Kvůli dopadům mimořádných opatření v ekonomice na firmy připravuje kabinet sadu dalších úprav insolvenčního práva. Firmy na sebe nebudou muset podávat dlužnické insolvenční návrhy až do poloviny příštího roku. O mimořádnou ochranu před věřiteli budou moci podniky požádat rovněž do půlky roku 2021. Návrh ministerstva spravedlnosti vláda zveřejnila v knihovně připravované legislativy.
„Základním principem předloženého zákona je v krátkém čase reagovat na ty nejzásadnější problémy, které se s druhou vlnou koronaviru a dalším uzavíráním ekonomiky znovu objevily. Na rozdíl od jara 2020 se však preferují dílčí a cílené změny. Opatření, která jsou příliš plošná či radikální, například suspenze práva věřitele podat insolvenční návrh, by nyní měla zůstat stranou,“ stojí v publikované předkládací zprávě k legislativní úpravě.
Má se například prodloužit lhůta, po kterou vedení podniku v problémech nemá povinnost na firmu podat insolvenční návrh. Původně toto opatření mělo platit do konce letošního roku. Podle návrhu se má prodloužit do poloviny roku 2021. Ustanovení se však netýká firem, které byly v úpadku již před platností současných mimořádných opatření.
Významnou výhodu mají získat společnosti, které požádaly o mimořádné moratorium před 31. srpnem. K prodloužení moratoria podle vládního návrhu nebudou potřebovat souhlas věřitelů. To může posloužit například propojeným leteckým společnostem Smartwings a ČSA nebo výrobci pánských oděvů Blažek. Všechny tyto firmy jsou v ochraně před věřiteli od konce srpna.
Specialisté na insolvenční právo přivítali, že návrh zachoval možnost věřitelů podávat insolvenční návrhy. Od letošního dubna do konce srpna věřitelé podávat insolvenční návrhy nemohli. Jiná ustanovení návrhu ale budí rozpaky.
„Odstranění požadavku na souhlas podpory věřitelů s prodloužením mimořádného moratoria považuji za nesystémový. Podnikatelé dostávají podle stávající koncepce tři měsíce ‚zadarmo‘, a to pouze na základě jednoduchého formuláře a vlastního prohlášení mimo jiné o absenci úpadku. Předpoklad většinového souhlasu věřitelů sloužil jako vybalancování práva. Pokud podnikatel potřebuje další zásah, měl by být schopen si ho vyjednat s těmi, jejichž práva jsou omezena,“ komentoval Petr Sprinz, vedoucí lokální restrukturalizační praxe advokátní kanceláře Allen & Overy.
O moratorium navíc budou moci nově požádat jen firmy, které nebyly v úpadku před 5. říjnem. „Tato úprava opomíjí, že typ dlužníka, pro kterého je mimořádné moratorium primárně určeno, je pořád podstatně ovlivněn předešlými měsíci. Další nedostatek novely lze spatřovat také v umožnění prodloužení mimořádného moratoria i bez souhlasu jeho věřitelů. Pro tak výrazný zásah do práv věřitelů totiž neexistuje žádný legitimní důvod,“ sdělila Danica Šebestová, partner v právní kanceláři Squire Patton Boggs.
Návrh má být v schválen zrychleně ve stavu legislativní nouze.
