Kostel sv. Stanislava v Mohelnici při stavbě podporovali tři biskupové

20. říjen 2020

Před pár lety byl po stavbě kanalizace odkryt původní hřbitov v Mohelnici, který po vzniku města začal fungovat kolem farního kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici. V 16. století vyvstala potřeba zřídit ve městě hřbitov nový. A právě díky tomu byl ve městě postavěn druhý kostel, zasvěcený sv. Stanislavu.

Kříž u kostela

Místo, kde byl hřbitov a kostel zřízen se nacházelo již za městskými branami. Kolem vedla cesta směřující k brodu a později mostu mezi Mohelnicí a Stavenicí. Původně zde stála prastará kaple sv. Barbory, která však nedostačovala potřebám zádušních mší a tak kolem roku 1577 bylo rozhodnuto o stavbě nového kostela.

Velkou zásluhu na jeho budování měl mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Právě on uhradil z větší části i finanční náklady spojené se stavbou. Paradoxem je, že se dokončení stavby nedočkal. Umírá v roce 1580. Na jeho místo na pražském arcibiskupském stolci usedá opět rodilý Mohelničák - Martin Medek. Zástupci města jej opět požádali o spolupráci na stavbě kostela, který nebyl ještě dokončen a on věnoval kalich, kříž a přislíbil zakoupit tři nové zvony.

Náhrobní desky zazděné do zdi kostela

Také olomoucký biskup Stanislav Pavlovský přislíbil pomoc a slíbil městu věnovat dřevěný oltář s obrazy. Právě on v roce 1584 kostel se hřbitovem vysvětil. I přesto, že od smrti Antonína Bruse uběhly již čtyři roky, při slavnosti svěcení byl jeho odkaz s díky připomínán.

Hřbitov byl dostavěn právě včas. Téhož roku postihla město první morová rána a tak nové hroby na sebe nenechaly dlouho čekat.

Latinský nápis vyzývá k pomoci mrtvým, protože jednou budeme na jejich místě

Kostel to neměl za městskými hradbami lehké. Za třicetileté války byla v roce 1642 Mohelnice vypleněna švédským vojskem pod velením Gabora Betlehena. Město utrpělo obrovské škody a s ním byly zničeny i kostely. Chrám sv. Stanislava se dočkal opravy až v roce 1664, kdy se do rekonstrukce pustili sami farníci podporováni. Opravy se protahovaly a až 26. července 1695 byl kostel díky podpoře biskupa Karla II. z Lichtenštejna právě jeho osobou nově vysvěcen. Jeho znak byl umístěn nad hlavním vstupem do kostela do roku 1992, kdy jej bohužel neznámí zloději odcizili.

Při požáru roku 1739 však kostel vyhořel. Osm let trvalo, než byl opět opraven. Na věž už ovšem peníze nezbyly, a tak byl kostel bez věže až do roku 1856, kdy byla věž opět postavěna. Tím byla uzavřena etapa proměn chrámu. Nejedná se rozhodně o malý kostelík. Jeho loď je dlouhá 27 metrů a široká 8 metrů. Co do zdobnosti, nějaké zásadní okrasy zde nečekejte. Jeho fasáda i portály jsou spíše strohé.

Od 20. let 20. Století sloužil kostel mimo své hřbitovní funkce i jako chrám s českými bohoslužbami v jinak německé Mohelnici. Ve čtyřicátých letech byl zrušen místní hřbitov a prostranství kolem kostela se začalo proměňovat na park. Dodnes zde však najdeme několik napůl povalených náhrobků, které zde zbyly. Naopak na zdi kostela jsou k vidění náhrobky, které se zachovaly lépe. Patřily významným obyvatelům Mohelnice ale třeba i rodičům místního faráře.

Bohužel, většina nápisů je v němčině

Kostel stojí trošku stranou zájmu turistů, kteří do Mohelnice dorazí. Také park kolem by si zasloužil větší údržbu. I tak však je důkazem někdejšího významu Mohelnice v církevním světě i pomníkem slavných rodáků na pražském biskupském stolci.

autor: kbz
Spustit audio