Teskně hučí Niagara

Zdá se to až nemožné, co všechno ve svém životě dokázal český hudební skladatel Eduard Ingriš. Narodil se v roce 1905, vystudoval pražskou konzervatoř, napsal hudbu k jedenácti filmům i neuvěřitelných 60 operet, ta nejznámější s názvem Rozmarné zrcadlo dosáhla stovky repríz.

Na konci roku 1947 odjel na studijní cestu do Jižní Ameriky. Kvůli únorovému převratu v roce 1948 se však nemohl vrátit, stal se z něj emigrant. Usadil se v hlavním městě Peru, v Limě. Seznámil se s Thorem Heyerdahlem, Ernstem Hemingweyem a českými cestovateli Jiřím Hanzelkou a Miroslavem Zikmundem. I zde působil jako hudební skladatel a dirigent. Díky své dobrodružné povaze zfilmoval a zfotografoval jihoamerickou přírodu a život Indiánů v džungli. Jeho filmy a fotografie byly na velmi vysoké úrovni, takže spolupracoval s časopisy Life i New York Times.

V roce 1962 se přestěhoval do Spojených států amerických. Posledních dvacet let života strávil u posvátného jezera Lake Tahoe v Sieře Nevadě. Eduard Ingriš přeplul vlastnoručně postaveným balzovým vorem Pacifik. V jeho rodné zemi o něm nevěděl takřka nikdo, ale on se za oceánem po celý svůj život vždycky hrdě hlásil k tomu, že je Čech. Doma byl i trampem, na Svatojánských proudech na Vltavě měl chatu. A právě tam vznikla v roce 1931 jeho nejznámější píseň.