Už se nechci zabývat temnými věcmi, říká typograf a blackmetalový hudebník František Štorm

21. říjen 2020

Hřbitovy, fonty používané na náhrobních kamenech, mystika a poetika spojená s věcmi posledními – tam byl řadu let jako doma typograf, ilustrátor, zakladatel blackmetalové kapely Master’s Hammer a třetina funerálního projektu Mortal Cabinet František Štorm. „To už je dávno, teď mě lákají jiné věci. Krása přírody a život v ní,“ řekl ve Vizitce, kam ho pozvala Hana Slívová.

Kdyby světem neobcházel koronavirus, vybíral by František Štorm letenky směr indická republika Goa. Už dvacet let tam tráví zimu – čerpá inspiraci, kreslí a raduje se, když opice skáčou po drátech elektrického vedení s takovou vervou, že mu odpálí adaptér od laptopu. Letos zůstane doma, bude malovat a pracovat na ilustracích deníku svého oblíbeného autora, filozofa a básníka Henry Davida Thoreaua.

Stavitelé, bibliofilská edice

I o něm a tužkárně jeho otce, první továrně svého druhu v Americe, se zmínil ve své zbrusu nové knize Stavitelé. Jedná se o (tužkou) ilustrovaný stavební deník, který si Štorm vedl od léta 2018 do začátku roku 2020, kdy vedle chaty v jižních Čechách stavěl ateliér. Stavební deník si ze zákona musí vést každý člověk, který se potýká se stavbou. Štorm však zdánlivě banální informace o izolačních deskách a řemeslnících, kteří si přicházeli a odcházeli dle libosti, doplnil čtivým a vtipným popisem lidských povah a vztahů, zkrátka postřehy z každodenního života: čtenář se tak dozví, co autor rád vaří, kam se se svou ženou jezdí koupat anebo jak se to má v okolí Třeboně s toulavou zvěří.

Maska červené smrti, olej na plátně

Původně si myslel, že deník ve formě sešitku rozdá několika vesnickým přátelům, kteří mu se stavbou výrazně pomohli. Nakonec se ale z knihy s „božským laudatiem“ od teoretika Josefa Kroutvora stal hit Velkého knižního čtvrtka.

„Celé jsem to začal psát opravdu jen jako stavební deník, ale přestože jsem měl nasmlouvané party řemeslníků, objevovaly se na stavbě dny a týdny prostojů. Zjistil jsem, že nejen stavba, ale i prodlevy jsou zajímavé, a začalo se mi v hlavě sbírat přesvědčení, že řemeslníci, kteří nakonec přijdou, do vznikajícího domu vkládají energii, která vyzařuje ze zdí a stropu a dělá v domě dobrou náladu.“

Chvála nového písma

Ve Vizitce mluvil František Štorm o svých studiích typografie na UMPRUM, silně autorský rukopis tehdy v jeho generaci podporovala osobnost československé typografie Jan Solpera. Vysvětlit, proč je dobré, aby typograf – má-li na to čas – každou zakázku opatřil zbrusu novým autorským písmem, jaký má rutina vliv na jeho (ne)setrvávání u jednoho druhu aktivity, proč má dnes raději rozmáchlé tahy štětcem, ačkoliv techniku lino či dřevorytu ovládal a ovládá dokonale, a také proč není navzdory knize Stavitelé deníkový typ.

Anděl pitvornosti, akryl na plátně

„Nápady si zapisuju do počítače, kreslím si je do sešitu anebo si je rovnou nahrávám na mikrofon,“ vypočítává. „A dostávám je na cestách, v letadle do Guatemaly, anebo při procházce v bačkorách po hrázi. Mám takové speciální pantofle do bláta. Uvařím si hrnek čaje, sednu si na hráz a jen tak koukám. To stačí. Co jiného člověk potřebuje.“

Ve Vizitce několikrát zaznělo, že inspiraci dnes František Štorm hledá hlavně v přírodě – ať už jsou to jižní Čechy, anebo Indie. K odklonu od temna mu pomohl i kurátorský náhled hudebníka Vladimíra 518, který Štormovi před dvěma lety připravil výstavu v rámci Mezinárodního bienále grafického designu v Brně. „Ta výstava byla hodně poznamenaná Vladimírem. Jsem mu vděčný, že mi moje věci ukázal z jiného pohledu. Uvědomil jsem si, že už se nechci zabývat těmi temnými věcmi.“

Spustit audio