Otevření škol a chaos ohledně roušek v srpnu. Hamáček přiznal vládní chyby

Ministr vnitra přiznal, že vláda udělala v souvislosti s koronavirovou epidemií v Česku několik chyb. Měla na jaře více sledovat data od Pavla Řeháka, roušky v srpnu se měly jasně určit a situace by nebyla tak vážná, kdyby zůstaly zavřené školy. 

„Rozumím, proč se to všechno udělalo. Jsem přesvědčen, že ostatní státy začnou zavírat školy a přijímat stejná opatření jako my,“ řekl ministr Jan Hamáček v Partii Terezie Tománkové, které se za opozici účastnil i Vít Rakušan. Předseda STAN s ministrem vnitra často souhlasil, ohradil se však proti premiérovi.

„Nechci zpochybňovat práci ministra Hamáčka a ministerstva vnitra. Já se tady skutečně vymezuji proti alibismu našeho premiéra, který prostě nyní volá o pomoc a ve chvíli, kdy jsme byli ‚best in covid‘ se k pomoci ostatním neměl. No a teď jsme na druhém pólu,“ vyčetl mimo jiné Rakušan premiérovi Babišovi odmítání pomoci ostatním zemím v době, kdy na tom bylo Česko dobře. 

Totální lockdown? Teprve se uvidí

Na otázku, jestli je na řadě úplně uzavření republiky, takzvaný totální lockdown, nechtěl ministr Hamáček odpovědět. Podle něj je to složitá otázka a vyčítána mu bude jakákoli odpověď. „Jsem přesvědčen, že ta poslední opatření musejí zabrat, na to jsou analýzy a studie ze zahraničí. Pokud by se ukázalo, že ta taktika nezabírá, tak z alternativ, které vláda má, už je jen alternativa lockdownu,“ vysvětlil Hamáček v Partii. 

Šéf hnutí STAN Vít Rakušan s ministrem souhlasil a chce dát vládě čas. „Čísla určitě alarmující jsou. Lokální nemocnice omezují běžnou péči a operační plány. Víme, že lockdown ekonomiky je extrém. Dal bych vládě čas. Doufám, že lockdown nepřijde a že vládní opatření zaberou. Ale nejsem úplným optimistou, když vidím ta čísla,“ řekl v Rakušan.

Poslední vládou přijatá opatření proti covidu by mohla snížit reprodukční číslo o 30 až 40 procent, míní Hamáček. Za klíčový považuje konec týdne. Při opatřeních jako jsou zavřené bary, restaurace a sportovní akce se podle Hamáčka se nerozhoduje snadno. Školy byly ještě složitější. 

„To je to strašlivé dilema kohokoliv, kdo rozhoduje, protože vždy musíte na lékárnických vahách zvážit dopady opatření a samozřejmě, po bitvě každý generál. Kdybychom na začátku září republiku zavřeli, tak dnes žádný virus neřešíme, protože by prostě musel po čtrnácti dnech být totální lockdown. Ale nikdo na začátku září neměl data ani odvahu toto udělat a tu odvahu nemá nikdo na světě. Možná s výjimkou Izraelců, kteří do toho tvrdého lockdownu šli,“ řekl Hamáček.

28. říjen v rámci projevu, žádné velké akce

Během první hodiny se dostalo i na kontroverzní téma týkající se oslav 28. října na Pražském hradě. Hamáček zdůraznil, že na schůzce v Lánech svůj názor prezidentovi řekl. Podle ministra by se žádná velká akce, kde by mělo být několik desítek až stovek lidí, konat neměla. 

„Řekli jsme si to už několikrát, za mě by byl ideální prezidentův projev. Předávání vyznamenání by se mělo odložit na dobu, kdy to bude přípustné. Pokud je to pro pana prezidenta neschůdné, pak je to na hygieně,“ řekl Hamáček.

Podle Rakušana jsou to přesně ty situace, kdy u veřejnosti klesá důvěra ve vládu a v nastavená opatření. 

„My tady lidem zakazujeme pít pivo a chodit ve skupinách po ulici, já ta opatření chápu a rozumím jim. Ale na druhou stranu – pokud se rozhoduje o konání takových akcí na Hradě – pak klesá důvěra veřejnosti ve vládní představitele,“ soudí Rakušan, který připomněl problémy s daty. 

„Dlouhodobě jsme vládu žádali o vše, co má k dispozici. Pavel Řehák vypracoval něco, co se nám, jako opozici, do rukou nedostalo. Tento materiál pochází z 26.5. tohoto roku. Je popsáno 32 přesných kroků, jak se připravit na druhou vlnu. Tyto kroky měly běžet už v letních měsících,“ vyčetl vládě Rakušan.