jsme vývoj v zahraničí, měli jsme nějakou dobu navíc. Razantní opatření zhoršení situace zastavila. Avšak ve chvíli, kdy musela vláda volit jiná opatření nežli ta, která bylo možné provádět formou zákazů, začala mít obrovské problémy.“
Tiskové konference a prohlášení najednou sledovalo mnohem víc lidí, než kdy předtím. „Od sametové revoluce u nás veřejnost nezažila situaci, kdy by všichni museli sledovat politické zprávy a řídit se jimi. Předtím politika jejich život takto výrazným a náhlým způsobem neovlivňovala,“ popsala Denisa Hejlová, vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově.
Nařízení se měnila ze dne na den, několikrát týdně a ministři si s premiérem mnohdy protiřečili, připomíná Gregor. Podotkl však, že všichni chápali, že se jedná o bezprecedentní situaci. Takže veřejnost, odborníci i opozice byli vůči vládě smířliví až vstřícní.
„I po prázdninách však vláda bohužel pokračovala v chaotické komunikaci. Nepředstavila jasné, srozumitelné kroky a promyšlený pandemický plán,“ kritizuje Lebedová.
Vláda zavře kulturu, sport a omezí školy i hospody. Nemocnicím uleví hotely |
Převládlo přesvědčení, že jsme dobří
Podzimní komunikaci už je podle Hejlové třeba hodnotit přísněji. „Situace už není nijakým způsobem překvapivá ani nová. Vláda měla více než půl roku, aby se na nárůst nakažených lidí připravila. Opatření byla velmi rozvolněná a za první fází se udělala tlustá čára. V politické komunikaci převládlo přesvědčení, že jsme dobří a už se nás pandemie netýká. Na to byli politici včetně opozice pyšní a domnívali se, že minulý úspěch bude určovat i ten budoucí.“
To se však nestalo. Za závažnou chybu označila Hejlová zejména to, že je na podzim komunikace ještě chaotičtější, než byla na jaře. „Vláda by měla mít přesně připravené komunikační plány a rozdělené role. Komunikaci má mít nastavenou tak, aby navenek probíhala jednotně, ve správný čas, se správným kontextem a vysvětlením.“
„Ukázalo se, že vláda nebyla navenek schopná působit jako tým, který krizi zvládá a veřejnost to rozpoznala,“ uzavřela Lebedová.
Vítěz by měl brát vše, to by bylo spravedlivé, říká po volbách Babiš |
Babišova snaha nezkazit si kampaň
Ministr vnitra Hamáček a ministři zdravotnictví Vojtěch a následně Prymula podle Gregora prezentovali svá stanoviska poměrně konzistentně. Problémy nastávají vždy ve chvíli, kdy Babiš cítí sílící kritiku veřejnosti a má snahu vyjít lidem vstříc, říká politolog.
I Lebedová spojuje nynější situaci s tím, že se Babiš bránil různým zásahům a opatřením před volbami, protože věděl, že nejsou populární. „Bohužel se postup v době pandemie nedá načasovat podle toho, kdy se konají volby,“ připomíná.
„Právě na tiskových konferencích a v televizních debatách můžeme pozorovat, jak premiérovi přerůstají problémy přes hlavu a často je spíše zhoršuje, než by přispíval k jejich efektivnímu řešení,“ shrnul Gregor.
Poradci, které si premiér platí, pro něj pracují jako pro soukromou osobu, ne pro vládu jako celek. Bylo by potřeba nastavit i řízení na vládní úrovni.
Denisa Hejlovávedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Univerzitě Karlově
Podle Gregora je také třeba uznat, že toho na premiéra v posledních týdnech bylo hodně. „Jednání v Evropské unii, krajské volby, řešení pandemie. To vše chtěl Babiš prezentovat jako něco, co se bez něj neobejde. Čím víc je unavený a vyčerpaný, tím patrnější je rozdíl mezi jeho vlastním vyjadřováním a tím, co za něj produkuje jeho PR tým na sociálních sítích i v médiích,“ tvrdí politolog.
