Text – Prokop Siwek, video – Martin Mazuch a spol.

Na jaře se rušil závod za závodem a vypadalo to, že žádná sezóna rally možná ani nezačne. Pak jsme se přece jen dočkali, i když kalendář soutěží výrazně prořídl. Účastníci Českomoravského poháru rallye se proto letos museli spokojit se třemi závody. Rallye Hořovice a Podorlická rally v dubnu a květnu padly za oběť vládním omezením během pandemické krize. A tak se poprvé závodilo až v červnu na Radouňské rallye, podruhé v srpnu při Rallye Železné hory a potřetí v říjnu při Rallye Kroměříž. Jenže, jestli se říkává, to nejlepší na konec, tak v tomto případě to bohužel úplně neplatilo

Nejprve bylo třeba ustoupit krajským a senátním volbám, takže se posouval termín závodu ze soboty na neděli 4. října. Další komplikace přinesla nelehká doba plná omezení platících napříč celou Evropou. V době, kdy se tvořila pravidla, bylo dle různých covidových semaforů velmi pravděpodobné, že se zahraniční zájemci buď nedostanou vůbec přes hranice České republiky, nebo s nutností poté absolvovat karanténu. Proto pořadatelé museli přistoupit k omezení, že do závodu připustili pouze tuzemské posádky. „Je nám velmi líto, že jsme museli zklamat závodníky především z Polska a Německa, kteří u nás v Českomoravském poháru pravidelně startují a chtěli přijet zase. Museli jsme jednat s předstihem a jinou možnost jsme v podstatě neměli, “ uvedl Marek Šimík, ředitel ČMPR podílející se na pořádání Rallye Kroměříž. I přes absenci zahraničních hostů byl převis zájmu posádek nad propustností tratě tak veliký, že bylo zapotřebí zavést ještě pravidlo, že přednost před lokálními posádkami a jezdci z mistráku dostávali pravidelní účastníci poháru.

Velké starosti měli pořadatelé také se skladbou tratí. Oproti prvnímu ročníku bylo třeba erzety výrazně pozměnit. Nakonec připravili tři sekce po třech rychlostních zkouškách a dohromady téměř 76 závodních kilometrů. Což bylo o osm víc než při premiéře závodu v roce 2019. „První rychlostní zkouška byla částečně jiná, druhá úplně nová a polovinu trati třetí erzety jsme rovněž vedli úplně jinak než loni,“ přiblížil jeden z šéfů závodu Jaroslav Urban, který také přislíbil: „Podle možností bychom rádi každý rok rychlostní zkoušky měnili. Tak, aby to bavilo závodníky, diváky i nás.“ Co by organizátoři určitě rádi změnili ihned, jsou povinné restrikce vůči divákům. Těm nebyl povolen vstup do servisní zóny a pořadatelé se podle Urbana snažili pohlídat počty a chování fanoušků i na diváckých místech u tratí.

Do závodu byla převzato 131 posádek, které před každým průjezdem uváděl houf sedmi předjezdců. Trať před startem řádně zmokla, takže se první sekce jela převážně na vodě. Nejvíce to bylo znát hned na první rychlostní zkoušce, která vedla podél dálnice a bylo na ní opravdu hodně vytahaného bláta. Řada posádek na to doplatila odstoupením, další své krizové situace s větší či menší ztrátou vybojovaly. Při druhé i třetí sekci už bylo víceméně sucho. Ukázalo se slunce, tratě částečně oschly a částečně se na nich bláto vyjezdilo.

Daleko největší nepříjemnosti ale čekaly časoměřiče. Uspořádat rally je velice komplexní záležitost, a bohužel se může stát, že i když najdete adekvátní trasy, vyběháte všechna povolení, za daných podmínek sestavíte dohromady velmi hodnotnou startovní listinu, nakonec vám selže měřící technika. Nemělo by se to stávat, naštěstí se to nestává často, ale stát se to může. Byl to nejspíš právě vydatný noční a ranní déšť, který ovlivnil příjem signálu u radiově řízených hodin. Zatímco stanoviště „časová kontrola“ a „cíl“ byla jednotná, s ustupujícími mraky se na stanovišti „start“ hodiny na světový čas dotahovaly postupně. Aby toho nebylo málo, další chyby vznikaly kvůli nesprávným zápisům do jízdních výkazů hned na první rychlostní zkoušce.

Časový harmonogram byl vzhledem k délce soutěže, náročnosti rychlostek, množství posádek a také nehod velice napjatý. Hlavním cílem závodů ČMPR je, aby si účastníci užili rally na tratích, a ne při čekání na úpravy časů, takže bylo rozhodnuto odjet všechny erzety tak, aby rally skončila před soumrakem. Nemělo smysl nedělní večer protahovat, takže se výsledky opravovaly na základě reálných dat až v následujících dnech. Bližší vysvětlení k největší patálii závodu poskytl Marek Šimík: „Se skupinou časoměřičů jsme před startem rally provedli vzájemnou kontrolu časů na hodinách v časových kontrolách, které se časem nelišily. Větší hodiny pro start se shodovaly mezi sebou, ale unikl mi rozdíl mezi hodinami pro ČK. Je to moje chyba. Nemá cenu vymýšlet výmluvy. Bylo nás u toho pět, nikdo si to neuvědomil, můžu za to já. Škoda, že ani předjezdci ani závodníci nedali vědět, že zapsaný čas z cíle v jízdním výkazu nedává smysl. Objevil to až Honza Bednařík, autor systému zadávání online, a to jako aktivní zadávající ve stopce druhé erzety. Vstal a začal zpětně prohlížet výkazy. A to nikdy rallye nejel. Jenže, to už bylo pozdě,“ je si vědom Šimík, a dodává: „Posádky si zaslouží férové srovnání rychlosti a výsledků v náročných rychlostkách, a tak jsme díky zápisům časoměřičů v letmém cíli reálné časy dopočítali.“ Což trvalo několik dalších dní, během kterých byly výsledky Rallye Kroměříž pouze provizorní a závodníci mohli podat protest.

Rekonstruovat zpětně přesný průběh závodu nemá valný smysl. Byla by to jen záležitost teorie, v praxi jsme bohužel v neděli 4. října vnímali jiné, zkreslené časy. Schválené oficiální výsledky ukazují, že první tři rychlostní zkoušky v absolutním pořadí vyhráli Jaroslav Pešl s Radkem Juřicou (Ford Fiesta Proto) a ostatních šest Ondřej Bisaha s Oliverem Kiškou (Hyundai i20 R5). Teprve vítězstvím na poslední erzetě poskočil erpětkový Hyundai na celkové první místo před Proto, spadající do kategorie Open N. Třetí místo obsadili Karel Štochl s Adélou Vackovou, kteří se Škodou Fabií R5 vyhráli oba předchozí závody ČMPR 2020. Nejrychlejším vozem s pohonem jedné nápravy bylo Porsche 997 GT3 posádky Petr Nešetřil, Jiří Černoch. Mezi předokolkami se nejlépe dařilo Petrovi a Olze Zedníkovým. Ti na domácí půdě poprvé vyzkoušeli Ford Fiesta Rally 4. Nejrychlejšího historika zdárně dovezli do cíle Pavel Omelka s Vojtěchem Valným (Ford Escort RS Cosworth), kterým jen těsně unikla pozice v elitní desítce absolutního pořadí. Do cíle Rallye Kroměříž zdárně dorazilo 88 posádek.

Rallye Kroměříž 2020 – top ten:

1. Bisaha, Kiška (Hyundai i20 R5) 41:50,8; 2. Pešl, Juřica (Ford Fiesta Proto) +0,4; 3. Štochl, Vacková (Škoda Fabia R5) +19,3; 4. Nešetřil, Černoch (Porsche 997 GT3) +1:03,0; 5. Světinský, Šimčík (Subaru Impreza STi N12) +1:03,1; 6. Zedník, Zedníková (Ford Fiesta Rally4) +2:50,8; 7. Zabloudil, Vodička (BMW M3 E36) +2:57,6; 8. Vopatřil, Drmla (Opel Adam R2) +3:41,9; 9. Kouřil, Beznoska (Peugeot 208 R2) +3:51,3; 10. Sedlák, Katrňák (Subaru Impreza 22B STI) +3:52,8.

Videa, fotogalerie, články a magazíny hledejte také na www.msrevue.cz.