Svádí nerovný boj s covidem. Aby udržela svou kavárnu, zastavila byt

Do otevření provozu Lucie investovala svých 200 tisíc korun, dalších 400 tisíc korun si vypůjčila od přátel. Kavárna si našla své zákazníky hned po otevření, jenže krátce nato přišla první covidová vlna.

Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak.

„Ze stotisícových tržeb jsem se dostala téměř na nulu. Ale jen fixní náklady za pronájem, energie, internet, a zálohy na sociální a zdravotní pojištění činí 40 tisíc korun,“ říká Lucie s tím, že jejím prvním krokem bylo omezení nákladů na brigádníky.

Podnikatelka využila možnosti odpuštění záloh na sociální a zdravotní pojištění a čerpala podporu pro OSVČ z programu Pětadvacítka. Stále však byla ve ztrátě, s výjimkou několika letních měsíců. Přitom musela hradit dluhy ze startu svého podnikání. Peníze brala z rodinných rezerv a z dalších půjček od kamarádů. Počítala s tím, že se situace brzy zlepší. Teď ale přišla druhá covidová vlna.

Situace je kritická, říká finanční poradce

Situace paní Lucie je podle finančního poradce skupiny Partners Tomáše Lercha velice vážná. Nemá rezervy, je zadlužená, potřebuje, aby kavárna začala znovu vydělávat, a to se nedaří.

„Ziskovost jejího podnikání před covidem byla kolem 30 000 korun měsíčně. Ty klientka měla na své živobytí. Po covidu bylo podnikání od března do června v měsíční ztrátě 40 000 korun,“ shrnuje její situaci.

V období prázdnin měla sice kavárna otevřeno, ale než se obnovila poptávka, nějakou dobu to trvalo. A přestože už v září byla paní Lucie v černých číslech, dnes znovu doplácí na prudký nárůst covidových pacientů a opatřením proti němu.

„Kdyby šlo vše ideálně, mohla by začít prosperovat na konci roku. Za současné situace jsem ale skeptický. Kavárna totiž vydělává hlavně na speciálních akcích, a těch se dnes lidé nesmějí účastnit,“ upřesňuje.

Zastavila byt a věří, že vše dobře dopadne

Americká hypotéka Úvěr, u kterého dlužník ručí svou nemovitostí. Získá tím výhodnější úrokovou sazbu než u spotřebitelského úvěru. Peníze lze přitom využít na cokoli. Úvěr je možné splácet dlouhodobě, stejně jako u klasické hypotéky i po dobu několika desítek let. Banky v případě americké hypotéky často limitují maximální možnou výši úvěru, třeba do pěti milionů. Pozor – na trhu je i řada nebankovních poskytovatelů amerických hypoték, z nichž ti neseriózní často přímo kalkulují na krach dlužníka a převzetí jeho nemovitosti za pro něj nevýhodných podmínek.

„Samozřejmě, že jsem se hodně napřemýšlela nad tím, zda kavárnu úplně nezavřít, neskončit podnikání. Na druhé straně se ale nechci vzdát a odcházet od rozdělané práce, proto jsem se rozhodla pokračovat dál i za cenu dalšího zadlužení,“ říká nikterak vesele, ale přesto odhodlaně Lucie, která se po dohodě s manželem rozhodla nastalou situaci řešit uzavřením americké hypotéky.

Zastavila byt, ve kterém žije a který je v jejím vlastnictví. Díky tomu získala 800 tisíc korun při zhruba 4% úroku a splatností 20 let.

„Do zástavy dává klientka svůj byt, takže riziko nesplácení je fakticky na ni. Nákladem jsou úroky, ty jsou asi 32 000 za rok a celková výše splátky včetně jistiny je necelých 4 400 měsíčně,“ upřesňuje podmínky úvěru Tomáš Lerch.

Finanční plán jeho klientky je pak následující: 400 000 korun půjde na umoření dluhů přátelům, 200 000 na již sjednané překlenovací půjčky u úvěrových institucí a 200 000 korun zůstane Lucii jako provozní rezerva.

Co podnikatelka riskuje

V otázce, co bude dělat, pokud se jí nepovede úspěšně obnovit podnikání, má Lucie jasno. Vrátí se do zaměstnání a je smířená s tím, že ze svého platu úřednice bude muset splatit 800 tisíc korun i s úroky, které ji dosud stála její kavárna.

„Jsou to 4 400 korun měsíčně po dobu 20 let. To bych měla zvládnout platit i v případě, že můj cíl udržet kavárnu a dál ji rozvíjet nevyjde,“ říká.

Tomáš Lerch nechce předjímat, co bude. Všem začínajícím podnikatelům ale radí mít dobrý byznys plán, který od začátku dosažení ziskovosti počítá s kumulací rezervy na horší časy. Jednoznačně doporučuje mít oddělené soukromé a firemní peníze. A i po rozjezdu podnikání mít i svou soukromou rezervu pro nečekané situace alespoň na půl roku.