Opoziční poslanci kritizovali vládu v interpelacích. Premiér přiznal chyby v komunikaci

Premiéra Babiše požádal předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan o zveřejnění dat ke koronaviru a následující plán vlády na snížení nákazy. „Vy od nás chcete, abychom vám řekli dopředu, co bude. Ale to dneska neví nikdo na planetě,“ odvětil předseda vlády. Podle Babiše předsedové politických stran potřebná data dostali a vláda dělá vše pro to, aby se zvýšila kapacita lůžek a ventilátorů.

Podle Rakušana však nemá kabinet jasný plán, který by stanovil, jaká opatření se budou v případě zhoršování situace přijímat, či při zlepšování rušit. S Babišem se ale předseda STAN shodl na tom, že lidé musí opatřením zejména důvěřovat.

Na zlepšení komunikace pracujeme, zaznělo od Babiše

Poslanec Dominik Feri (TOP 09) upozornil na mezery v komunikaci vlády při přijímání opatření. Nestačí podle něj jen vyvěsit dokument psaný právnickým jazykem na webovou stránku, ale je třeba srozumitelně jednotlivé restrikce vysvětlit.

„Já vám rozumím, já se snažím zlepšovat komunikaci,“ řekl Babiš. Ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi (za ANO) premiér nařídil ucelit komunikaci a pochválil jej za zodpovídání dotazů na Twitteru. „Víme, že to je naše slabá stránka, vylepšujeme to,“ řekl předseda vlády. „Lidé se prostě ptají, co se bude dít, až se vrátíme aspoň v nějaké formě do nějakého normálu,“ uvedl ve sněmovně i poslanec za vládní ANO Patrik Nacher.

Ostře se předseda vlády naopak pustil do pirátské poslankyně Olgy Richterové. „Máme nejvyšší počet mrtvých ve srovnání s okolními státy,“ uvedla při interpelacích s odkazem na data evropského centra ECDC. Toto tvrzení ale Babiš označil za lež a manipulaci. „Normálně lžete,“ reagoval, čísla podle něj nesedí.

Podle Richterové jde o asi sedm desítek mrtvých denně a v přepočtu na počet obyvatel se momentálně v žádné evropské zemi neumírá na covid-19 tolik jako v tuzemsku. S tím ale Babiš nesouhlasil a debatu označil za nechutnou.

Metodiky sčítání obětí se podle něj v každé zemi liší. I ECDC vyzvývá čtenáře, aby k číslům přistupovali opatrně s ohledem na různou metodiku jejich sběru. Míra zemřelých v Česku je však nyní dramaticky vyšší než kdekoliv jinde v EU.

Podle Věry Kovářové (STAN) panují nejasnosti i v omezování veřejné dopravy. Na jaře žádala vláda dopravce o zachování spojů, pak jim ale podle Kovářové odmítla proplatit kompenzace. Nyní zase ministr zdravotnictví rušení spojů kritizuje, protože podle něj povede ke shlukování cestujících.

Podle Babiše nyní počet cestujících dosahuje asi 40 až 45 procent běžné kapacity a dopravci sami podávají návrhy na omezení spojů. „Ministerstvo dopravy deklarovalo, že připravuje kompenzační mechanismus pro dopravce v objednávce státu za období jara letošního roku,“ řekl. Nepočítá se podle něj ale s podporou pro komerční spoje ani pro regionální a městskou dopravu.

Babiš se v interpelacích věnoval také operačnímu programu REACT – EU, na který upozornil občanskodemokratický poslanec Jakub Janda. Česko by v něm mělo podle premiéra dosáhnout na miliardu eur, většina z peněz by pak měla směřovat do zdravotnictví. „Nutně potřebujeme mít přístroje, které zabezpečí dostupnost zdravotní péče všude, nejen v největších nemocnicích,“ uvedl. Celková částka je ale nižší než požadovaná, některé návrhy jako rozvoj cyklodopravy nebo kyberbezpečnosti, tak bude nutné financovat z jiných programů.

Dotazy ale směřovaly i na další členy vlády. Petr Gazdík (STAN) interpelaci směřoval na ministra zdravotnictví, možný korupční potenciál podle něj mají zakázky spojené s polní nemocnicí v pražských Letňanech. Do 30. listopadu podle něj bude pronájem činit 26 milionů korun a s ohledem na vývoj nákazy lze předpokládat, že bude fungovat déle.

Letňanské výstaviště si k tomu pronajala Nemocnice Na Bulovce, jejího ředitele k tomu pověřil ministr Prymula. „Cena se výrazně snížila z původního požadavku, ale samozřejmě uznávám, že cena vysoká je,“ řekl Prymula, prověření smlouvy se nebrání. Ministerstvo podle něj mělo další tři nabídky na prostory pro polní nemocnici, žádný z nich ale nebyl vhodný. Využita bude podle jeho předpokladu hlavně kolem 10. listopadu. Celkem bude pro pacienty s koronavirem 15 500 lůžek.

Na ministra zdravotnictví se obrátil i poslanec za vládní ANO Patrik Nacher, který chtěl objasnit dlouhodobý cíl vládních opatření. „Problém je, že pokud přijmeme nějaká opravdu tvrdá opatření, tak se dostaneme do situace, že po několika týdnech, zpravidla dvou až čtyřech (…), nemoc se zase vymýtí a budeme mít dva tři měsíce klid. Ovšem potom se zase vrátí,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Podle Prymuly je tak možné buď otestovat všechny obyvatele jedoduchým testem a infikované na dva týdny izolovat. Takovým ale vláda nedisponuje, antigenní testy vykazují určitou míru chybovosti. Druhou strategií je očkování. První dávky vakcíny by do Česka měly dorazit na konci tohoto roku, největší část by měla ale přijít v polovině roku 2021. Do té doby je podle Prymuly těžké „najít nějaké bližší světlo“.

Prymula: Koronavirus unikl z laboratoře v Číně, ale nebyl vyroben

Ministr zdravotnictví také poslancům řekl, že koronavirus pravděpodobně unikl z laboratoře v Číně. Zdůraznil ale, že virus určitě nebyl vyroben uměle. Zdroj informace neuvedl.

„Je téměř jisté, že ten virus přišel z laboratoře v Číně. Ne že by tam byl uměle vyroben, nicméně unikl, protože tam se běžně prováděly různé výzkumy, které vycházely z přírodních rezervoárů, to znamená z různých netopýrů a podobně. Na modelovém zvířeti se ten virus zřejmě dostal ven, dostal se na trh a začala celosvětová katastrofa,“ uvedl Prymula.

„Není to uměle vytvořený virus. Pro to svědčí skutečně řada důkazů. Ten virus je velmi komplikovaný,“ podotkl ministr. „Kdyby ten virus někdo stvořil, tak by to byl génius, před kterým bych já smekl klobouk. Nepříjemnější virus tady ještě nebyl,“ dodal ministr v odpovědi na dotaz poslance Mariana Bojka (dříve SPD).

Spekulace o tom, že nový typ koronaviru pochází z čínské laboratoře, se objevily na jaře po vypuknutí pandemie. V polovině dubna oznámil americký prezident Donald Trump, že se Spojené státy snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu.

O několik dní později Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že všechny dostupné důkazy svědčí o tom, že zdrojem koronaviru SARS-CoV-2 jsou netopýři z Číny. Sdělila zároveň, že důkazy nenaznačují, že by byl virus uměle upraven, nebo dokonce vyroben v laboratoři.

Ředitelka wuchanského institutu virologie Wang Jen-i na spekulace o původu viru reagovala prohlášením, že v laboratořích mají tři živé kmeny koronaviru z netopýrů, ale žádný neodpovídá covidu-19.

Piráti chtěli vysvětlit výnosy z těžby lithia

Při interpelacích se poslanci opozičních Pirátů dopoledne přeli se zástupci ANO kvůli slibům o výnosech z těžby lithia na Cínovci. Piráti chtěli vědět, kdy stát dostane dva biliony korun, jak znělo z vládního hnutí v kampani před minulými sněmovními volbami.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) zdůraznil, že slib byl splněn. Možná těžba lithia se dostala pod kontrolu České republiky, když polostátní firma ČEZ ovládla společnost, která má potřebné licence, připomněl. „Bude-li se do budoucna těžit lithium, bude nad tím mít stát kontrolu. Nebude-li se těžit do budoucna lithium, pak nebude těžit nikdo,“ podotkl ministr.

Piráty nařkl z „určité investiční nebo podnikatelské nezkušenosti“, když nerozlišují mezi aktivem a rozpočtovým příjmem. Havlíček doporučoval Pirátům, aby si nastudovali ekonomické publikace prvního ročníku střední školy. Pirát Tomáš Martínek míní, že ministr svým vysvětlením jen potvrdil, že hnutí ANO v předvolební kampani manipulovalo s lidmi a hrálo na jejich city. Havlíčka žádal, aby Piráty neškolil. „Já také neříkám něco o tom, že jste například přivedl spoustu firem ke krachu,“ řekl Martínek.

Ministr průmyslu a obchodu a dopravy odpovídal také na dotaz ohledně nutnosti potvrzení o uzavření škol při žádosti o ošetřovné, které mělo zvýšit byrokratickou zátěž při čeprání podpory. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) reagovala na dotaz k bezpečnostnímu zákonu v Hongkongu, který by podle poslance Jana Lipavského (Piráti) mohl vést k případnému zatčení hongkongských disidentů, kteří se pod nátlakem doznali k trestným činům, na území České republiky. To však Benešová odmítla.

Dolní komora se zabývala také mezinárodními smlouvami. Kromě podpoření spolupráce s dalšími státy, například se Singapurem nebo Japonskem, se vyslovila i pro omezení lovu velryb.