Vychází monografie o Zvukové paměti, do mezinárodního výzkumu se zapojili i muzikologové z Univerzity Karlovy

U belgického nakladatelství Brepols právě vychází hlavní výsledek evropského projektu HERA Sound Memories (Zvuková paměť). Ten probíhal na pěti evropských akademických pracovištích včetně pražské Karlovy Univerzity. Kolektivní monografie s názvem Sounding the Past. Music as History and Memory (Rozeznít minulost. Hudba jako dějiny a paměť) vyšla tedy také díky práci českých muzikologů Lenky Hlávkové, Davida Ebena a Jana Ciglbauera.

Projekt probíhal pod vedením mezinárodně uznávaného specialisty na pozdní středověk Prof. Karla Kügleho. Ten koordinoval svůj tým v letech 2016–2019 a propojil tak muzikologická pracoviště na Rijksuniversiteit v nizozemském Utrechtu, na britské University of Cambridge, Universität Zürich, polské Akademii Nauk a na pražské Karlově Univerzitě. Titul systematicky pojednává různé podoby vztahu k minulosti, které se významně otiskly do formování evropské hudební kultury pozdního středověku a raného novověku. Čtenář je zván na objevitelskou cestu kontinentem od počátků nového chápání hudební minulosti v Paříži v raném 13. století až po období reformace, kdy starší hudba plnila složité a mnohotvárné úlohy, ať už v samotných hudebních pramenech, komunitách nebo i celých regionech.

Jan Ciglbauer, Lenka Hlávková a Paweł Gancarczyk v Budapešti v dubnu 2017 při výzkumu pramenů, foto Pavel Mráček

Hudba minulosti je pro dnešní Evropany samozřejmou součástí kultury. Slýcháme ji běžně na koncertech i v médiích a často ani nepřemýšlíme o tom, jak je vlastně stará. Historická hudba může sloužit jako symbol a připomínka významných událostí nebo jako zprostředkovatel závažných myšlenek, které ani není nutno vyjadřovat slovy,“ psala pro Harmonii na začátku celého projektu Lenka Hlávková. „Ve všeobecném povědomí je rozšířen názor, že se ke své minulosti začali lidé cíleně obracet teprve v 19. století. Jak ovšem ukazují hudební prameny z přelomu středověku a novověku, tento fenomén je mnohem starší, jenom se mu v dosavadních výkladech dějin hudby nedostávalo náležité pozornosti. Díváme-li se totiž na hudební historii pouze jako na dějiny (ve své době) nové hudby komponované velkými osobnostmi ve významných hudebních centrech, paradoxně vidíme pouze špičku onoho pověstného ledovce. Jeho potopená část, ke které můžeme přirovnat většinu dobové hudební kultury, nám tak vesměs uniká.“

Zvláštní pozornost autoři monografie věnovali užívání starších stylů a hudebních tradic v kontextu náboženství i politické situace své doby. Svazek je zakončen úvahami o vztahu naší doby k hudební minulosti, jejím vlivu na kompoziční praxi, hudební interpretaci i další sféry života. Publikace je dostupná i elektronicky zde.

Sdílet článek: