„Koncem srpna se mi při procházení pole, které bylo již zemědělsky upraveno, podařilo na povrchu najít tři míšeňské groše. Poté již následoval detailní průzkum místa, v rámci něhož se podařilo dohledat všechny mince, které jsou součástí výstavy,“ popsal svůj šťastný den nálezce mincovního pokladu.
Přesné místo nálezu ani on, ani pracovníci muzea neprozradí, kvůli nájezdů nelegálních hledačů pokladů, kteří archeologické lokality často ničí.
 |
„Mince jsme nacházeli na území dlouhém zhruba patnáct metrů tak, jak byly roztažené orbou. Hlavní depot ležel v hloubce 40-45 centimetrů pod zemí,“ dodal Krejčí.
Hlavní nález tvořilo téměř 220 mincí, které zůstaly slepené v jednolitém shluku na ploše o málo větší než je dlaň. Z ní pak pluh při zemědělských pracích roztáhl mince až na povrch a místo nálezu.
Drobné mince tak musel na poli detailně dohledávat už s pomocí detektoru i dalšími kolegy detektoráři Miroslavem Bartošem a Pavlem Novotným.
„Sbírka představuje zhruba tři sta mincí, z nichž je kolem osmdesáti mincí grošovních. Nejstarších je sedm pražských grošů z dob Václava IV. Nález skrýval ale i míšeňské groše či jednostranné bavorské a rakouské halíře,“ doplnil numismatik muzea Václav Šťástka.
Šťástka podotkl, že přesný počet a druh mincí bude znám až po zásahu konzervátorů. Některé mince jsou totiž po několika staletích pobytu pod zemí stále slepené k sobě. Pracovníci muzea ale chtěli veřejnosti záměrně představit předměty v surovém stavu, v jakém je při objevech nacházejí.
Co se dalo v první polovině 15. století za nalezené mince koupit?Kdo a proč si peníze pod zemí ukryl zřejmě již nikdo nezjistí. Běžný člověk si však nemohl takové peníze v první polovině 15. století ušetřit. Například plat zednického či tesařského mistra byl 2-3 pražské groše, stejně jako dnes ale záleželo na lokalitě, kde pracoval. Nádeník nebo ten, kdo vykonával pomocné práce, bral jeden pražský groš denně. Potřebná hodnota, aby člověk přežil, pak byla půl groše na den. Dva míšeňské groše měly hodnotu jako jeden pražský. Kráva stále 30 pražských grošů, tažný kůň 100-130 grošů, slepice 1,5 groše, vajíčka dva halíře. Spousta lidí však v té době pracovala jen za jídlo. |
Na řadě mincí jsou také patrné zbytky rezu, který ukazuje na to, že byly původně uschované v nějaké kovové schránce.
Nelegální detektorářiCelá oblast Českého středohoří patří k nejvýznamnějších nalezištím takzvaných pravěkých horských depotů, což jsou ukryté či úmyslně uložené cenné předměty hlavně z doby bronzové. Podle ředitele Podřipského muzea Martina Trefného však bohužel celé území ve velkém již od 90.let minulého století devastují nájezdy nelegálních detektorářů a 90 procent nalezených artefaktů se vůbec nedostává do muzeí a k odborníkům, ale končí bez vědeckého prozkoumání v soukromých sbírkách jak u nás, tak v zahraničí. |
„Železo degraduje rychleji než ostatní kovy, a tak ta krabička nepřežila. Nedochovaly se nám ani případné zbytky látek, v nichž mohly být mince zabaleny,“ řekl ředitel roudnického muzea Martin Trefný.
V okolí místa nálezu objevili archeologové i několik střepů keramiky. „Možná byly mince schovány v krabičce a ještě vloženy do keramické nádoby,“ typuje Trefný s tím, že nečekaný nález řadí odborníci k nejdůležitějším archeologickým objevům v regionu za posledních deset let.
Mince se staly součástí výstavy Kovová minulost Podřipska, jejíž start měl navázat na prezentaci vzácného nálezu. Kvůli momentálním hygienickým opatřením, si ale veřejnost na prohlídku pokladu musí počkat až do doby, než se omezení zmírní.
Součástí výstavy budou i další historické unikáty z okolí Roudnice nad Labem nalezené v minulých letech. Tahákem může být například plastika bronzového koníčka z období 5.-1. století před Kristem, čtyři stříbrné a jedna zlatá keltská mince ze 3. až 2. století před Kristem či zhruba čtyři tisíce let staré kovové ingoty.
