Vorlický mohl do Sparty, Slavie, Juventusu, Liverpoolu i Dortmundu, ale nešel a nelituje toho ani teď...

Ve strukturách aktuálně nejofenzivnějšímu celku italské scény Atalanty Bergamo již nějakou dobu figuruje také exbrněnský Lukáš Vorlický (18), jenž má na současné adrese dlouhodobý kontrakt až do roku 2025.

Proč si dva roky zpět vybral tehdy ne až tak výraznou Atalantu? "Delší dobu jsem měl nabídky ze Sparty a ze Slavie. V patnácti, kdy zahraniční týmy začínají hráče sledovat, jsem měl nabídky ze spousty klubů. Mohl jsem jít do Juventusu, Interu, Liverpoolu, Dortmundu... v ten moment jsme se ale s mým realizačním týmem rozhodli pro sice ne tak velký a známý tým, u kterého jsme ale věřili, že velký v dohledné době bude. Věděli jsme, že Atalanta dnes bude tam, kde je, poznali jsme její filozofii. Jejím cílem je mít co nejvíc hráčů v profesionálním fotbale. Někomu se to podaří v Bergamu, někomu jinde. Kamarád Dejan Kulusevski, Švéd, o dva roky starší než já, šel odtud na hostování do Parmy a loni ho koupil Juventus za 40 milionů eur. Osmnáctiletý Amad Traoré šel do Manchesteru United za 30 milionů eur. Atalanta má takový plán i se mnou – dostat mě tady do áčka, nebo ze mě udělat jednoho z těchto borců. Udělat ze mě profesionálního fotbalistu. Rozhodl jsem se dobře a držím se toho dodnes," liboval si v interview pro idnes.cz perspektivní mládežnický reprezentant Česka.

A áčkem zatím jen trénuje, ale třeba není debut až tak daleko. "Když jsme podepisovali novou smlouvu, domluvili jsme se, že budu přeskakovat mezi áčkem a týmem Primavera, což je taková devatenáctka. Mluvili jsme sice i o tom, že bych šel v rámci Serie A někam hostovat, ale nakonec ta první varianta převážila. Zápasové vytížení mám v Primaveře, tréninky absolvuji čím dál častěji s áčkem a dál ukáže čas," doplnil na idnes.cz Vorlický.

Patnáct nejhodnotnějších českých gólmanů operujících mimo rodnou hroudu

Útočné hody jeho zaměstnavatele v Serii A i na evropské scéně ho mimořádně baví. "Je to masakr, že? Přišel jsem do Bergama v době, kdy Atalanta zrovna prvním rokem postupovala do Evropské ligy. Jednoznačně to bylo zásluhou trenéra Gasperiniho. Je starší, ale má absolutně moderní vizi. Jeho hra je zároveň strašně praktická, jednoduchá až primitivní, ale hrozně efektivní. Měl to všechno skvěle nachystané. V dalších letech jeho rukopis zůstal a k tomu mu klub nakoupil hráče, aby zapadali do jeho systému. Máme Muriela, Zapatu, Iličiče, Gómeze, Malinovského, Pašaliče... šest hráčů je v útoku schopno sehrát zápas s Juventusem na úrovni, na jaké je Juventus. Nejsou třeba tolik známí, ale jsou na stejné úrovni. Např. Iličič od nás je pro mě nejlepší hráč, co jsem zatím viděl. A to jsem pár dobrých známých fotbalistů už sledoval. Trénovat s ním každý den, nebo aspoň tak často, jak mám možnost já, je super. Spolupráce uvnitř klubu je skvělá. Trenér si vybere hráče do svého systému, jim ten systém sedí a takhle to dopadá," vyprávěl serverem idnes.cz citovaný teenager.

Protože působí na Apeninském poloostrově, nepodceňuje ani vizuální stránku. Tím spíš, že do hlavního města italské módy, čili do Milána, to nemá až tak daleko. "Nikdo nám neříká, jak máme vypadat, jestli máme mít vlasy dlouhé, nebo krátké, ale dobře víme, že reprezentujeme klub. Víc se to samozřejmě řeší mimo hřiště než na něm. Osobně nehodnotím lidi podle toho, jak vypadají, nic to o nich nevypovídá, ale móda je mým koníčkem a sleduji ji rád. Vím o tom, že v kabině áčka bývá věšák a kdo přijde nejhůř oblečený, ten na něm svoje šaty najde. Děje se to ve spoustě fotbalových kabin a v Itálii ještě víc. Dopřeju si tu a tam něco, ale nepřeháním to. Beru to tak, že jsem pořád ten kluk z Boskovic, který byl rád, že měl jedny kopačky na dvě sezony a jedny boty na zimu i na léto. Dobře si to pamatuji. Dnes si dopřát můžu, mým sponzorem je Nike, kopačky dostávám, ale nechci se z toho zbláznit. To raději vracím péči lidem, díky kterým jsem tam, kde jsem, tedy rodině a mým nejbližším," uzavřel Vorlický, jehož slova nabídl server idnes.cz.

Moyes našel v Součkovi svého nového Fellainiho, zaznělo z úst Mourinha