Virolog: Covid máme přečtený, s plnými špitály nám to ale bude k ničemu. Proč se inspirovat kritizovanou Čínou

Česko má více nakažených než miliardová Čína. Čísla nemusí sedět, ale pandemii zvládla lépe, říká sinolog

Aktuálně Česko eviduje za celou dobu pandemie podle dat ministerstva zdravotnictví 182 tisíc případů nákazy a 1 513 úmrtí s covidem. Čína, která má asi 130krát více obyvatel než Česká republika, zaznamenala podle dat Worldometers.info  85 704 případů nakažených a 4 634 úmrtí. Křivka růstu v Číně se úplně zastavila na začátku března. Nejvyšší počty nakažených měli Číňané v únoru, v průměru to bylo okolo 3 000 za den.

Nákaza v Číně začala tutláním informací a selháním zdravotního systému v několika městech, tvrdí virolog Jiří Černý, který se zabývá původem viru SARS-CoV 2. „Věděli, že se v populaci šíří virus, který způsobuje těžké zápaly plic, že se jedná o koronavirus a že je blízce příbuzný viru, který před sedmnácti lety způsobil pandemii SARS,” říká Černý.

Čínská lidové republika však v prosinci 2019 zvolila stejnou strategii jako v roce 2002 a 2003, kdy se epiedemii SARS snažila zatajit. Bylo zakazováno šířit informaci, že tato nákaza v populaci existuje. „Asi nejznámější, ale ne jediný, je v této souvislosti případ doktora Li Wenlianga, který se následně i sám nakazil a zemřel na covid-19. Doktor Li Wenliang byl přitom loajální člen komunistické strany a jednal v hluboké víře, že režimu pomáhá,” říká Černý.

V lednu nasadila Čína drakonická opatření. Při počtech nakažených nižších než nyní v Česku začali v zemi zavírat milionová města či vyhlašovat zákazy vycházení. Virolog se domnívá, že opatření byla v počátcích tak trochu „na oko”. „Myslím, že reakce Číny byla trochu přehnaná. V té době potřebovala ukázat světu, že už situaci nebere na lehkou váhu, tak jako v prosinci, kdy se vše snažila ututlat.”

Opatření zabrala. Během několika měsíců dostala Čína, zdá se, situaci pod kontrolu. V současné době téměř žádné přírůstky neeviduje. „Pokud se jedná o východní část Číny a především velká města jako je Peking, Šanghaj a podobně, tak myslím, že můžeme věřit tomu, že situace je pod kontrolou a lidé tam neumírají na ulicích ani po tisících v nemocnicích,” říká Černý.

Virolog RNDr. Jiří Černý, Ph.D.

“Jiná situace ale může být v odlehlých oblastech, jako je Tibet nebo Ujgurská oblast. Tam si dokáži představit, že by se nákaza mohla šířit v převýchovných táborech bez toho, aby se tato informace dostala do zahraničí,” dodává.

Virolog tvrdí, že situaci na začátku Čína nezvládla hlavně z toho hlediska, že svým přístupem umožnila rozšíření viru do celého světa. „Pokud by situaci zvládla podchytit v zárodku, tak by nemoc neunikla do okolního světa a nezažívali bychom současnou pandemii,” je přesvědčený odborník. „Je ale nutné říci, že poté, co Čína situaci přiznala, podnikla veškeré kroky k tomu, aby epidemii na svém území dostala pod kontrolu, což se jí podařilo.” 

Strašák jménem kolaps zdravotnictví

Většina evropských států je aktuálně ve výrazně horší situaci než Čína, jak popisuje The Guardian. Rozdíl je v tom, že dnes již máme o viru mnohem větší poznatky a zatím nám stačí nemocniční kapacity. Pokud se však situaci nepodaří dostat pod kontrolu a dojde ke kolapsu zdravotního systému, může být vše ještě horší než například v lednu ve Wu-chanu.

„Naštěstí jsme se v průběhu posledního roku dozvěděli o SARS-CoV-2 mnoho důležitých informací. Víme jakým způsobem se v populaci šíří a jak jeho šíření účinně blokovat. Lékaři otestovali mnoho variant podpůrné léčby nemocných pacientů,” říká virolog. Poznamenává však, že naše poznatky mohou být k ničemu, pokud budeme mít zahlcené nemocnice a nebudeme je moci aplikovat.

Aktuálně prý máme nakročeno k italskému či wu-chanskému scénáři z počátku pandemie, pokud šíření viru nezpomalíme. „Situace ve Wu-chanu byla asi podobná jako na jaře v severní Itálii nebo ve Španělsku. Je zde ale reálná šance, že pokud se v ČR rychle nepodaří situaci dostat pod kontrolu, tak se podobný scénář může opakovat i u nás,” tvrdí virolog Černý.

Poučení pro Česko

Čína na začátku pandemie účinně zatáhla ruční brzdu. Vláda nenařídila plošnou karanténu, ale zavřela pouze ta města, kde k šíření docházelo. Dále navázala na již existující trasovací systém a nastolila dlouhodobá opatření, která umožňují s virem žít. „Myslím, že v Číně měli dobrý základ v již existujících systémech na monitoring obyvatelstva, které se používaly za jiným účelem,” podotýká doktor Černý.

Podle virologa je plošná karanténa však pouze nutným krokem, pokud se situace vymkne kontrole. Lockdown funguje na stabilizaci situace, ale není dlouhodobým řešením. „Cesta k dlouhodobému úspěchu ale, myslím, nevede přes plošné jednorázové restrikce. Ty slouží k tomu, aby se situace, která se vymkla kontrole, zase pod kontrolu dostala,” uvádí virolog.

V České republice se sice podařilo první vlnu nákazy zastavit, avšak následně se situace opět fatálně zhoršila. „V Česku jsme účinný, a přitom ne příliš omezující systém jak normálně ve stínu epidemie žít, vymysleli. Nepovedlo se jej ale plně uvést do praxe,” myslí si odborník.

„Stále tvrdím, že systém chytré karantény založený na oněch třech pilířích trasování (eRouška, sledování přes Mapy.cz a sledování telefonního signálu) by mohl být účinný, kdybychom celou tuto věc po česku neodflákli. Kvůli dlouhodobému podfinancování hygienických stanic nebyli jejich zaměstnanci zvyklí pracovat s moderními technologiemi. Řešení navíc mělo a myslím, že stále má, mnoho děr,” hodnotí Černý, který doporučuje například využití odborníků z technických univerzit.

Čína i díky podezřelým praktikám vede v závodě o první vakcínu. Bude do konce roku, slibuje Peking

Nyní je Česko podle něj ve stavu, kdy je třeba celou situaci dostat pod kontrolu. „Situaci v ČR považuji za natolik alarmující, že je nutné zatáhnout za záchrannou brzdu a epidemii zpomalit pomocí drastických opatření,” doporučuje virolog. Dále zdůrazňuje, že opatření se musí vždy opakovaně a srozumitelně vysvětlovat, aby jim občané rozuměli. V tom podle něj Česká republika selhává.

Podle virologa Černého je zásadní přemýšlet do budoucna, jak se s virem naučit žít. „Ihned by měla následovat dlouhodobá opatření s využitím chytré karantény, která by umožňovala rychlé odhalení infikovaných jedinců a následně bezprostřední (v řádu hodin, maximálně do jednoho dne) identifikace jejich kontaktů a testování těchto kontaktů v nejbližším vhodném termínu. Tento systém ale musí být komplexní, důkladně propracovaný, aby se předcházelo vytváření chyb,” uzavírá Černý.