Koronavirus sílí, ale přibývá i lidí, kteří se ho snaží zastavit

Až bude Čechům nejhůře, praví stará pověst, vyjede jim na pomoc svatováclavské vojsko z nitra Blaníku. I když hora podle všeho stojí nehnutě, pomoc těm, kdo ji v těchto dnech potřebují nejvíce, opravdu přichází. Na volání přetížných nemocnic, kterým docházejí lékaři a sestry, odpověděli studenti, penzionované sestry a lékaři a také praktici, kteří se rozhodli kromě péče o pacienty v ordinacích vypomoci i v nemocnicích.

Do první linie do jihlavské nemocnice se přihlásila pelhřimovská praktička Michaela Petrová. V ordinaci má přitom více práce než na jaře a v létě. Hodně si s pacienty telefonuje, za hodinu vyřídí až patnáct hovorů. Ptají se na konkrétní problémy, ale třeba i na to, zda mohou na plánovanou operaci do nemocnice, když jsou v karanténě po kontaktu s nakaženým.

Na výpomoc do nemocnice se lékařka přihlásila, protože má atestaci z urgentní medicíny. „To znamená, že jsem použitelná jako lékař na urgentním příjmu,“ upřesnila. Počítá s tím, že v Jihlavě bude jednou týdně, zbylé dny jako obvykle v Pelhřimově. „Určitě bych ordinaci nezavřela. Je tady 2 tisíce lidí, kteří mě také potřebují, ale jeden den v týdnu bych se uvolnila,“ naplánovala. Spolu s doktorkou Petrovou se na výpomoc přihlásily také zdravotní sestry z její ordinace.

Stát se pečovatelem – pro někoho teď jediná možnost, jak se vidět s rodiči

Nemocnice ale nejsou jediné instituce, kterým v současných podmínkách kriticky chybí personál. Lidé chybějí také v sociálních zařízeních, jako jsou domovy pro seniory. V domově v Janovicích nad Úhlavou se nyní, po zákazu návštěv, nechala zaměstnat jako pečovatelka Naďa Holubová. Motivaci k tomu měla dvojí. Jednak zařízení potřebovalo personálně posílit, ale kromě toho to byla pro novou pečovatelku jediná možnost, jak se vidět s maminkou.

Do janovického domova ji přivezla v únoru z Plzně. Krátce poté starší žena začala po čtyřech letech opět chodit, ale kontakt matky s dcerou potom znemožnil nástup pandemie. Situaci vyřešila Naďa Holubová změnou zaměstnání. „Celkově jsem měla špatný pocit z toho, že se mi o ni stará někdo jiný,“ připustila bývalá vedoucí zverimexu.

Není v Janovicích jediný takový případ. Pečovatelkou se stala také Gabriela Brožová, která má v domově otce a díky nové práci se s ním i v době zákazu návštěv setkává každý den.

Dezinfekce laviček a semaforů

Ne všichni, kdo se snaží napomoci zpomalit šíření koronaviru, tak činí jako profesionálové. Student umění Jan Faltus se rozhodl, že bude v pražských ulicích dezinfikovat místa, kterých se dotýká mnoho lidí. Dezinfikuje například lavičky nebo poptávková tlačítka u přechodů pro chodce. „Snažím se to dělat tak, že když jdu do školy, do práce, nakoupit, tak udělat něco při tom,“ upřesnil.

Věří, že svým příkladem inspiruje další a dezinfikovat místa, kterých se lidé ve velkém dotýkají, bude v době, kdy denně přibývají tisíce lidí nakažených covidem-19, více dobrovolníků.

Místostarostka, která pomáhala ostatním, se sama nakazila

Pomoc ostatním ale může lidi, kteří se snaží pomáhat – ať z titulu své profese nebo dobrovolně – stát zdraví. Koronavirem se nakazila vlčnovská místostarostka Marta Moštková. Rozvážela roušky i dezinfekční prostředky – sama, protože kolegové byli v karanténě – a při tom se nakazila. Skončila v jedné z nejvíce zatížených nemocnic – té uherskohradišťské. Hospitalizována je od pondělí, zatím vůbec neopustila pokoj.

Ve Vlčnově se covid-19 šířil již v létě, tehdy ale mezi pozitivně testovanými převažovali mladí muži a většina nakažených ani neměla příznaky. Nyní jsou nemocné hlavně ženy kolem padesátky a nemoc u nich již většinou má těžší průběh. „Kolegyně, kamarádky, z řad příbuzných – a vždycky se jednalo o ženy,“ poukázala místostarostka.

V nemocnici o ni pečují narychlo sestavené nové zdravotnické týmy. Marta Moštková, která sama původně pracovala jako zdravotní sestra, to však ani nepostřehla. „Jsou neskutečně šikovné. I když v určitých technických věcech něco chybí, dokážou si pomoci a zvládnou každou situaci,“ zhodnotila.