Nedovedu si představit, že by šéfredaktor kteréhokoliv německého, francouzského, britského, holandského, rakouského či jiného seriózního deníku, napsal v reakci na věcnou kritiku jeho obhajoby autoritářského režimu Viktora Orbána takovou slátaninu, jako napsal István Léko podle zásady „a vy lynčujete černochy“ a receptu pejska a kočičky na dort ve své páteční Lékárně Poklepávači. Jak zdrcující musí být realita. A podobně jako cizímu pejskovi z upečeného dortu se i mně z Lékárny Istvána Léko udělalo špatně. Přesto doporučuji každému, aby si jí celou v klidu přečetl, neboť něco vypovídá o jejím autorovi.


István Léko začíná svou Lékárnu vysvětlením, proč ji píše

Nechtěl jsem se už k tomu vracet, ale někteří kolegové v redakci mne poprosili, zda bych nemohl přece jen něco napsat k reakci na Lékárnu (Kdy Brusel pochválí Maďarsko?), kterou sepsal David Růžička, šéfredaktor „investigativního boutiqu“ Datalyrics (Svobodná média chceme všichni, skoro).
Oba zmíněné texty naleznete zde:
Kdy Brusel pochválí Maďarsko?
Svobodná média chceme všichni, skoro
Nejdříve jsem si myslel, že se jedná o novináře, který umí maďarsky a je schopen vytvořit o Maďarsku adekvátní obraz, ale když jsem viděl, že dokáže udělat v jednom slově, konkrétně v názvu nejznámějšího levicového deníku Népszabadság, dvě chyby, došlo mi, jak zdrcující musí být realita.

Konstatováním, že David Růžička spáchal dvě neomluvitelné chyby v názvu deníku Népszabadság tím, že dal první čárku nad první „a“ místo prvního „e“ tj. že napsal Nepszábadság, končí, ještě dříve než začala, jakákoliv věcná polemika Istvána Léko s tvrzeními Davida Růžičky, jehož text se nese v podobném duchu, jako můj blog Pohádka o zlé Věře a hodném Viktorovi.


A pak začíná tiráda přesně podle fráze satirizující reakce sovětské propagandy na americkou kritiku porušování lidských práv v Sovětském svazu.

Také jsem se podíval na ten investigativní butik a zjistil jsem, že jeho hlavním finančním sponzorem je český miliardář a známý developer Luděk Sekyra a instituce spojené s aktivitou největšího globálního sponzora pokrokářů George Sorose. Z toho jasně vyplývá, že butik Datalyrics musí být velice objektivní a nezávislé médium.

Poté, co Léko objevil, že za Růžičkovými názory zjevně stojí developer Sekera a hlavně ten zloduch a Orbánův přítel Soros, už byl doma a začal péct dort přesně po vzoru pejska a kočičky:

„Smícháme všechny dobré věci dohromady,“ řekla kočička. „To je pravda, potom bude dort opravdu dobrý a nemůžeme tím nic zkazit,“ pronesl pejsek. Kočička začala nosit věci ze spíže na stůl a pejsek je začal házet do obrovské mísy. Vejce se skořápkami, mouku, cukr, čokoládu, bonbóny, jablíčka, banány se slupkou, brambůrky, slané i sladké tyčinky a spoustu dalších věcí pejsek naházel do mísy. Potom kočička vzala vařečku a vše smíchala dohromady. „Prášek do pečiva jsme tam zapomněli dát,“ pronesla nakonec. Kočička vzala několik prášků do pečiva a nasypala je do těsta. Opět vše důkladně promíchali a těsto nalili do formy na dort.

a přidával do něj podobně jako pejsek bez jakýchkoliv souvislostí s tím, co tvrdí David Růžička, postupně tato jména, některá i vícekrát:

Sekera, Soros, Žantovský, Schwarzenberg, Žantovský, Láska, Bakala, Sekyra, Žantovský, Michaela Bakala, Žantovský, Halík, Šiklová, Mrázek, Janoušek, Voldemort, Kolibřík, Mazánek, Halík, Žantovský, Šiklová, Sekyra,

až skončil zase u Sekery. A na závěr ještě dodal, úplně mimo mísu, ale přesně ve smyslu toho „a vy lynčujete černochy“.

Kdysi všemocný mafián František Mrázek už nežije, někdo ho v lednu 2006 zastřelil, bývalý pražský kmotr ODS Roman Janoušek, známý ještě jako Voldemort, Kolibřík či Mazánek, je absolutně bez politického výtlaku a jeho hlavní agendou je nějak pořešit, aby se nemusel vrátit do vězení. Ale na to se Halík, Žantovský a Šiklová Sekyry nezeptá. O těchto skutečnostech ale jistě najdete mnoho fundovaných článků na webových stránkách investigativního butiku Datalyrics. Nebo ne?

V pohádce byl dort hotov a pejsek a kočička s ním byli spokojeni, ale ne cizí pes, který ho sežral a bolelo ho bříško. Slátanina Istvána Léko je podobně nestravitelná a ukazuje, že její autor s věcnou kritikou Davida Růžičky není schopen polemizovat. To je důležitá informace.