„Premiér Babiš ve své politické kariéře prokázal, že umí naslouchat svým komunikačním poradcům a umí se podle toho zachovat. To je také důvod, proč je tak úspěšný. Proto je pro mě velkým překvapením, že to samé nedokáže aplikovat na strategickou komunikaci v době pandemie,“ zhodnotila Hejlová. „Poradci, které si platí, pro něj pracují jako pro soukromou osobu, ale ne pro vládu jako celek. Bylo by potřeba nastavit i řízení na vládní úrovni, které teď naprosto selhává,“ dodala.
Babiš krizi nezvládá, ale ke změně vlády není vhodný čas, míní politologové |
Příliš sdílný Prymula
Komunikace Romana Prymuly byla podle expertů více věcná. V řadě situací však vystupoval izolovaně, vypouštěl zprávy bez kontextu a dávkoval je jednotlivým médiím.
„Zprávu, kterou bych v tomto světle také připomněla, je jeho jarní oznámení o uzavření hranic až na dva roky. To šokovalo naprosto všechny. Nebylo to uvedeno do kontextu a až později se ukázalo, že jde jen o osobní výrok bez jakékoli vazby na plánované kroky vlády,“ řekla Lebedová.
Za chaotické zveřejňování plánovaných opatření pak nového ministra zdravotnictví již kritizovala opozice i premiér Babiš. Před pondělní tiskovou konferencí o zpřísňování opatření ministr zveřejnil několik tweetů ještě před jejím začátkem, což mu vytkl i ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Podle Gregora komunikaci zvládal lépe předchozí ministr. „Vojtěch se jako ministr postupně naučil, že je dobré informovat veřejnost komplexně na tiskových konferencích a dělat to tak v pravidelných intervalech. To sice Prymula deklaroval, ale zatím se mu to příliš nedaří – většina informací o nových opatřeních se objevuje v jeho mediálních vyjádřeních a komentářích ještě před tím, než dostanou jasné obrysy.“
Lebedová upozorňuje, že dílčí informace bez kontextu si lidé začnou vysvětlovat sami. Přitom vzniká štědrý prostor pro interpretaci nebo často dezinterpretaci. „Pokud se lidé dozvídají, že je čekají zásadní změny, tak je logické, že chtějí také vědět, co to pro ně bude znamenat,“ říká.
Hamáčkova mikina? Demonstrace nevkusu. Nechápu ho, říká Špaček |
Hamáčkova (ne)ikonická mikina
Podle Gregora bylo právě Hamáčkovo vystoupení na jedné z prvních tiskových konferencích na začátku epidemie, kam přišel s červenou mikinou, jedním z ikonických momentů. „Zatímco ostatní ministři působili bezradně a vyčerpaně, předseda ČSSD vypadal jako muž činu,“ popsal.
„Je to však pouze prchavý symbol, který výborně zafungoval v daný moment. Efekt měl možná ještě týden. Dnes už je z něj pouze vzdálená vzpomínka na dobu, kdy jsme nikdo pořádně nevěděli, co a jak,“ dodal.
I podle podle Lebedové působil Hamáček na začátku dobře, dokázal vysvětlit mimořádnost situace, kterou podtrhl svým neformálním oděvem. „Pak se do toho začal vědomě stylizovat a používat to jako nástroj. Lidé pochopili, že je to spíš hra, už to působilo uměle,“ říká.
Hamáček se svého symbolu nevzdal například na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, který ho červenou vestou podpořil, a v neformálním oděvu se zúčastnil také schůzky s bavorským ministrem vnitra, za což sklidil kritiku.
„Skutečnost, že svetr ČSSD použila v krajské kampani i na podzim, může působit jako symbol toho, že se vláda nijak výrazněji neposunula a nabízí pouze řešení známá z jara,“ podotýká Gregor. Hamáček červený svetr použil i v kampani před krajskými a senátními volbami.
Kladně hodnotí politolog Josef Mlejnek komunikaci vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové. „Myslím si, že ona dokonce dovede ta opatření dobře sdělovat. Má schopnost podat některé složitější ekonomické věci poměrně srozumitelně,“ zhodnotil Schillerovou Mlejnek.
Připomněl však, jak veřejnost i opozice rozebírala perfektní účes ministryně v době, kdy byla všechna kadeřnictví zavřená. „Patřím ke generaci, která je na svépomoc v osobní vizáži zvyklá,“ reagovala na to v dubnu Schillerová s tím, že si účes upravuje zcela sama.
