Extraliga a další české soutěže stojí. V pondělí uplynulo osm dní, co se nesmělo ani trénovat. Ve Švýcarsku hokej i přes omezení běží víceméně jako jindy. Ani návštěvy nebyly tak přiškrcené jako u nás, když fanoušci do ochozů mohli. „Pořád je to zlaté proti tomu, co se děje v Čechách,“ povídá útočník Jiří Novotný (37), který působí v Ambri-Piottě.
Koronavirem nestrašili tak, jako u nás. Stadiony se dosud mohly zaplnit do dvou třetin kapacity, známých případů nákazy se vyskytlo podstatně míň. „Atmosféra byla docela dobrá,“ soudí Jiří Novotný, který stihl v sezoně zatím tři duely, momentálně nehraje kvůli zranění kolena. Ale možná i ve Švýcarsku začíná přituhovat. Vláda kantonu Bern ohlásila, že na zápasy pustí jen tisícovku návštěvníků. Oblast zahrnuje tři elitní kluby: Bern, Biel a Lausanne. Ty se bouří a reagovaly otevřeným dopisem. V dalších oblastech doufají, aby si opatření nevzaly za příklad i jejich vlády.
Dosud byla opatření ve Švýcarsku volnější než v Česku. Zvládají koronavirovou krizi líp?
„Pořád je to zlaté proti tomu, co se děje v Čechách. Od zahájení soutěže můžeme hrát, samozřejmě i trénovat, diváci můžou na stadion, každý tým má předepsanou kapacitu, jakou může naplnit. Nejvíc Curych a Bern, kde mají největší haly. Kdyby se však situace měla zhoršovat, určitě by se něco stalo. Myslím, že hodně lidí nemoc prodělalo, aniž by o tom vědělo. Pamatuju si, jak se koncem minulé sezony v kabině objevily u někoho podobné příznaky. Jenže teď to nabírá jiné obrátky.“
Co testování?
„Tři dny před začátkem ligy nás testovali všechny. Včetně manažerů, trenérů, kustodů. Máme nakázáno, že jakmile se u někoho objeví jakýkoli symptom, okamžitě musí volat doktorovi a ten ho pošle na test. Tři, čtyři kluci se cítili špatně, zůstali doma, ale testy pak měli negativní. Bylo to klasické nachlazení.“
Když jste zmínil povolenou kapacitu, naplnila se vůbec? Nebojí se lidé přijít?
„První zápas jsme hráli v Bernu a bylo to naplněné komplet. Tam chodí lidi vždycky. U nás v Ambri se to taky naplní. Ve Švýcarsku chodilo na hokej vždycky hodně lidí, případů nákazy se vyskytlo o hodně míň než v Čechách. Zatím zavřeli jen bary, restaurace fungují dál. Ale musíte se identifikovat, nahlásit bydliště, všude chodit s rouškou. Na zimákách taky. Případů přibývá, pokud by to narostlo jako v Čechách, určitě by se nehrálo.“
V extralize se promořily tři čtvrtiny hráčů a dalších členů týmů. Jak to vypadá ve Švýcarsku?
„Do karantény musely zatím dva celky. Ve Fribourgu to měli asi tři, čtyři kluci, v Luganu to začalo jedním, nakonec se nakazilo stejně tolik. To bylo minulý týden. Jejich zápasy se odložily, o dalších případech jsem neslyšel. Ovšem celkově je to nesrovnatelné s tím, co se děje v Čechách.“
SC Bern reagoval na nařízení vlády kantonu ostrým otevřeným dopisem, bouří se i další kluby. Nicméně, jsou Švýcaři ukázněnější, pokud jde o dodržování zásad bránících epidemii?
„Celkově se opatření dodržují. I když na ulicích lidi mít roušky nemusí, jen nově na zastávkách, hodně jich je nosí. Nás upozornili, abychom se vyhýbali různým restauracím a raději jedli doma, když si chceme dát pivo, tak taky doma. Musíme dodržovat určité zásady, jakmile přijedeme na zimák, okamžitě na parkovišti nasadit roušku, nosit ji ve společných prostorách. Už proto, aby nás někdo nenařkl, že to nedodržujeme. A je hlavně v zájmu všech, aby se hrálo.“
Do jaké míry vám sáhli na platy?
„Jak kde, každý tým to měl jinak. Ambri je klub s nižším rozpočtem než Lugano, Laussanne, Bern. Hokej podporuje několik menších firem, jinde za sebou mají movité sponzory. Ale obecně se to pohybovalo kolem nějakých patnácti, dvaceti procent. Hráči, kteří podepsali za velké peníze, nadšení asi nebyli. Ale všichni pochopili, že se to netýká jen sportu. Museli jsme to vzít, jak to je. Zavírají se hospody, hotely, podnikatelé krachují, zasáhlo to lidi všude na světě. Takže jsme souhlasili. Kdybychom to neudělali, týmy by se dostaly do obrovských finančních problémů, které by se mohly promítnout i do dalších let.“
V Bernu chystali studii, která by měla dokázat, že zápasy s diváky jsou při dodržování pravidel bezpečné. Co tomu říkáte?
„O té studii jsem četl, vypadá zajímavě. Investují se velké peníze, aby se všichni cítili bezpečně. V Curychu dali plexiskla i mezi hráčské střídačky. V Ambri narychlo, během dvou týdnů, namontovali sedačky do sektoru na stání, kde bývá kotel, aby se tam vešlo co nejvíc lidí. Každý divák dobrý, cena vstupenky se v Ambri pohybuje v průměru kolem padesáti, šedesáti švýcarských franků. To je obrovský peníz. Proto dělají maximum, aby se liga nepřerušila. Co tady vidím, to je právě obrovská, extrémní snaha lidí z vedení klubu, aby se za každou cenu mohlo hrát. Náš manažer z toho má hlavu jak balon, ale bojuje ze všech sil. Uvědomuje si, jaký to může mít dopad. Podobně k tomu přistupují i jinde.“
Do Davosu se vrátil Joe Thornton. Nezaplaví švýcarskou ligu hráči z NHL, kteří jsou do konce roku bez místa?
„Thornton má z Davosu manželku. Tráví tam celé léto a děti chodí do školy, hrál tam během dvou výluk NHL. Kvůli tomu se vrátil. Ale hrají tu mladí Švýcaři, kteří byli na hraně farmy a NHL. V Luganu mají Philippa Kurasheva, prošel s nimi už celou letní přípravu, i jiné kluby taky mají pár podobných. Jsou mladí, potřebují hrát a týmy NHL jim to povolily.“
Jak by se vám zamlouval případný návrat Dominika Kubalíka do Ambri?
„My bychom vzali Kubaldu všema deseti. Ale podepsal novou smlouvu a myslím, že by to Chicago ani nepovolilo. Nešlo by do rizika, že mu tady někdo urve nohu.“
Taky pojistka by byla i na Švýcary drahá. V téhle době…
„Takový hráč je dražší, než když je mu devatenáct, dvacet a pořád jede v dvoucestném kontraktu. Kluby chtějí, aby mladí nestáli a hráli. A musím říct, že jsou výborní.“
