Na pulty českých knihkupectví se v těchto dnech dostává nová kniha “Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin?”. Autorkami jsou velmi známá jména. Ekonomka a členka Rady České televize Hana Lipovská a bývalá politička, moderátorka a exšéfka zpravodajství České televize Jana Bobošíková.
Právě téma České televize dostává v knize velký prostor. V letošním roce totiž uplyne 20 let od tzv. televizní krize v ČT, kdy se část zaměstnanců podporovaná “havlovskou” částí politického spektra vzbouřila proti vedení a “zalehla do spacáků”. Bobošíková byla tehdy šéfem ČT Jiřím Hodačem jmenována na pozici ředitelky zpravodajství s tím, aby dala vzbouřenou část zpravodajství do pořádku.
Kniha Bobošíkové a Lipovské tak přináší vzpomínky a informace z první ruky. Kapitolu “Televizní krize po dvaceti letech” uvádí text současné členky Rady ČT Hany Lipovské o tom, že rada má být hlídacím psem televize a nemá rozhodně chránit nebo hlídat televizi před veřejností.
Co televizní krizi předcházelo? Bobošíková přináší vlastní vzpomínky, které před 14 lety popsala ve vlastní knize “Nemohu mlčet”. Po ustavení nové Rady ČT, která podle jejích slov nebyla složena z žádných lobbistů a zájmových skupin, které z ČT jakýmkoli způsobem profitovali, se začaly hýbat ledy a rada si posvítila na hospodaření veřejnoprávní televize. Na základě toho byl odvolán generální ředitel Dušan Chmelíček a nahrazen Jiřím Hodačem. Toho hodnotí Jana Bobošíková jako čestného člověka s britskou zkušeností, který byl odvážný a nenechal se řídit politiky.
Tak se začalo schylovat k televizní krizi. “Její podstatou samozřejmě nebyl žádný boj za svobodu slova, jak se možná dodnes někteří televizní pracovníci domnívají. Ale nemá cenu jim to vysvětlovat, jen by se urazili v domnění, že jim chce někdo sahat na jejich zásluhy. Nechápou, že byli jenom nástroji finanční a mocenské lobby, která měla Českou televizi pěkně obšancovanou,” vzpomínala současná šéfka Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková.
“Jsem přesvědčená, že spousta lidí díky České televizi zbohatla, že na její materiál, s její technikou a v jejích prostorách natáčeli a zpracovávali své soukromé projekty. Prostě ruka ruku myje a všichni si na tu porci másla na své hlavě tak nějak zvykli. Měl ji tam skoro každý, a tak se to začalo považovat za normální. Televize třeba platila soukromému studiu za dabing, jenomže ten proběhl v prostorách televize a na její technice. Jen jsem zírala, když jsem to všechno viděla,” popisuje v knize konkrétní věci, které se dříve na Kavčích horách děly.
Nový generální ředitel ČT Hodač dal hned po svém nástupu najevo, že s tím vším je konec a že televize bude dávat největší prostor těm, kdo získali ve volbách nejvíce hlasů, aby to bylo spravedlivé. Toto prohlášení podle Bobošíkové hned zkraje Jiřímu Hodačovi zpečetilo osud.
Proč? Vysvětlení je prý jednoduché. Strany jako KDU-ČSL nebo Unie svobody do té doby dostávaly ve vysílání daleko větší prostor, než jim náležel a byly na to zvyklé. “Bratrstvo pravdy a lásky, doplněné o tehdy tolik populární Petru Buzkovou a Stanislava Grosse, bylo v ohrožení!” píše s tím, že tyto skupiny byly zvyklé na masivní mediální podporu a na to, že nejvíce prostoru nedostává ten, kdo získal nejvíce hlasů, ale ten, kdo nejvíce řve a je miláčkem médií.
Fotogalerie: - Fandění na Staromáku
Bobošíková během svého působení na postu ředitelky zpravodajství čelila bojkotu nařízení ze strany podřízených, nátlaku i výhrůžkám. I proto jí byla přidělena ochranka. K tomu, co všechno Jana Bobošíková ve společné knize s Hanou Lipovskou o dění během televizní krize odhalila, se ještě vrátíme později.
Nyní se posuňme dál. Po mimořádně krátkém působení Jiřího Hodače na postu šéfa ČT, který po 22 dnech odstoupil ze zdravotních důvodů a následném opět krátkém působení prozatímní ředitelky Věry Valterové (na jejíž soukromý automobil mimochodem byly z projíždějícího přenosového vozu ČT vylity výkaly z WC, více ZDE), byl novým generálním ředitelem zvolen Jiří Balvín. Ani ten se v ředitelské kanceláři na Kavčích horách dlouho neohřál. České televizi šéfoval asi 21 měsíců.
Přestože podle Bobošíkové udělal tu chybu, že se snažil stávkujícím zaměstnancům vyhovět a kupříkladu odmítl její návrh na zákaz vyplácení mezd všem, kdo stávkují, příliš si tím nepomohl a později dokonce měl schytat rány pěstí.
Jak dále nová kniha popisuje, Balvín se měl stát terčem útoku ze strany šéfa pořadu Reportéři ČT Marka Wollnera. Autorky odkazují na Balvínova slova, jak je v tehdejší době citovala média. “Pan Wollner mi na toaletách řekl, jak je rád, že jsem konečně vypadl z televize. Já jsem na to odpověděl,- že jsem taky moc rád, když vidím, jaké tendenční reportáže tam redaktoři natáčejí. Když jsem vycházel ven, tak po mně pan Wollner zezadu skočil a udeřil pěstí. To už jsme byli ve foyeru, kde mi navíc dal pěstí do obličeje a tekla mi krev. Pak se k němu přidali i další redaktoři - Filip Černý, Patrik Kaizr, který byl úplně opilý, a ještě nějací další. Mám poškozené zuby a rozbitá ústa, už jsem byl u lékaře,” zní citace Jiřího Balvína. Marek Wollner tehdy v médiích uváděl, že byl Balvínem osočen z braní úplatků, na což reagoval tak, že pokud to Balvín zopakuje, “bude se bránit jako muž”.
Balvín prý nicméně během svého působení tlaku stávkujících a televizních odborů podlehl a vycházel vstříc jejím požadavkům. “Bylo mi jasné, že mohu být kdykoliv odvolána, a byla jsem stále připravena. Netrvalo to dlouho a přišel za mnou Jiří Balvín s odboráři a odborářským právníkem. Nemuseli ani nic říkat, hned jsem jim dala předávací protokol a Jiří Balvín mi „šlechetně“ nabídl, že by mohl využít mého ekonomického vzdělání na post evidence toaletního papíru a čistících prostředků. S díky jsem odmítla,” psala Bobošíková, která své vzpomínky na tuto dobu připomněla i v nové knize “Aby bylo jasno aneb Vrátí se Marx a Lenin?”.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
