Genetičtí inženýři bojují proti skrytému hladu

Přes 2 miliardy lidí v dnešním světě trpí podvýživou mikroživin, tedy nedostatkem určitých vitamínů a minerálů. Nejvíce jsou postiženi chudí lidé rozvojových zemí. Jejich strava obsahuje laciné zdroje kalorií, které ale obvykle neobsahují mnoho mikroživin.

Často se stává, že lidé ani nevědí, že mají nedostatek mikroživin. Proto se hovoří o „skrytém hladu“ (hidden hunger). Jedním z možných řešení je klasické šlechtění plodin, jehož cílem je zvýšit obsah mikroživin v plodinách. Takové postupy se nazývají biofortifikace.

Během posledních 20 let se objevila řada biofortifikovaných plodin, které byly vyšlechtěné konvenčními metodami. Jsou mezi nimi batáty a kukuřice s vitamínem A nebo pšenice a rýže s vyšším obsahem zinku. Tyto plodiny se osvědčily v několika rozvojových zemí, kde zlepšily situaci s výživou. Klasické šlechtění má ale své limity a biofortifikace nefunguje u všech plodin.

Časopis Nature Communicarions nedávno uveřejnil článek, podle něhož může genetické inženýrství účinně podpořit vývoj biofortifikovaných plodin. Transgenní přístupy mohou oproti konvenčnímu šlechtění vytvořit plodiny s mnohem vyšším obsahem mikroživin.

Dominique Van Der Straeten z belgické Ghent University a její kolegové o vyzkoušeli s foláty u rýže a brambor. Genetické inženýrství může také zajistit podstatné omezení ztrát obsahu vitamínů v plodinách po sklizni.

Líbil se Vám tento článek? Doporučte jej svým známým.

Více informací najdete zde: